„Referendum“ na Krymu mělo ospravedlnit anexi. Západ výsledkům neuvěřil a zavedl sankce

Před pěti lety se obyvatelé Krymu mohli vydat k hlasovacím urnám. Událost, které Kreml a jeho příznivci na poloostrově říkají referendum, se pak stala důvodem k anexi tohoto ukrajinského území Ruskem. Hlasování bylo porušením ukrajinské ústavy, jeho výsledky byly zpochybněny a samotná anexe poloostrova pak byla porušením mezinárodního práva i dalších závazků, které Rusko přijalo.

Pro připojení Krymu k Rusku se 16. března podle oficiálních výsledků vyslovilo 96,8 procenta hlasujících při účasti 83,1 procenta. Tyto údaje však vyvolaly velké pochybnosti vzhledem k tomu, že je nekontrolovali nezávislí pozorovatelé a hlasovalo se na území vojensky okupovaném Ruskem.

Nevěřili jim ani v Kremlu. Na webu Rady pro lidská práva při úřadu prezidenta Ruské federace se v dubnu objevila zpráva, která odhadovala hlasy pro připojení k Rusku na 50 až 60 procent a účast mezi 30 a 50 procenty s tím, že v Sevastopolu byly oba údaje vyšší. 

Vojenská invaze

Inscenovanému „referendu“ předcházela vojenská invaze. Už na konci února 2014 obsadili krymský parlament neoznačení ruští vojáci. Poslanci v jimi okupované budově potom odhlasovali, že se referendum o nezávislosti bude konat, přestože ukrajinská ústava platná na poloostrově nic takového neumožňovala.

Zvolili také novým premiérem politika do té doby okrajové strany Ruská jednota Sergeje Aksjonova. Moci na poloostrově včetně kontroly nad volební komisí se tak ujali lidé plně loajální Kremlu.

Neoznačení vojáci v následujících dnech obsadili strategické objekty na poloostrově. Obklíčili i základny ukrajinské armády. Jejich osádky zůstaly uvnitř a do boje se nepustily. Právě v těchto kulisách se „referendum“ konalo.

Sankce

Evropská unie ani Spojené státy výsledky ani samotné konání hlasování neuznaly, protože bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou. Krymský parlament však následující den vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. O další den později, 18. března, Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Město mělo i v rámci Ukrajiny zvláštní administrativní postavení, které mu ponechaly i ruské úřady.

Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, které se dotkly i některých klíčových subjektů na Krymu a které zakazují členským státům účast na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově. Sankce byly poté několikrát rozšířeny.

Dění na Krymu se v poslední době znovu dostalo do centra pozornosti, když ruští námořníci zajali tři ukrajinské lodě a jejich posádky. Ty chtěly proplout Kerčskou úžinou do přístavu v Azovském moři v souladu s dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem o používání průlivu. Kreml je však obvinil z narušení teritoriálních vod a zajal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj podepsal zákon oslabující nezávislost protikorupčních úřadů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý po 22. hodině SELČ podepsal zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi, píše agentura Reuters. Večer přitom v Kyjevě a dalších městech vyšli do ulic lidé, kteří požadovali prezidentské veto poté, co návrh zákona schválil parlament. Normu kritizovala rovněž Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval dříve poslanec Jaroslav Železňak.
15:14Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ve věku 76 let zemřel rockový průkopník Ozzy Osbourne

Ve věku 76 let zemřela rocková legenda, zpěvák Ozzy Osbourne, informoval server BBC. Trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem na páteři. Kariéra „prince temnoty“ trvala přes padesát let a vynesla mu desítky ocenění. Nastartoval ji se skupinou Black Sabbath, v osmdesátých letech se dal na sólovou dráhu.
20:20Aktualizovánopřed 18 mminutami

Trump nechal zveřejnit dokumenty o sledování Martina Luthera Kinga

Americký prezident Donald Trump nechal zveřejnit na čtvrt milionu stránek o sledování a atentátu na bojovníka za rovná práva Martina Luthera Kinga. Držitele Nobelovy ceny za mír zavraždil palbou z pušky v roce 1968 v Memphisu uprchlý trestanec. Okolnosti atentátu ovšem vyvolaly řadu pochyb, a to i ze strany samotných potomků zavražděného lidskoprávního aktivisty. King snil o tom, jak si v USA jednou budou všichni rovni bez ohledu na barvu pleti. Jeho vražda vyústila v násilné nepokoje i v přijetí zákona, který ukončil diskriminaci při hledání bydlení.
před 2 hhodinami

Česko má určité pochopení pro německé hraniční kontroly, řekl Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) na jednání v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem sdělil, že má určité pochopení pro kontroly na německých hranicích. Dlouhodobé řešení boje proti migraci ale dle něj musí být evropské. Fiala také ocenil, že Německo po nástupu nového kancléře převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.
18:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Nemá smysl zůstávat.“ Postup fronty u Dobropillji vyhání lidi z domovů

Rusové se probíjejí do Pokrovsku v Doněcké oblasti a města a obce v okolí v posledních dvou týdnech zažívají nejmasivnější útoky od začátku ruské invaze. Mezitím Kreml nepotvrdil, zda se zúčastní dalšího kola přímých rozhovorů o ukončení ruské agrese na Ukrajině. Schůzka by se měla konat z podnětu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve středu.
před 2 hhodinami

Španělská vláda chce odtajnit dokumenty z doby frankistické diktatury

Španělská vláda chce odtajnit dokumenty z doby diktatury Francisco Franca, napsala agentura EFE. S odtajněním dokumentů z doby před rokem 1981 počítá reforma pravidel o státním tajemství, kterou však musí ještě schválit parlament. Podle novely nebude možné utajit dokumenty obsahující informace o zločinech proti lidskosti nebo závažných porušeních lidských práv.
19:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropským lídrem v těžbě ropy a plynu je Norsko. Promluvit do ní může i Polsko

Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.
před 4 hhodinami

USA opustí UNESCO

Americký prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy vystoupí z Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). S odvoláním na zástupkyni mluvčí Bílého domu Annu Kellyovou o tom informuje list New York Post. Představitelé Trumpovy administrativy mají výhrady k opatřením UNESCO v oblasti rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI) a k jeho údajné propalestinské a pročínské zaujatosti, sdělila listu Kellyová.
12:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...