Conte dostal pověření sestavit novou vládu. Chce vybudovat modernější a spravedlivější Itálii

Nahrávám video

Italský prezident Sergio Mattarella pověřil nestraníka Giuseppa Conteho sestavením nové italské vlády. Na vytvoření vládní koalice se ve středu dohodlo Hnutí pěti hvězd a středolevá Demokratická strana. Odvrátily tak hrozbu předčasných parlamentních voleb poté, co se rozpadl dosavadní kabinet Hnutí pěti hvězd a krajně pravicové Ligy.

Conte při odchodu z prezidentského paláce řekl, že jeho nový kabinet začne urychleně pracovat na návrhu rozpočtu pro rok 2020. Finanční list Il Sole 24 Ore k tomu napsal, že se koalice v návrhu základních bodů společné politické platformy shodla, že požádá EU o „pružnost“ ohledně schodku v italském rozpočtu na příští rok. Deficit má podle nich pomoci „posílit sociální soudržnost“ v zemi.

Prioritou nového italského premiéra bude modernizace Itálie tak, aby byla „spravedlivější, konkurenceschopnější, solidárnější a přístupnější“. 

Podle Conteho je také nutné co nejdřív ukončit politickou nestabilitu v zemi. Prezidentu Mattarellovi chce proto předložit seznam nových ministrů v nejbližších dnech.

Conte si odnesl od prezidenta pověření sestavit novou vládu
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Dohoda na nové koalici vyšachovala Salviniho ze hry

Dohoda na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany odvrátila hrozbu předčasných voleb, které si přál šéf krajně pravicové a protiimigrační strany Liga, exministr vnitra Matteo Salvini. Právě s Ligou vládlo Hnutí pěti hvězd od loňského června. Jejich koalice se tento měsíc rozpadla kvůli názorovým neshodám a snaze Salviniho vytěžit v předčasných volbách z narůstající popularity Ligy. 

Šéfové hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio a Demokratické strany Nicola Zingaretti slíbili, že při sestavování vlády a dojednávání sdílené politiky budou hledat „společný základ pro dobro země“.

Luigi di Maio oznámil vznik nové vládní koalice
Zdroj: Ciro de Luca/Reuters

Populistické Hnutí pěti hvězd do politiky vstoupilo jako protestní strana se silným protikorupčním zaměřením. Založil ho v roce 2009 komik Beppe Grillo, který radikálním tažením proti zavedenému politickému vedení získal velkou popularitu. Před volbami v roce 2018 se vedení hnutí ujal Luigi Di Maio, rétorika hnutí se umírnila, citelně například v kritice EU.

Řada programových bodů Hnutí pěti hvězd spadá spíš do tradiční agendy italské levice, například požadavek zavést minimální mzdu či zelená politika. Svým protiimigračním postojem se však spíš blíží konzervativním stranám.

Nahrávám video

Demokratická strana vznikla v říjnu 2007 spojením několika levicových a středolevicových stran, mezi nimiž byli nástupci Italské komunistické strany, levicově orientovaní křesťanští demokraté a sociální demokraté.

Mezi lety 2013 až 2018 Itálii vedli tři premiéři z řad Demokratické strany. Nejvýraznější tváří strany dosud patrně byl někdejší starosta Florencie Matteo Renzi, který vládě předsedal v letech 2014 až 2016. Neuspěl v referendu o změně ústavy na počátku roku 2016. Nyní stranu vede dřívější guvernér regionu Lazio Nicola Zingaretti.

V politice se právník a akademik Giuseppe Conte až do svého loňského zvolení premiérem neangažoval. Narodil se 8. srpna 1964 ve Volturara Appula, malém městě nedaleko Foggie v jihovýchodní Itálii.

Právo vystudoval na univerzitě La Sapienza v Římě a vzdělání si doplnil i v zahraničí. Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo. Přednášel na univerzitách na Sardinii, v Římě, ve Florencii a na Maltě.

