Rusko může ignorovat verdikty mezinárodních justičních orgánů, zejména Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Příslušný zákon schválila dolní komora ruského parlamentu – Státní duma. O tom, zda splnit, či nesplnit rozhodnutí mezinárodních soudů, má podle nové normy rozhodovat Ústavní soud Ruské federace.
Rusko si schválilo nový zákon: Může teď ignorovat mezinárodní rozsudky
Základním principem při rozhodování vrcholné ruské soudní instance o mezinárodních rozsudcích má být napříště „nadřazenost ústavy Ruské federace“. Součástí změn je také zapracování odpovídajících úprav do základního zákona země.
Schválené změny podle předkladatelů návrhu nijak nezpochybňují respektování mezinárodních závazků Ruskem. Nová právní úprava má nicméně zajistit „právní svrchovanost Ruské federace“ a pomoci „čelit tendenčním rozsudkům“ vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.
Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.
ESLP loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského zničil. Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.
Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentovi Vladimiru Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Putin ale následně dal na vědomí, že Rusko jurisdikci haagského soudu neuznává.