Bagdád - Al-Káida je proti nim skautský oddíl. Tak označil jeden z místních komentátorů radikály z organizace ISIL, tedy islamistické rebely, kteří nyní táhnou Irákem a na dobytém irácko-syrském území chtějí vytvořit islámský stát. Jejich šokující nástup zaskočil nejen iráckou vládu, ale taky mezinárodní společenství.
Únosy, vraždění civilistů a veřejné bičování. Brutalita bojovníků z ISIL překvapuje i v regionu, kde život často nemá větší hodnotu než hrst pouštního písku. Džihádisté původně bojovali proti americké okupaci Iráku, občanská válka v sousední Sýrii jim ale dala nový cíl - zrušit hranice mezi Sýrií a Irákem, které po pádu osmanského Turecka narýsovaly západní mocnosti.
ISIL těží ze zkušeností iráckých vojáků
Během americké invaze v roce 2003 čítala armáda Saddáma Husajna 430 000 vojáků. Dalších 400 000 mužů bylo v polovojenských jednotkách. Přesto Iráčané nebyli pro koaliční síly soupeřem.
Poté, co byla irácká armáda poražena, americký správce Iráku Paul Bremer ji nechal rozpustit. Stovky tisíc vojáků tak přišly o práci. Nejhůře byli postiženi vojáci s hodností plukovníka a výš, kteří věděli nejvíce o strategii a taktice. Neměli totiž nárok na odstupné a nesměli pracovat pro novou vládu.
Profesor Londýnské ekonomické školy Fawaz Gerges odhaduje, že k ISIL se připojily „stovky možná tisíce zkušených velitelů Saddáma Husajna.“ To znamená, že tyto vzbouřenecké síly, i když je tvoří také bojovníci ze zahraničí, jsou vycvičeny a dobře Irák znají. A jejich vůdci jsou možná lépe zorganizovaní, mají lepší smysl pro strategii a jsou lepší v boji než mnozí v irácké armádě. „ISIL to v zásadě umožnilo získat schopnosti a motivaci, stejně jako velitelskou strukturu,“ řekl Gerges. „Je to miniarmáda bojující v Iráku i v Sýrii.“
Za ISIL bojuje i několik set lidí hovořících francouzsky, kromě Francouzů jsou to Belgičané a lidé ze severní Afriky.
Muž, který nenávidí Spojené státy víc než bin Ládin
Organizaci vede záhadný abú Bakr Bagdádí. Podle zdrojů listu The Washington Post je větším odpůrcem USA, než byl někdejší vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin.
Podle zpravodajců začíná mít Bagdádí mezi bojovníky takzvané svaté války větší vliv než nynější vůdce al-Káidy Ajmán Zavahrí. Zavahrí deset let žije na afghánsko-pákistánském pomezí a členy své organizace oslovuje prostřednictvím videa. Bagdádí naproti tomu obsazuje města, zmobilizoval množství lidí a zabíjí v Sýrii i Iráku.
O Bagdádím se toho moc neví. Narodil se zřejmě roku 1971. Po studiu, při němž získal na univerzitě v Bagdádu doktorát z islámských studií, se připojil k rebelům, kteří začali v Iráku působit po svržení Saddáma Husajna. Roky 2005 až 2007 prožil ve věznici v americkém táboře Bucca a odtud také pocházejí dvě jeho známé fotografie. Jeho podoba je tajemstvím i pro ty, kdo s ním sympatizují. Členové šíitského Hizballáhu, který bojuje stejně jako ISIL v Sýrii, mu říkají Duch. Bagdádí má na tváři roušku, i když hovoří se svými nejbližšími spolupracovníky.
Asi nejdůležitější „kariérní“ krok učinil tím, že odepřel poslušnost Zavahrímu. Když velitel al-Káidy nařídil, aby ISIL vyklidil pole v Sýrii a přenechal tamní operace odnoži al-Káidy - frontě an-Nusra. Bagdádí se tomu nepodřídil, jeho lidé v Sýrii dále bojují, a to nejenom proti režimu v Damašku, ale také proti an-Nusře.
Američané a Íránci v boji proti ISIL jednotní
Bleskový nástup organizace kromě války v Sýrii urychlila i nespokojenost iráckých menšinových sunnitů s vládou šíitského premiéra Nurího Malíkiho. Nyní její postup ohrožuje slabý irácký stát i celý region. Znepokojení tak svorně vyjádřily jinak znepřátelení Washington a Teherán. „Situace na bojišti je velmi vážná. Spolupracujeme s Iráčany na podpoře koordinované reakce,“ ujistila mluvčí amerického ministerstva zahraničí. „Nehodláme jen přihlížet a tolerovat násilí. Nebudeme tolerovat terorismus,“ uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. Hrozba ISIL sjednocuje i rozhádané Iráčany. Mnozí z nich se dobrovolně hlásí do boje.
