Rusko připravuje vlastní „svrchovaný internet“. Plán vyvolává ironické reakce i obavy

Ironické poznámky i reakce plné obav vzbudil na ruských sociálních sítích návrh zákona o „svrchovaném internetu“. Předloha, která tento týden prošla prvním čtením ve Státní dumě, má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů. Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí. V ruských médiích se objevily také informace o tom, že stát chystá v blízké době dočasné odpojení od světové sítě, aby otestoval obranu před kybernetickými útoky.

Právě obrana před zahraničními kybernetickými a hackerskými útoky je podle autorů zákona hlavním cílem opatření. Autoři mluví o „agresivní povaze“ americké strategie kybernetické bezpečnosti ze září 2018. Dokument „Rusko přímo a bez důkazů obviňuje z kyberútoků,“ tvrdí předkladatelé zákona, mezi něž patří i senátor Andrej Klišas, který mimo jiné navrhuje trestat neúctu k moci.

Kritici se ale obávají, že předloha je součástí snahy režimu prezidenta Vladimira Putina o zvýšení kontroly státu nad internetem a zavedení cenzury. Globální síť je jedním z posledních alespoň částečně svobodných prostředí v zemi. Všechna velká média jsou ovládána státem a kritika režimu na ulicích je tvrdě potírána.

Návrh počítá s „centralizovanou kontrolou internetového provozu“

Na základě zákona má vzniknout komunikační infrastruktura schopná zajistit fungování i v případě odpojení od klíčových zahraničních komunikačních uzlů. Poskytovatelé přístupu k internetu mají být povinni opatřit si technické prostředky, které umožní „centralizovanou kontrolu internetového provozu“.

Program má financovat ruský státní rozpočet a řídit hlavní správa pro kontrolu internetu Roskomnadzor, jehož pravomoci se mají výrazně rozšířit. Agentura by dostala právo přímo zablokovat jakékoli webové stránky, což zatím mohou učinit jen internetoví operátoři.

Internetový provoz mezi ruskými uživateli má probíhat z velké většiny prostřednictvím serverů registrovaných v Rusku. Odhadované náklady na pořízení nové infrastruktury se odhadují na 20 miliard rublů (sedm miliard korun).

V médiích se také objevily informace o tom, že Moskva údajně plánuje dočasné odpojení od světové sítě, aby otestovalo obranu před kyberútoky. Tento test by se měl uskutečnit do letošního 1. dubna, žádné konkrétní datum ale známé není.

Reakce: ironie i obavy

Na skutečnost, že návrh prošel prvním čtením v dolní komoře ruského parlamentu, reagovali uživatelé sociálních sítí. Někteří se předlohou baví, jiní vyjadřují obavy.

Například jeden z uživatelů Twitteru píše, že „teď se mohou ti Rusové, kteří žijí bez kanalizace, topení, horké vody a plynu, konečně cítit v bezpečí před Západem!“ Reakci doplňuje fotografie stařenky sbírající sníh, která se diví: „To je zajímavé. A od vody a plynu nás také izoloval Západ?“

Na twitterovém účtu televizního satirického pořadu britské BBC Have I Got News for You se objevil komentář reagující na údajný chystaný test s odpojením od světové sítě. „Když Rusko odhalilo plán na dočasné odpojení od globálního internetu, mnoho států požaduje konkrétní datum, aby věděly, kdy mají uspořádat volby,“ píše se na účtu ve zřejmé narážce na obvinění vůči Rusku z vměšování do voleb v zahraničí.

Mnoho reakcí je ale kritických. „Svrchovaný internet schválen ve Státní dumě v prvním čtení. Teď pište tak, jako by se každý váš tweet mohl stát posledním,“ napsal Michail Bach.

„Svrchovanost runetu? Z důvodů bezpečnosti a ochrany práceschopnosti? Nedělejte si srandu, jde jen o další krok k přeměně státu v KLDR 2.0,“ píše další uživatelka.

Moskva kontrolu internetu dlouhodobě posiluje

Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu a ruské vojenské agresi vůči Ukrajině na Donbasu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty bloggerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.

Už od roku 2012 platí v Rusku zákon umožňující likvidovat weby šířící dětskou pornografii, návody k sebevraždám nebo propagandu teroristů. Podle kritiků úřady této normy zneužívají k zásahům proti opozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na guvernéra kolumbijského departementu Putumayo později uvedla, že zahynulo nejméně 34 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 1 hhodinou

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 3 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 5 hhodinami
Načítání...