Rumunská vláda na mimořádném zasedání zrušila nařízení, kterým chtěla odstranit postih za některé korupční trestné činy a zneužívání úřadu. Oznámila to televize Digi24. Omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany. Proti vládnímu dekretu v posledních dnech demonstrovaly statisíce lidí, jenom v neděli podle rumunských médií jich do ulic vyšlo půl milionu.
Vláda Sorina Grindeanua hodlá zveřejnit dokumentaci o diskuzi, která přijetí kontroverzního nařízení předcházela. Kabinet schválil memorandum o odtajnění stenografického záznamu o jednání 18. května 2016 a 31. ledna letošního roku, při kterých se o trestněprávních změnách jednalo.
Grindeanu dal zároveň pokyn ministru spravedlnosti Florinu Iordacheovi, aby připravil hodnocení činnosti svého resortu. Premiér dal už dřív najevo, že právě Iordache má na svědomí špatnou komunikaci s veřejností v celé záležitosti.
Podle Grindeanua nařízení nebylo špatné, ale nepodařilo se ho občanům dostatečně vysvětlit. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavé reakce i v rámci Evropské unie. K odpůrcům se přidal i prezident Klaus Iohannis, který 2. února ve věci podal stížnost k ústavnímu soudu.
Omilostněno mělo být na 2500 lidí
Dekret vláda původně schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Měl zbavit trestnosti některé trestné činy, včetně případů zneužití úřadu s finanční škodou menší než 200 tisíc lei (1,2 milionu korun).
Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňoval upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením by ale musel vyslovit souhlas zákonodárný sbor.
Cílem vládního rozhodnutí měla být snaha ulevit přeplněným věznicím. Propuštěno mělo být na 2500 odsouzených – zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci.
Kabinet také navrhoval snížit na polovinu tresty vězňům starším šedesáti let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi.
Podle mnohých kritiků přitom šlo spíš o účelové vyvázání některých politiků, kteří byli v poslední době souzeni či odsouzeni v korupčních kauzách. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.
Nařízení vyvolalo masové protesty
V sobotu vyšlo do ulic až 330 tisíc lidí, jen v hlavním městě protestovalo na 170 tisíc lidí. Už ve středu vyšlo do ulic čtvrt milionu lidí, podobný počet se sešel i v pátek večer.
„Vláda chce legalizovat kriminalitu bílých límečků, která je nejzákeřnější,“ prohlásil jeden z účastníků, 43letý bankovní úředník Sergiu. Se svou manželkou chtěl na manifestace chodit každý den, dokud nebude opatření zrušeno.
Rumuni chtějí konec vlády
Protesty v ulicích ale nekončí, lidé chtějí, aby vláda rezignovala. Celou aférou podle nich ztratila důvěru občanů. „Musíme od základu změnit celý politický systém,“ říká jedna z demonstrantek. Bojí se, že vláda teď bude hledat okliku, jak záměr prosadit a pomoct od trestu lidem, kteří k ní mají blízko. „Budeme sem chodit každý večer, dokud vláda nepadne,“ uvedl další z demonstrantů.
Podle Češky Petry Petruské, která do Rumunska přišla před sedmi lety, demise nic nevyřeší. Zemi chybí politici bez škraloupu. Říká, že korupce má v zemi hluboké kořeny, nejen na úřadech. Sama to zažila v nemocnici, když ji srazilo auto. „Je cítit, že je to zvykem a že se to od vás očekává, abyste dal úplatek, jak doktorům, tak sestrám, tak uklízečce, která přijde uklidit,“ popisuje Petra Petruská, Češka žijící v Rumunsku.
Vedle korupce zemi trápí nedostatek peněz ve zdravotnictví nebo školství. Mladí lékaři odcházejí po stovkách za vyššími platy na Západ, stejně jako další vysokoškoláci.
