Mluvčí Kremlu o triumfu Jednotného Ruska: Lidé dali jasně najevo, že Putinovi věří

Vládní strana Jednotné Rusko získala v parlamentních volbách drtivou většinu křesel ve Státní dumě. Strana založená na podporu prezidenta Vladimira Putina tak bude mít v příštích pěti letech bezprecedentní moc. Prosazovat ústavní změny může prakticky neomezeně.

Podle mluvčího Kremlu Rusové ukázali, že svému prezidentovi důvěřují. Mezinárodní pozorovatelé tvrdí, že lidé neměli dostatek volebních možností. Odhalili procedurální pochybení.

Jednotné Rusko po sečtení 99 procent hlasů obdrželo podporu 54,21 procenta voličů, informovala ruská státní agentura Interfax. Nejspíš tak získá ve Státní dumě 343 ze 450 křesel, zatímco dosud jich mělo 238.

„Lidé stále hlasují pro Jednotné Rusko. Co nám to říká? Že zástupci této vládnoucí strany dělají pro lidi to nejlepší, co můžou - a voliči to vidí,“ reagoval Putin. Při cestě do sídla strany ocenil „zvyšující se politickou vyzrálost“ ruských voličů.

Putin Jednotné Rusko pomáhal založit, vede ho ale premiér Dmitrij Medvěděv. „Je zřejmé, že drtivá většina voličů vyjádřila svou podporu prezidentovi,“ okomentoval výsledky Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který ale odmítl sdělit, zda se bude současný šéf Kremlu o prezidentský post ucházet i za dva roky.

Dařilo se i komunistům a nacionalistům, skutečná opozice propadla

Bodovali i tři hlavní spojenci Kremlu, kteří zpravidla hlasují shodně s Jednotným Ruskem - na druhém místě je zatím Komunistická strana Ruské federace s 13,54 procenta odevzdaných hlasů. Těsně za komunisty je nacionalistická Liberálnědemokratická strana, která podle průběžných výsledků získala 13,28 procenta hlasů. Spravedlivé Rusko má 6,19 procenta.

„Tyto strany se liší jen stupněm kritiky, že vláda nepříliš ochotně prosazuje vlastenecké záměry jednotlivých stran, ale v podpoře vlády Vladimira Putina jsou čtyři strany Státní dumy zajedno. Smyslem parlamentu je schvalování vládních předloh,“ poznamenal komentátor Jefim Fištejn.

Po jednom zástupci budou mít i menší strany Vlast a Občanská platforma, jež uspěly v jednomandátových obvodech. Žádná ze stran, které představují skutečnou opozici, ovšem v parlamentu nezasedne.

„Strany jako Jabloko nebo Parnas se pohybují mezi jedním a dvěma procenty,“ podotkl zpravodaj ČT v Rusku David Miřejovský. Vypadá to, že tedy nedosáhnou ani na státní podporu, kterou dostávají partaje, jež získají minimálně tři procenta hlasů

„Skutečné opoziční strany byly nastokrát handicapovány. Neměly přístup k médiím, byly zavírány jejich filiálky, byla rozháněna jejich předvolební shromáždění – bylo uděláno vše pro to, aby jejich výsledek byl minimální. Tyto strany se z důvodu neuvěřitelného tlaku moci nemohou sjednotit,“ upozornil Fištejn.

Reálná opozice, která by přímo kritizovala Vladimira Putina a snažila se proti němu ostře jít, opravdu bude mimo Státní dumu. Možná se dostanou jeden, dva poslanci, ale to je vše.
Karel Svoboda (FSV UK)

Lídr komunistů po uzavření volebních místností ale obvinil své rivaly ze spiknutí. „Neproběhly žádné skutečné debaty. Byly vytvořeny falešné strany, aby nám odebraly hlasy. Teď se Jednotné Rusko bude snažit spojit s nacionalisty, a to s jediným cílem - mít v parlamentu většinu,“ míní Gennadij Zjuganov.

