Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedli, že nedělní parlamentní volby v Rusku poznamenaly procedurální nesrovnalosti. Hlasování podle OBSE negativně ovlivnila státní média, stále silnější dozor Kremlu nad občanskou společností a omezování základních politických práv. Moskva výhrady OBSE odmítá.
Podle finského poslance Ilkky Kanervy, který byl jmenován zvláštním koordinátorem OBSE pro ruské volby, také neměli Rusové dostatečně na výběr.
„Problémem je přetrvávající omezování základních práv. Pokud chce Rusko dostát svým demokratickým závazkům, je třeba vytvořit větší prostor pro diskusi a občanskou angažovanost,“ uvedl Kanerva podle agentury Reuters. Jednotliví kandidáti navíc neměli rovnocenný přístup k prezentaci svého programu.
Na druhou stranu ale Kanerva připomněl, že v zemi došlo k dílčím zlepšením - kupříkladu při administraci hlasování panovala větší transparentnost.
Moskva kritiku OBSE odmítá a chystá stížnost na Ukrajinu
Ruské ministerstvo zahraničí se proti výhradám OBSE obratem ohradilo. „Prohlášení zahraničních pozorovatelů o nerovnoměrném mediálním prostoru pro kandidáty neodpovídá skutečnosti,“ uvedl zástupce ministerstva Andrej Něstěrenko.
„S údivem se dozvídáme, že došlo k chybám, že v kampani byla špatně organizována prezentace politických programů. Neodpovídá to (takové tvrzení) skutečnosti, je to nečestné,“ dodal Něstěrenko.
Stálý zástupce Ruska v OBSE Alexandr Lukaševič navíc oznámil, že si Moskva bude stěžovat na postup ukrajinských orgánů u celoevropských orgánů. Důvodem má být to, že Ukrajina neumožnila Rusům žijícím v zemi zapojit se do hlasování.
Kyjev přitom už před volbami varoval, že plánované otevření volebních místností na ukrajinském území nepřipustí. Ruské úřady nakonec otevřely čtyři místnosti na ruském velvyslanectví v Kyjevě a na konzulátech v Oděse, Lvově a Charkově. Hlasování zejména v Kyjevě a Oděse narušovaly davy protestujících Ukrajinců, především příslušníků ultranacionalistického hnutí Pravý sektor. V Oděse policie zadržela šest demonstrantů.
Na ukrajinském území tak odevzdalo svůj hlas jen 369 Rusů, oznámila ruská ústřední volební komise. Podle Lukaševiče ukrajinská strana připustila, aby došlo „k těm nejkřiklavějším prohřeškům“, a nedostála závazkům, které v rámci OBSE převzala. „Bezpříkladný postup ukrajinského vedení dokládá vztah, jaký má tato země (Ukrajina) k dodržování mezinárodních závazků,“ řekl ruský diplomat.
Ukrajina svůj postup zdůvodnila ruskou anexí Krymského poloostrova. Moskva podle Kyjeva záborem Krymu porušuje mezinárodní právo.
Volby vyhrála podle očekávání vládní strana Jednotné Rusko blízká prezidentu Vladimiru Putinovi, získá patrně 343 křesel ve 450členné Státní dumě. Opozice se do parlamentu nedostala. Jak podotýká agentura Reuters, volební výsledek vydlážil Putinovi cestu ke kandidatuře na čtvrté funkční období v čele Kremlu. Prezidentské volby se budou v Rusku konat za 18 měsíců, Putin se ke své kandidatuře dosud nevyjádřil. Očekává se ale, že se o znovuzvolení bude ucházet.
