Pěšky eurotunelem: Súdánec prošel z Calais skoro až do Británie

Železničním tunelem pod Lamanšským průlivem dokázal z Francie do Británie pěšky projít čtyřicetiletý súdánský uprchlík Abdal Rahmán Haún. Obešel stráže, přelezl několik plotů a vyhnul se stovkám bezpečnostních kamer, než ho v úterý těsně před cílem cesty zadržela britská policie.

Kauza vyvolala velké znepokojení britských úřadů. Dosud se totiž předpokládalo, že něco takového prakticky není možné. Společnost Eurotunnel, která trať provozuje, již dříve upozornila, že kdo se o to pokusí, téměř jistě zemře. Smrtelné nebezpečí představují vlaky projíždějící velkou rychlostí (až 160 kilometrů v hodině) a vysoké napětí v elektrickém vedení.

Francouzské úřady přísně střeží u Calais přístup k trati vedoucí pod Lamanšským průlivem kvůli množství pokusů tisíců běženců dostat se do Británie ilegálně tunelem, zejména proniknutím do vlaků nebo do kamionů přepravovaných po železnici.

Proto se Abdal rozhodl, že to zkusí po svých – nehledě na nebezpečí. Podle listu Daily Mail na cestu vyrazil v úterý ráno, přelezl čtyři ploty, vyhnul se objektivům čtyř set bezpečnostních kamer a pak pěšky urazil v temnotě téměř 50 kilometrů. O 11 hodin později ho britská policie zatkla až teprve necelý kilometr před výjezdem z tunelu u Folkestonu. Jeho přítomnost v tunelu byla zaznamenána, když byl už zhruba v polovině cesty.

Eurotunel v Calais
Zdroj: ČT24

„Teď zjišťujeme, jak se mu podařilo vyhnout se všem nejrůznějším úrovním zabezpečení," řekl podle britského deníku mluvčí Eurotunnelu. Muž byl podle něj objeven v jednom ze dvou tubusů, jimiž vedou železniční tratě, nikoli v servisním tunelu, vedoucím mezi oběma tubusy.

Předpokládá se, že Súdánec – zřejmě první člověk, jemuž se projít tunelem podařilo – patřil mezi 600 migrantů, kteří se pokusili do tunelu proniknout na francouzské straně v pondělí večer. V Calais panuje napjatá situace a nejméně desítka uprchlíků už zemřela ve snaze proniknout do Británie pod Lamanšským průlivem.

Uprchlíci v Calais biflují francouzštinu

V uprchlickém táboře u přístavu Calais – takzvané džungli – vznikla škola francouzštiny. Dvě desítky dobrovolníků se snaží utečencům, kteří mají o jazyk zájem, předat základy rodné řeči, aby se mohli dorozumět s místními i s dalšími migranty. I díky posílení bezpečnostních opatření se podle francouzských médií počet nelegálních běženců u eurotunelu snižuje, pořád jde ale o několik stovek pokusů denně.

Škola francouzštiny otevřela dveře zájemcům o studium 11. července. První den se prý ve třídě těsnilo 150 lidí, dnes jich denně na hodinu dochází zhruba dvacet. I tak je to ale podle učitelů důležitá aktivita pro začleňování – jak uvnitř tábora, tak do společnosti, která možná bude jejich novým domovem. Školu navštěvují lidé z Eritreje, Etiopie, Pákistánu, Súdánu, Sýrie nebo Afghánistánu.

Škola francouzštiny v uprchlickém táboře v Calais
Zdroj: ČT24

V džungli žije odhadem dva a půl tisíce uprchlíků. Zakladatel školy, Nigerijec Zimako Jones, chtěl nejprve v místě pomáhat jako pracovník charity. Po několikerém odmítnutí nabízené pomoci se ale rozhodl jednat sám. „Myslím si, že je v kempu cítit změna, protože hodně lidí teď chodí do školy. Ráno už neslýcháte ‚salam' nebo jiný pozdrav, ale ‚bonjour'," říká. "Tato škola je hodně naučí, může změnit způsob jejich myšlení. Teď bojujeme za zavedení internetového připojení zdarma, aby mohli posílat zprávy do zahraničí."

Škola francouzštiny v uprchlickém táboře v Calais
Zdroj: ČT24

Ne všichni imigranti se prý touží dostat do Británie. Podle policie se situace u eurotunelu v posledních dnech zklidnila – to ale hlavně kvůli posílení hlídek a dalšímu oplocení na strategických místech u tunelu, v němž je stále těžší najít skulinu.

Podle OSN hrozí v Řecku druhé Calais

Řecké úřady nemohou zvládnout tisíce imigrantů, kteří přišli na jeho území a nyní tam setrvávají. Uvedl to premiér Alexis Tsipras, který zároveň vyzval Evropskou unii, aby projevila větší solidaritu s jeho zemí. Organizace spojených národů naproti tomu Aténám vzkázala, aby řešily situaci na řeckých ostrovech, kde panuje mezi uprchlíky „totální chaos“.

„Nyní je čas zjistit, zda je EU unií solidarity, nebo unií, v níž se všichni snaží chránit své hranice,“ řekl řecký premiér. Řecko je spolu s Itálií zemí nejvíce zasaženou přílivem přistěhovalců mířících do Evropy ze severu Afriky na chatrných plavidlech přes Středozemní moře.

Situaci na řeckých ostrovech označila za chaotickou agentura OSN zabývající se situací uprchlíků (UNHCR). „Pokud jde o vodu, hygienu, zásobování potravinami, je to naprosto nedostačující. Na většině ostrovů není ubytovací kapacita, lidé vůbec nespí pod jakoukoli střechou,“ řekl novinářům šéf evropské větve agentury Vincent Cochetel, který navštívil ostrovy Kos, Chios a Lesbos.

S podobnou situací se prý dosud nesetkal. Tsiprase podpořil v názoru, že by členské státy EU měly Řecku s jeho břemenem více pomoci. Jen během července podle Cochetela dorazilo do země okolo 50 000 uprchlíků. Řecké ostrovy by se neměly stát druhým Calais, upozornil Cochetel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
před 27 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled