Rusko připravuje vlastní „svrchovaný internet“. Plán vyvolává ironické reakce i obavy

Ironické poznámky i reakce plné obav vzbudil na ruských sociálních sítích návrh zákona o „svrchovaném internetu“. Předloha, která tento týden prošla prvním čtením ve Státní dumě, má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů. Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí. V ruských médiích se objevily také informace o tom, že stát chystá v blízké době dočasné odpojení od světové sítě, aby otestoval obranu před kybernetickými útoky.

Právě obrana před zahraničními kybernetickými a hackerskými útoky je podle autorů zákona hlavním cílem opatření. Autoři mluví o „agresivní povaze“ americké strategie kybernetické bezpečnosti ze září 2018. Dokument „Rusko přímo a bez důkazů obviňuje z kyberútoků,“ tvrdí předkladatelé zákona, mezi něž patří i senátor Andrej Klišas, který mimo jiné navrhuje trestat neúctu k moci.

Kritici se ale obávají, že předloha je součástí snahy režimu prezidenta Vladimira Putina o zvýšení kontroly státu nad internetem a zavedení cenzury. Globální síť je jedním z posledních alespoň částečně svobodných prostředí v zemi. Všechna velká média jsou ovládána státem a kritika režimu na ulicích je tvrdě potírána.

Návrh počítá s „centralizovanou kontrolou internetového provozu“

Na základě zákona má vzniknout komunikační infrastruktura schopná zajistit fungování i v případě odpojení od klíčových zahraničních komunikačních uzlů. Poskytovatelé přístupu k internetu mají být povinni opatřit si technické prostředky, které umožní „centralizovanou kontrolu internetového provozu“.

Program má financovat ruský státní rozpočet a řídit hlavní správa pro kontrolu internetu Roskomnadzor, jehož pravomoci se mají výrazně rozšířit. Agentura by dostala právo přímo zablokovat jakékoli webové stránky, což zatím mohou učinit jen internetoví operátoři.

Internetový provoz mezi ruskými uživateli má probíhat z velké většiny prostřednictvím serverů registrovaných v Rusku. Odhadované náklady na pořízení nové infrastruktury se odhadují na 20 miliard rublů (sedm miliard korun).

V médiích se také objevily informace o tom, že Moskva údajně plánuje dočasné odpojení od světové sítě, aby otestovalo obranu před kyberútoky. Tento test by se měl uskutečnit do letošního 1. dubna, žádné konkrétní datum ale známé není.

Reakce: ironie i obavy

Na skutečnost, že návrh prošel prvním čtením v dolní komoře ruského parlamentu, reagovali uživatelé sociálních sítí. Někteří se předlohou baví, jiní vyjadřují obavy.

Například jeden z uživatelů Twitteru píše, že „teď se mohou ti Rusové, kteří žijí bez kanalizace, topení, horké vody a plynu, konečně cítit v bezpečí před Západem!“ Reakci doplňuje fotografie stařenky sbírající sníh, která se diví: „To je zajímavé. A od vody a plynu nás také izoloval Západ?“

Na twitterovém účtu televizního satirického pořadu britské BBC Have I Got News for You se objevil komentář reagující na údajný chystaný test s odpojením od světové sítě. „Když Rusko odhalilo plán na dočasné odpojení od globálního internetu, mnoho států požaduje konkrétní datum, aby věděly, kdy mají uspořádat volby,“ píše se na účtu ve zřejmé narážce na obvinění vůči Rusku z vměšování do voleb v zahraničí.

Mnoho reakcí je ale kritických. „Svrchovaný internet schválen ve Státní dumě v prvním čtení. Teď pište tak, jako by se každý váš tweet mohl stát posledním,“ napsal Michail Bach.

„Svrchovanost runetu? Z důvodů bezpečnosti a ochrany práceschopnosti? Nedělejte si srandu, jde jen o další krok k přeměně státu v KLDR 2.0,“ píše další uživatelka.

Moskva kontrolu internetu dlouhodobě posiluje

Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu a ruské vojenské agresi vůči Ukrajině na Donbasu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty bloggerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.

Už od roku 2012 platí v Rusku zákon umožňující likvidovat weby šířící dětskou pornografii, návody k sebevraždám nebo propagandu teroristů. Podle kritiků úřady této normy zneužívají k zásahům proti opozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 41 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 44 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...