Rusko připravuje vlastní „svrchovaný internet“. Plán vyvolává ironické reakce i obavy

Ironické poznámky i reakce plné obav vzbudil na ruských sociálních sítích návrh zákona o „svrchovaném internetu“. Předloha, která tento týden prošla prvním čtením ve Státní dumě, má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů. Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí. V ruských médiích se objevily také informace o tom, že stát chystá v blízké době dočasné odpojení od světové sítě, aby otestoval obranu před kybernetickými útoky.

Právě obrana před zahraničními kybernetickými a hackerskými útoky je podle autorů zákona hlavním cílem opatření. Autoři mluví o „agresivní povaze“ americké strategie kybernetické bezpečnosti ze září 2018. Dokument „Rusko přímo a bez důkazů obviňuje z kyberútoků,“ tvrdí předkladatelé zákona, mezi něž patří i senátor Andrej Klišas, který mimo jiné navrhuje trestat neúctu k moci.

Kritici se ale obávají, že předloha je součástí snahy režimu prezidenta Vladimira Putina o zvýšení kontroly státu nad internetem a zavedení cenzury. Globální síť je jedním z posledních alespoň částečně svobodných prostředí v zemi. Všechna velká média jsou ovládána státem a kritika režimu na ulicích je tvrdě potírána.

Návrh počítá s „centralizovanou kontrolou internetového provozu“

Na základě zákona má vzniknout komunikační infrastruktura schopná zajistit fungování i v případě odpojení od klíčových zahraničních komunikačních uzlů. Poskytovatelé přístupu k internetu mají být povinni opatřit si technické prostředky, které umožní „centralizovanou kontrolu internetového provozu“.

Program má financovat ruský státní rozpočet a řídit hlavní správa pro kontrolu internetu Roskomnadzor, jehož pravomoci se mají výrazně rozšířit. Agentura by dostala právo přímo zablokovat jakékoli webové stránky, což zatím mohou učinit jen internetoví operátoři.

Internetový provoz mezi ruskými uživateli má probíhat z velké většiny prostřednictvím serverů registrovaných v Rusku. Odhadované náklady na pořízení nové infrastruktury se odhadují na 20 miliard rublů (sedm miliard korun).

V médiích se také objevily informace o tom, že Moskva údajně plánuje dočasné odpojení od světové sítě, aby otestovalo obranu před kyberútoky. Tento test by se měl uskutečnit do letošního 1. dubna, žádné konkrétní datum ale známé není.

Reakce: ironie i obavy

Na skutečnost, že návrh prošel prvním čtením v dolní komoře ruského parlamentu, reagovali uživatelé sociálních sítí. Někteří se předlohou baví, jiní vyjadřují obavy.

Například jeden z uživatelů Twitteru píše, že „teď se mohou ti Rusové, kteří žijí bez kanalizace, topení, horké vody a plynu, konečně cítit v bezpečí před Západem!“ Reakci doplňuje fotografie stařenky sbírající sníh, která se diví: „To je zajímavé. A od vody a plynu nás také izoloval Západ?“

Na twitterovém účtu televizního satirického pořadu britské BBC Have I Got News for You se objevil komentář reagující na údajný chystaný test s odpojením od světové sítě. „Když Rusko odhalilo plán na dočasné odpojení od globálního internetu, mnoho států požaduje konkrétní datum, aby věděly, kdy mají uspořádat volby,“ píše se na účtu ve zřejmé narážce na obvinění vůči Rusku z vměšování do voleb v zahraničí.

Mnoho reakcí je ale kritických. „Svrchovaný internet schválen ve Státní dumě v prvním čtení. Teď pište tak, jako by se každý váš tweet mohl stát posledním,“ napsal Michail Bach.

„Svrchovanost runetu? Z důvodů bezpečnosti a ochrany práceschopnosti? Nedělejte si srandu, jde jen o další krok k přeměně státu v KLDR 2.0,“ píše další uživatelka.

Moskva kontrolu internetu dlouhodobě posiluje

Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu a ruské vojenské agresi vůči Ukrajině na Donbasu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty bloggerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.

Už od roku 2012 platí v Rusku zákon umožňující likvidovat weby šířící dětskou pornografii, návody k sebevraždám nebo propagandu teroristů. Podle kritiků úřady této normy zneužívají k zásahům proti opozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 42 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 45 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...