Volkswagen má 80. Největší automobilku Evropy proslavil legendární Brouk

Německá automobilová skupina Volkswagen (VW), jejíž součástí je od roku 1991 i česká Škoda Auto, je dlouhodobě největší evropskou automobilkou. Jejímu založení před 80 lety, 28. května 1937, předcházel sen vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera o laciném „lidovém“ automobilu, který by si mohl v Německu pořídit každý. Slávy a masové výroby se ale společnost VW dočkala až po skončení druhé světové války.

Cesta k současnému postavení koncernu, který vlastní 12 značek, včetně luxusních (osobní auta VW, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, nákladní vozy MAN a Scania, užitkové vozy Volkswagen a zatím také motocykly Ducati), nebyla jednoduchá. Velkolepé plány firmy zcela změnila druhá světová válka, automobilka během let přestála slabší období i skandály. Loni VW vůbec poprvé pokořil japonského konkurenta Toyotu v čele světového trhu.

Gesellschaft zur Vorbereitung des Deutschen Volkswagens (Společnost pro přípravu německého lidového vozu; odtud název Volkswagen) měla pod křídly organizace Deutsche Arbeitsfront (Německá pracovní fronta). Původně měla ve velkém vyrábět vůz, jejž na Hitlerovu objednávku zkonstruoval Ferdinand Porsche. Auto, inspirované i prototypovou Tatrou 97, neslo označení KdF-Wagen podle nacistické organizace Kraft durch Freude („síla díky radosti“). Prototypy se objevily v roce 1936.

O dva roky později poklepal Hitler nedaleko Fallerslebenu (dnešní Wolfsburg v Dolním Sasku), kde má koncern VW sídlo, na základní kámen továrny. Po zahájení války přešla fabrika na válečnou výrobu a vyráběla také terénní či obojživelné stroje. Kolem 330 tisíc Němců, kteří si spořili na své vysněné auto, tak přišlo zkrátka. Po konci války se poškozená továrna ocitla ve složité situaci. O její vybavení mělo v rámci reparací zájem několik automobilek z vítězných států, nakonec ale zůstaly stroje na svém místě.

V roce 1945 se rozjela výroba Brouka

Už v roce 1945 se tak pod britským patronátem mohla rozjet výroba. Počty vozů rostly zpočátku jen pomalu, v březnu 1946 dosáhla výroba poprvé tisíc kusů za měsíc, hranice dva tisíce aut měsíčně padla v roce 1948. Úspěchy po celém světě slavil VW s vozem, kterému se začalo říkat Brouk. Této legendy mezi automobily bylo během 58 let (1945 až 2003) vyrobeno přes 23 milionů kusů. V polovině 60. let VW koupil automobilku Auto Union a k výrobci velkých vozů Audi pak v roce 1969 připojil firmu NSU a získal tak i společnost, jež měla zkušenosti s malými, vodou chlazenými motory.

I díky tomu mohl VW začátkem 70. let přijít se dvěma vozy, jež se zcela odstřihly od tradičního pojetí se vzduchem chlazeným motorem vzadu - byly to typy Passat (1973) a Golf (1974). Hlavně Golf, jehož několik generací se dosud prodalo 27,5 milionu vozů, pomohl firmě překonat problémy s klesající poptávkou po spolehlivém, ale zastarávajícím Brouku. Golf je dnes třetím nejprodávanějším autem všem dob. Lépe jsou na tom jen Toyota Corolla a Ford F-Series. V první desítce má VW kromě Golfu i Brouka a Passat.

V roce 1960 byla automobilka přeměněna na akciovou společnost, když 40 procent akcií zůstalo v rukou státu. V současnosti je největším akcionářem VW holdingová společnost Porsche SE, která vlastní zhruba 52 procent hlasovacích práv. Holding, jejž ovládají rodiny Porscheových a Piëchů, není totožný s výrobcem sportovních vozů Porsche AG, který je dnes jednou z divizí Volkswagenu. Druhým největším akcionářem firmy je pak německá spolková země Dolní Sasko.

Zisk skupiny Volkswagen loni rekordně rostl

Provozní zisk celé skupiny Volkswagen vzrostl v roce 2016 o 14 procent na rekordních 14,6 miliardy eur (394,5 miliardy korun). Tržby skupiny se loni zvýšily o 1,9 procenta na rekordních 217 miliard eur (5,9 bilionu korun). Čistý zisk pak dosáhl 5,14 miliardy eur po ztrátě 1,6 miliardy eur v roce 2015. Koncern provozuje 120 výrobních závodů ve 20 evropských zemích a v 11 zemích Severní a Jižní Ameriky, Asie a Afriky. Společnost zaměstnává přes 600 tisíc lidí.

VW předloni přiznal, že po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut software umožňující manipulovat s testy emisí. Skandál vedl k poklesu cen akcií firmy i k personálním změnám, zahájeno bylo také vyšetřování bývalých a současných vysokých představitelů firmy Porsche SE kvůli podezření z manipulace s trhem. Skupině VW se však loni navzdory kauze podařilo zvýšit globální prodej o téměř čtyři procenta na rekordních 10,3 milionu vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...