Rusko připravuje vlastní „svrchovaný internet“. Plán vyvolává ironické reakce i obavy

Ironické poznámky i reakce plné obav vzbudil na ruských sociálních sítích návrh zákona o „svrchovaném internetu“. Předloha, která tento týden prošla prvním čtením ve Státní dumě, má domácím uživatelům zajistit komunikaci i v případě odpojení od velkých zahraničních serverů. Podle kritiků novela posílí úřední kontrolu internetového provozu a usnadní blokování obsahu označeného za nežádoucí. V ruských médiích se objevily také informace o tom, že stát chystá v blízké době dočasné odpojení od světové sítě, aby otestoval obranu před kybernetickými útoky.

Právě obrana před zahraničními kybernetickými a hackerskými útoky je podle autorů zákona hlavním cílem opatření. Autoři mluví o „agresivní povaze“ americké strategie kybernetické bezpečnosti ze září 2018. Dokument „Rusko přímo a bez důkazů obviňuje z kyberútoků,“ tvrdí předkladatelé zákona, mezi něž patří i senátor Andrej Klišas, který mimo jiné navrhuje trestat neúctu k moci.

Kritici se ale obávají, že předloha je součástí snahy režimu prezidenta Vladimira Putina o zvýšení kontroly státu nad internetem a zavedení cenzury. Globální síť je jedním z posledních alespoň částečně svobodných prostředí v zemi. Všechna velká média jsou ovládána státem a kritika režimu na ulicích je tvrdě potírána.

Návrh počítá s „centralizovanou kontrolou internetového provozu“

Na základě zákona má vzniknout komunikační infrastruktura schopná zajistit fungování i v případě odpojení od klíčových zahraničních komunikačních uzlů. Poskytovatelé přístupu k internetu mají být povinni opatřit si technické prostředky, které umožní „centralizovanou kontrolu internetového provozu“.

Program má financovat ruský státní rozpočet a řídit hlavní správa pro kontrolu internetu Roskomnadzor, jehož pravomoci se mají výrazně rozšířit. Agentura by dostala právo přímo zablokovat jakékoli webové stránky, což zatím mohou učinit jen internetoví operátoři.

Internetový provoz mezi ruskými uživateli má probíhat z velké většiny prostřednictvím serverů registrovaných v Rusku. Odhadované náklady na pořízení nové infrastruktury se odhadují na 20 miliard rublů (sedm miliard korun).

V médiích se také objevily informace o tom, že Moskva údajně plánuje dočasné odpojení od světové sítě, aby otestovalo obranu před kyberútoky. Tento test by se měl uskutečnit do letošního 1. dubna, žádné konkrétní datum ale známé není.

Reakce: ironie i obavy

Na skutečnost, že návrh prošel prvním čtením v dolní komoře ruského parlamentu, reagovali uživatelé sociálních sítí. Někteří se předlohou baví, jiní vyjadřují obavy.

Například jeden z uživatelů Twitteru píše, že „teď se mohou ti Rusové, kteří žijí bez kanalizace, topení, horké vody a plynu, konečně cítit v bezpečí před Západem!“ Reakci doplňuje fotografie stařenky sbírající sníh, která se diví: „To je zajímavé. A od vody a plynu nás také izoloval Západ?“

Na twitterovém účtu televizního satirického pořadu britské BBC Have I Got News for You se objevil komentář reagující na údajný chystaný test s odpojením od světové sítě. „Když Rusko odhalilo plán na dočasné odpojení od globálního internetu, mnoho států požaduje konkrétní datum, aby věděly, kdy mají uspořádat volby,“ píše se na účtu ve zřejmé narážce na obvinění vůči Rusku z vměšování do voleb v zahraničí.

Mnoho reakcí je ale kritických. „Svrchovaný internet schválen ve Státní dumě v prvním čtení. Teď pište tak, jako by se každý váš tweet mohl stát posledním,“ napsal Michail Bach.

„Svrchovanost runetu? Z důvodů bezpečnosti a ochrany práceschopnosti? Nedělejte si srandu, jde jen o další krok k přeměně státu v KLDR 2.0,“ píše další uživatelka.

Moskva kontrolu internetu dlouhodobě posiluje

Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu a ruské vojenské agresi vůči Ukrajině na Donbasu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty bloggerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.

Už od roku 2012 platí v Rusku zákon umožňující likvidovat weby šířící dětskou pornografii, návody k sebevraždám nebo propagandu teroristů. Podle kritiků úřady této normy zneužívají k zásahům proti opozici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 38 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...