Snad nejsnazší lov hlasů měli příznivci brexitu mezi rybáři. Ti britští nemají pro Evropskou unii dobrého slova a ve čtvrtečním referendu ji neváhali takříkajíc hodit přes palubu. Mají totiž za to, že za současných podmínek by se tradiční specialita „fish and chips“ už brzy smažila jen z dovozových ryb. Rybolov proto požadují vymanit z unijních pravidel.
Britští rybáři volili brexit. Pro Evropskou unii nemají dobrého slova
Dvě třetiny ryb na britském trhu pochází z dovozu (zdroj: ČT24)
Příkladem je malebné přístavní město na jihu Anglie - Whitstable. I když se to v okolním moři rybami jen hemží, sítě zdejších rybářů jsou poloprázdné. Část svého úlovku prodají na trhu nebo místním restauracím, ale sotva to stačí na živobytí. Viní z toho Brusel a jeho přísné kvóty. Ty určují každé zemi limity pro jednotlivé druhy ryb.
Rybolov přitom může být prováděn nejen u břehů daného státu, ale i v bohatších vodách ostatních členů osmadvacítky. „Sedmdesát procent ryb podle evropských kvót je z našich vod, sami tady chytíme jen 14 procent. Tak proč bychom z EU neodešli?“ povídá Will Clark, obchodník s rybami.
Masivní pokles v počtu lidí zaměstnaných v rybářském průmyslu
Většina ryb od skotských břehů končí na evropském trhu. Závislost na něm, ani nedávno zvýšené kvóty pro jejich lov ale tamní rybáře už nepřesvědčily, že se blýská na lepší časy. Za poslední dvě dekády klesl jejich počet v zemi téměř o polovinu.
„Zažili jsme masivní pokles v počtu lidí zaměstnaných v rybářském průmyslu na našem pobřeží. Byl bych rád, kdybychom toto odvětví měli zpátky pod kontrolou,“ podotýká skotský rybář Peter Bruce. A obdobně to vidí rybáři v celém Spojeném království.
A na závěr zajímavý paradox: přesto, že jsou Britské ostrovy obklopené mořem, paradoxně právě ryby ze dvou třetin dováží – každý rok zhruba za miliardu liber.