Burdž Chalífa: Podívejte se na technické unikáty nejvyšší stavby světa

Dubaj - Nejvyšší budova světa už čtyři roky stojí v Dubaji. Říká se jí Burdž Chalífa, neboli Chalífova věž. I v zemi, kde peníze ani zdánlivě nikdy nedojdou, si na její dokončení museli půjčit. Stavitelé totiž na ničem nešetřili a ze své věže udělali jeden z největších technických zázraků dneška.

Nahrávám video
Horizont: Technické rekordy Burdž Chalífy
Zdroj: ČT24

S 828 metry je Burdž Chalífa nejvyšší budovou na planetě. A tím její rekordy mezi mrakodrapy zdaleka nekončí. Pohled do kraje se nabízí z nejvýš položené rozhledny – ve 124. patře, v rekordní výšce je i restaurace a bazén.

Burdž Chalífa stála Mohameda Abbára půldruhou miliardu dolarů, což jasně ukazuje, že nehodlal nic podcenit. V místě, kde teplota běžně šplhá ke čtyřiceti stupňům, byla velkou výzvou hlavně šetrná klimatizace. „Je to v první řadě kombinace dobrého designu, pokročilého mechanického a elektrického systému a moderního povrchu. Je to kombinace technologie a neustálého monitorování budovy.“

Výtahy ve věži Burdž Chalífa přepraví až 12 000 lidí denně
Zdroj: ČT24

Speciální systém budovu chladí jako třináct tisíc tun ledu. Vlhkost, která horké počasí v Perském zálivu provází, umí věž zužitkovat. V poušti je taková dovednost k nezaplacení. „Jsme hrdí na tu kondenzaci, ke které dochází na povrchu budovy. Sbíráme ji, je to skoro dvacet olympijských bazénů kondenzované vody za rok, to je velmi cenné,“ podtrhuje Mohamed Abbár.

Mozkem Chalífovy věže je řídící místnost. Měří se tu spotřeba elektřiny, hlídá rychlost větru a záchvěvy země. Když fouká, vrchol se může hnout skoro o dva metry, základy zvládnou i průměrné zemětřesení. „Dřív jsem se bál, teď tomu systému důvěřuji, protože nedávno se nám město pěkně třáslo,“ ujišťuje investor.

Dubajské panorama
Zdroj: ČT24/Facebook Burj Khalifa

Do posledního patra jedou výtahy minutu, na výběr jich je sedmapadesát. Denně dokážou přepravit dvanáct tisíc lidí. Samy vyrábějí energii, která se vrací do systému a části mrakodrapu zajišťuje světlo.

Abbár věž zkolaudoval teprve před čtyřmi lety, ale už myslí na stavbu „nové a lepší“. „Výška je pro lidské bytosti něco mimořádného. Myslím, že technologie pokročily, můžeme to zvládnout lépe,“ ujišťuje. Pokud nechce o své prvenství přijít, musí si pospíšit. V sousední Saúdské Arábii totiž staví Věž království, která má svou výškou pokořit magický kilometr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 19 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...