Ruský prezident Vladimir Putin varoval Spojené státy před unáhlenými kroky, na které by musela Moskva vojensky zareagovat. Ve svém tradičním poselství federálnímu shromáždění také ohlásil nová opatření na podporu rodin a porodnosti, včetně zvýhodnění hypoték či daňových úlev podle zásady: více dětí, méně daní. Stát chce podle Putina lépe valorizovat důchody a zpřístupnit zdravotní péči v odlehlých oblastech. Na rozvoj země chce Rusko vynaložit obří částky, které si „nepůjčilo, ale vydělalo prací milionů lidí“.
Putin: Američané by si měli spočítat dolet ruských raket. Budeme se bránit
Celá Putinova zpráva o stavu země (zdroj: ČT24)
Ruský prezident Putin varoval Spojené státy před rozmístěním nových jaderných střel v Evropě po odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Ruská odpověď by podle Putina byla nejen zrcadlová, ale i asymetrická, tedy ruské zbraně by byly schopny zasáhnout nejen místa dislokace amerických zbraní v Evropě, ale i „centrum rozhodování“ v samotných USA.
„Američané ať si nejprve spočítají rychlost a dolet našich nejnovějších zbraní. Ať počítají a pak ať rozhodují o hrozbách pro naši zemi, které povedou k odpovědi Ruska. Rusko si svou bezpečnost zajistí na sto procent,“ ujistil Putin.
Zpravodaj ČT Karas k Putinově projevu (zdroj: ČT24)
„K dalšímu rozvoji potřebujeme mír a naše zvyšování obranyschopnosti má za cíl posílit naši bezpečnost. Aby nikoho nenapadlo použít na Rusko silový nátlak,“ prohlásil ruský prezident poté, co dopodrobna popsal úspěšný vývoj a testy nových zbraní, jako je revoluční podmořský dron Poseidon, raketa Cirkon, schopná zasahovat námořní a pozemní cíle a dosahovat devítinásobku rychlosti zvuku, těžké mezikontinentální rakety Sarmat, laserový zbraňový systém Peresvet a hyperzvuková střela Kinžal.
Spojené státy podle Putina neodstoupily začátkem února od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 čestně, ale nafukovaly smyšlená obvinění na adresu Ruska, ač samy smlouvu porušovaly: „Nebudeme klepat na zamčené dveře. Počkáme si, až Spojené státy poznají nutnost dialogu.“
Po vypovězení smlouvy Američany začala běžet půlroční lhůta, během níž se dá o osudu smlouvy ještě jednat. O několik dní později od smlouvy odstoupil také Putin, podle něhož ke splnění ruských hrozeb nedojde, pokud Američané nerozmístí v Evropě zbraně schopné do 10 až 12 minut zasáhnout Moskvu.
- Smlouva INF uzavřená v éře prezidenta USA Ronalda Reagana a sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova ukládá oběma státům zlikvidovat rakety s doletem 500 až 5000 kilometrů. Jako jediná v dějinách se tak vztahuje na celou třídu zbraní. Sovětské rakety tehdy byly i na československém území.
Putin ohlásil rozsáhlé výdaje na pomoc rodinám
„Děti nesmí ohrožovat blahobyt rodin,“ zdůraznil Putin ve svém projevu. Oznámil proto zvýšení příspěvků na dítě a snížení daňové zátěže větších rodin. Rodiny by měly také snadněji dosáhnout na místa v mateřských školách i na půjčku na bydlení tím, že splacení části hypoték půjde u početných rodin ze státního rozpočtu.
Kritici namítají, že stejné sliby dal Vladimir Putin už několikrát. Že mluvil jen o tom, co už by dávno mělo fungovat.
Výstavbu hodlá Putin podpořit odpuštěním části daní developerům. „Budou na to potřeba velké částky z federálního rozpočtu, ale musíme je vyčlenit,“ uvedl.
Dotkl se také tématu důchodů. Poté, co loni na podzim vláda zvýšila věk odchodu do penze, Putinova popularita klesla. Teď se prezident zavázal, že příští valorizace důchodů proběhne tak, aby chudší senioři zároveň nepřišli o další sociální dávky: „Od příštího roku se indexování důchodů a dávek musí odehrávat výše než na úrovni životního minima, které je každoročně stanoveno. To znamená, že stát nejprve musí uvést důchod na úroveň životního minima a teprve potom dělat valorizaci. Za první měsíce tohoto roku to musíme nově spočítat a doplatit lidem ty peníze, které nedostali.“
Putin v rámci poselství o stavu země slíbil Rusům lepší život (zdroj: ČT24)
Stát by měl rovněž více pomáhat lidem v tíživé situaci. „Policie se musí více zabývat nečestnými poskytovateli úvěrů,“ upozornil Putin. Zdůraznil, že počet Rusů žijících v chudobě sice v uplynulých letech klesl ze 40 na 19 milionů, ale „to je stále příliš mnoho“.
Zlepšit se má také zdravotnictví. Lékařská péče by měla být podle ruského prezidenta lépe dostupná než dosud. Má se modernizovat tak, aby bylo možné si prohlídky domlouvat on-line.
Putin ohlásil i plánovaný rozvoj regionů: „Stejně jako podporujeme lékaře, kteří se odstěhují na vzdálená místa, podpoříme také učitele. Miliardy rublů dáme na výstavbu kulturních center, kluboven a jiné iniciativy se zachováním historického dědictví národů naší země.“
Klíčovým úkolem Ruska v příštích letech je podpora mladých talentů. „Váš talent, energie, kreativita, to je největší konkurenční výhoda Ruska. My to víme a vážíme si toho,“ vzkázal prezident. Stát musí podle něj využít poznatky z vojenského výzkumu a najít způsob, jak novinky využít v civilním prostoru.