Jeho tvrzení o tom, že si „právní vzdělání zdokonalil“ na Yaleově a Newyorské univerzitě v USA, pařížské Sorbonně a na Cambridgeské univerzitě v Británii, zpochybnila média s odkazem na neexistující záznamy na těchto univerzitách. Podle některých právníků však mají hostující akademici přístup ke studiu, nejsou ale formálně vedeni jako studenti.

Conte dříve poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře; v roce 2013 jej poslanci vybrali do poradního sboru státního úřadu, byl také členem vědeckého výboru Italského sdružení notářů.

Před loňskými volbami ho Hnutí pěti hvězd (M5S) představovalo jako možného ministra, který by mohl veřejnou administrativu „zbavit byrokratické zátěže“. Před svým angažmá v M5S zastával podle vlastních slov levicové postoje: „V minulosti jsem volil levici.“ Před zvolením chtěl „skoncovat s nepoužitelnými zákony,“ posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství.

Na předsedu vlády jej navrhl šéf Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio. Italský prezident Sergio Mattarella Conteho jmenoval 23. května.

Conte vzápětí neuspěl s návrhem na sestavení vlády podporované krajně pravicovou Ligou a antisystémovým Hnutím pěti hvězd (M5S), neboť prezident na ministerstvo financí neschválil euroskeptika Paola Savonu. Mattarella pak 28. května pověřil sestavením vlády ekonoma Carla Cottarelliho, který měl zemi dovést k předčasným volbám, Cottarelli však po dvou dnech formování kabinetu pozastavil kvůli pokračujícímu rokování politických stran. Ve čtvrtek 31. května se Liga a M5S opět dohodly na vládní koalici a Mattarella znovu pověřil sestavením vlády Conteho, který mu obratem předal seznam ministrů.

Vláda složila přísahu loni na začátku června. Hned poté premiér zdůraznil, že jeho země požaduje automatické a povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi EU. Rázný protiimigrační přístup Conteho ocenil i americký prezident Donald Trump.

Horké chvilky premiér zažíval při zvládání odborářských protestů letos v únoru, kdy v Římě desetitisíce lidí protestovaly proti hospodářské politice vlády.

Letos v březnu Conte podepsal memorandum, kterým se Itálie připojila k čínské globální infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky, jako první člen skupiny G7. V květnu ve snaze předejít vládní krizi odvolal z úřadu ministerského náměstka Armanda Siriho z Ligy kvůli podezření z korupce a z vazeb na mafii.

V srpnu se šéf Ligy Matteo Salvini rozhodl z koaličního projektu odejít a vláda se po 15 měsících de facto rozpadla. Premiér Conte oznámil svou demisi 20. srpna.

Po zhruba týden trvajícím jednání se dohodly na nové koalici Hnutí pěti hvězd a Demokratická strana a na post předsedy vlády vybraly znovu Giuseppa Conteho, který je v současnosti nejpopulárnějším italským politikem.

Conte žije v Římě, je ženatý, ale bydlí odděleně od své manželky a desetileté dcery.

Giuseppe Conte
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že podniká další vdzušné útoky na Írán

Americká armáda podniká další vzdušné útoky na Írán, oznámilo v noci na čtvrtek SELČ podle agentury Reuters oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Označilo je za reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě.
před 40 mminutami

V Kyjevě ruský útok zabil jednoho člověka, oznámily úřady

Při ruském útoku na Kyjev zemřel jeden člověk, oznámila v noci na čtvrtek městská vojenská správa. Útok pokračuje a Rusko cílí i na jiná ukrajinská města. Polské ozbrojené síly podle agentury Reuters oznámily, že kvůli ruským úderům na Ukrajinu vyslalo do vzduchu své stíhací letouny.
před 1 hhodinou

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 5 hhodinami

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 7 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 8 hhodinami

Polský expremiér Morawiecki po sporu s Kaczyńským oznámil vznik nové frakce

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.