Volit přišlo nejméně lidí v novodobé historii Ruska

Stínem na nedělních volbách je výrazně nižší volební účast. Podle volební komise přišlo hlasovat jen 47,8 procenta voličů, zatímco při minulých parlamentních volbách v prosinci 2011 to bylo 60 procent. „Účast byla zřejmě nejnižší od konce Sovětského svazu,“ poznamenal Miřejovský. 

Na sociálních sítích, blozích a podobně se vedly diskuse o tom, zda k volbám jít nebo nejít. Bylo dost hlasů, že to nemá cenu.
Milan Dvořák
rusista

Mimořádně nízká byla účast v největších ruských městech - Moskvě a Petrohradu. Tam přišla jen pětina Rusů, kteří smí volit. „Lidé si mohli říct: Stejně vyhrajeme, takže budeme sedět doma. Jedno z vysvětlení je to, že se starali o jiné věci – byli na chatách a podobně. Mrkev byla prostě důležitější než volby,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Poprvé od ruské anexe Krymu hlasovali i obyvatelé tohoto poloostrova.  

Ruská volební komise
Zdroj: Reuters/Sergei Karpukhin

Opozice vylučuje, že by šlo o legitimní hlasování

Velké protesty nečekám, v roce 2011 byly obrovské a nic se nestalo. Jen bylo zpřísněno zákonodárství, které zpřísňuje účast na nepovolených demonstracích, trestá jejich organizaci.
Karel Svoboda (FSV UK)

Podle pozorovatelů z OBSE volby poznamenaly procedurální nesrovnalosti. Jejich průběh negativně ovlivnila státní média a omezování základních politických práv.

Opozice vylučuje, že by hlasování proběhlo legitimně. „Je jasné, že tyto volby nebyly svobodné ani spravedlivé, to jsme říkali už od začátku volební kampaně. Teď budeme mluvit ještě o třetím faktoru - jak důvěryhodné jsou informace o hlasování,“ poznamenal lídr opoziční strany Parnas Michail Kasjanov.

„Volalo nám na 1 172 lidí. Obdrželi jsme 453 stížností. Většina z nich se týká vhazování hlasů do volebních uren, znemožnění vstupu pozorovatelům do volebních místností, výhrůžek a dalších porušení,“ prohlásil lídr Liberálnědemokratické strany Vladimir Žirinovskij.

Hlasování od začátku provázely zprávy o podvodech. „Různé narušení voleb hlásili lidé z celého Ruska, dokonce i ze zahraničí. Kvůli porušení volebních pravidel lidé podali stovky trestních oznámení. Nejvíc nahlášených případů bylo ve velkých městech. Dominoval tomu Moskevský kraj,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku.

Třeba na Sibiři prý mladí lidé hlasovali za své prarodiče. Někteří zase volili opakovaně v několika okrscích. „Šéf volební komise říká členům, jak mají spočítat hlasy -hlavně hlasy za Jednotné Rusko. Nebo jde o kupování hlasů,“ podotkl dobrovolník nevládní organizace Golos Fjodor Sljusarčuk. 

V systému řízené demokracie bylo nemyslitelné, aby Putinova kontrola nad parlamentem oslabila, bude ale uznán veřejností jako legitimní? Po minulých volbách manipulace s hlasy zažehly pouliční protesty. Putin bude doufat, že tentokrát jeho popularita ve spojení s rozšířenou apatií způsobí, že Rusové výsledky přijmou.
Steve Rosenberg
zpravodaj BBC News
Lídr komunistů Gennadij Zjuganov
Zdroj: Tatyana Makeyeva/Reuters

Výsledky ze tří okrsků možná zruší

Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová posléze přiznala, že hlasování nebylo úplně korektní, v některých volebních místnostech se potvrdily zprávy o podvodech. Zrušeny by podle ní mohly být výsledky ze tří okrsků.

„Najdou se samozřejmě lidé, kteří se snaží podvádět a zajistit tak některé z politických stran víc hlasů. Naštěstí je ale takových případů málo,“ řekla k tomu předsedkyně Rady federace Valentina Matviyenko.

I přes potíže ruské ekonomiky a napětí mezi Moskvou a Západem kvůli konfliktům na Ukrajině a v Sýrii někteří pozorovatelé podotkli, že předvolební kampaň byla nejnudnější, co pamatují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...