„Rusko nesmí opakovat chyby minulých desetiletí a vyčkávat na příchod komunismu. Změny v rozvoji země a v životě lidí k lepšímu jsou nutné již teď,“ shrnul Putin své závazky: „Rusko se musí posouvat jen kupředu.“
Ohlášená sociální opatření si ve státních rozpočtech v příštích letech vyžádají desítky miliard až biliony rublů. Ministr financí Anton Siluanov spočítal, že potřeba by bylo okolo 100 až 120 milard rublů (asi 34 až 41 miliard Kč). Jen letos bude podle něj potřeba 15 až 20 miliard rublů na zvýšení penzí, aby překonaly úroveň životního minima.
Klíč k úspěchu proto podle šéfa Kremlu leží ve zvýšení hospodářského růstu.
Vladimir Putin svým projevem chtěl dát najevo, že on se stará o lidi. Jde a vyřeší to. Jenže taky tím odhaluje, že řada mechanismů, které by měly fungovat, nefunguje.
Vztahy s Běloruskem se budou dál prohlubovat
„Rusko bylo a bude suverénním státem. Bude takové, anebo nebude vůbec, tohle musíme pochopit,“ zdůraznil Putin v části projevu věnované vztahům s ostatními státy. Ta začala až po více než hodině jeho proslovu. „Rusko nemůže být státem, pokud není suverénní. Ale jsou země, které takové být mohou,“ připustil.
Následně oznámil další sbližování Ruské federace s Běloruskem. „Budeme budovat společné trhy a upevňovat ekonomické vztahy v rámci Eurasijské unie. Také hledáme spojnici mezi touto skupinou a čínskou hedvábnou stezkou,“ uvedl Putin.
Zmínil také vztahy s Evropou. „Doufáme, že budou podniknuty kroky ze zemí Evropské unie k obnovení reálných a prospěšných vztahů. Občané a firmy těchto zemí mají zájem o takovou spolupráci s Ruskem,“ zdůraznil.
Tématem projevu byl i spor s Japonskem o jižní Kurily, který blokuje uzavření mírové smlouvy. Putin oznámil, že se na vytvoření této smlouvy pracuje.
Prezidentovu projevu naslouchala více než tisícovka hostů: poslanců, senátorů, členů vlády, gubernátorů a dalších představitelů ruské vládnoucí elity. Putinovu řeč přerušili potleskem třiatřicetkrát, spočítal internetový deník Gazeta.ru.
Komentátor ČRo Dvořák: V ruských obchodech se objevily kazety s devíti vejci za cenu deseti (zdroj: ČT24)
Expert: Lidé si myslí, že bez Putina by se Rusko rozpadlo, proto nemluví o svém nástupci
Bývalý ministr financí Alexej Kudrin za nejvýznamnější bod prezidentova poselství označil pokyn zajistit do roku 2021 revizi všech předpisů, o které se opírají kontroly podnikání. „Nejde prostě o přepsání starých instrukcí. To musí být reforma kontroly na základě nových zásad v zájmu občanů a byznysu,“ zdůraznil Kudrin, který nedávno protestoval proti zatčení a uvěznění šéfa investičního fondu Baring Vostok Američana Michaela Calveyho.
To, že ruské rezervy podle Putinových slov převýšily celkovou částku zahraničního dluhu ruských firem a státu, označil list Kommersant za „spíše statistický fenomén“. Dosáhlo se ho totiž nikoli zvyšováním rezerv centrální banky, ale snížením dluhu podniků. To sice může být dáno snahou vyhnout se úskalím měnových rizik, ale i tím, že kvůli sankcím se půjčky ruským firmám moc nedávají, upozornil deník.
Putinův pád by znamenalo zpochybnit celý systém, říká expert (zdroj: ČT24)
Putin ale například nenaznačil, kdo by ho v čele státu mohl časem nahradit. „Putin neupozorňuje na svého nástupce z obavy, aby nebyl sesazen. Jeho popularita se proměnila - řada lidí ho volí vlastně jen proto, že není alternativa. Říkají: Rusko je složité, bez Putina by se mohlo rozpadnout. Je to tím, že celá mašinérie funguje ve prospěch Putina, který je nekritizovatelný. Neúspěchy vlády jsou její problém, na Putina nedoléhají,“ zdůraznil Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Projev opět nebyl v Kremlu
Putin obvykle promlouvá k poslancům a senátorům ve slavnostním Georgijevském sále v Kremlu, tentokrát ale, stejně jako loni, udělal výjimku.
Zatímco v roce 2018 přečetl poselství pro velký zájem novinářů ve velké výstavní síni Manéž v centru města, tentokrát si za místo projevu zvolil historické obchodní centrum Gostinnyj dvor u Rudého náměstí, vybudované na konci 16. století a přestavěné o dvě stě let později. V Georgijevském sále, kde poselství do roku 2017 Putin přednesl třináctkrát, řemeslníci pokládají novou podlahu.
Podle neoficiálních informací měl Putin k parlamentu promluvit až v polovině března při příležitosti pátého výročí anexe ukrajinského Krymu. Plán se ale změnil, údajně proto, aby datum projevu nebylo blízké termínu prvního kola ukrajinských prezidentských voleb.