Turecko a USA se přou o podobu zóny na severu Sýrie. Ankara hrozí, že vezme věci do vlastních rukou

Dvě největší armády NATO, Turecko a Spojené státy, stále rozděluje ustavení takzvané bezpečné zóny na severovýchodě Sýrie. Jejich jednotky tam sice o víkendu zahájily společné patroly, Ankara ale není s dosavadním naplňováním dohody o zóně spokojená. Hrozí proto, že vezme věci do vlastních rukou. Damašek dohodu odsuzuje jako porušení své suverenity.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Spor o podobu bezpečné zóny v Sýrii

Zdroj: ČT24

Američtí vojáci jsou v severovýchodní Sýrii dlouhodobě jako podpora kurdských milic YPG, které mají většinu oblasti pod kontrolou. Zástupci turecké armády se k nim přidali v neděli. Turečtí a američtí vojáci teď podle svědků společně dokumentovali likvidaci některých kurdských opevnění.

„Lokální vojenský výbor je složený z místních obyvatel a vojenské posty jsme převzali po Syrských demokratických silách, které se odsud stáhly,“ uvedl Khalil Khalfo, velitel vojenského výboru v Tel Abjádu.

Kurdské síly YPG s americkou pomocí v minulých letech dobyly na teroristech z takzvaného Islámského státu rozlehlá území severovýchodní Sýrie. Turecko ale organizaci personálně a ideologicky propojenou se zakázanou kurdskou politickou stranou PKK považuje za teroristy.

Spor o velení a šířku zóny

Podle dohody mezi Ankarou a Washingtonem se mají milice YPG stáhnout od tureckých hranic. Stále ale panují spory o strukturu velení a o to, jak široké má nárazníkové pásmo být.

„Každý další krok ukazuje, že co chceme my a co si představují USA, není to samé. My chceme z regionu teroristy zcela vytlačit a USA nás s nimi staví na roveň. Je jasné, že náš spojenec se snaží vytvořit bezpečnou zónu pro teroristy,“ tvrdí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Erdogan chce do pásma přesunout běžence

Většinu navrhované zóny obývají arabské kmeny, které viní milice YPG z toho, že původním obyvatelům brání v návratu domů. Kurdové tato obvinění popírají. Turecko teď chce do budoucího nárazníkového pásma poslat nejméně milion z téměř čtyř milionů syrských běženců, které v současnosti hostí.

Návrh během návštěvy Ankary přivítal i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Mně se strašně líbí ta představa pana prezidenta, že řešení není v tom, že my budeme posílat peníze Turecku, ale v tom, že by se mohla vytvořit nějaká zóna, kde by se investovalo do bytů, do nemocnic, do škol pro uprchlíky a těch je teďka čtyři miliony na území Turecka,“ řekl minulý týden.

Erdogan prohlásil, že pokud do konce září nebude zóna podle představ Ankary, pak turecká armáda vezme iniciativu do vlastních rukou. Zároveň tlačí na Evropu s tím, že pokud se mu ohledně zóny nedostane podpory, nebude mít jinou volbu, než běžencům v Turecku otevřít dveře na západ.