Invazní vojska jsou vyčerpaná, Putina to může dostat k jednacímu stolu, míní Washington

Ruská armáda se v současnosti spoléhá na záložní jednotky i techniku. Invaze okupační síly vyčerpala natolik, že letos nebudou schopné větší ofenzivy, uvedli šéfové amerických tajných služeb před senátním výborem. Ruský lídr Vladimir Putin podle nich může zvažovat pozastavení bojů, obnovení armády by však Moskvě mohlo zabrat až deset let.

Ruské síly letos nebudou schopné většího útoku, uvedla ve čtvrtek ředitelka amerických tajných služeb (DNI) Avril Hainesová. Konflikt, který trvá více než čtrnáct měsíců, podle ní okupanty zjevně vyčerpal.

„Pokud Rusko nezahájí povinnou mobilizaci a nezajistí podstatné dodávky munice od třetích stran nad rámec stávajících dodávek z Íránu a dalších zemí, bude pro ně stále obtížnější udržet i malé útočné operace,“ řekla šéfka tajných služeb před senátním výborem.

Okupační síly se na začátku roku pokusily o ofenzivu, která však ztroskotala. Ani tvrdé boje na některých místech frontové linie nevedly k jejímu posunutí, vojáci na obou stranách tak nyní v každodenních střetech bojují o pouhé stovky metrů. V porovnání s předchozími třemi měsíci dosáhlo v dubnu Rusko vůbec nejmenšího územního zisku, upozornila Hainesová.

Podle odhadů Bílého domu přišla Moskva jen od prosince o sto tisíc mužů, čímž se celkový počet ruských ztrát od začátku plnohodnotné invaze zvýšil na odhadovaných dvě stě tisíc bojovníků.

To je přitom zhruba stejná síla, kterou v únoru 2022 vyslal ruský lídr Vladimir Putin na Ukrajinu s tím, že bude stačit na dobytí Kyjeva a svržení ukrajinské vlády.

Moskva se opírá o záložní jednotky a sovětskou techniku

Ruská armáda na začátku nového tisíciletí prošla reorganizací, „aby byla lepší, rychlejší, menší než v sovětské éře,“ upozornil americké senátory ředitel tajné služby armády (DIA), generálporučík Scott Berrier. „Tato armáda je z velké části pryč,“ dodal. Kreml se tak nyní spoléhá na záložní jednotky a starší vybavení sovětské výroby.

Oslabené okupační síly přitom nyní očekávají ukrajinskou protiofenzivu. Protiútok s cílem osvobodit území pod kontrolou Ruska na východě Ukrajiny má podle Hainesové přijít v následujících několika týdnech. Kyjev pracuje na posledních detailech útoku, přiblížila.

Ruské síly se na něj připravují přechodem od ofenzivních k defenzivním operacím. „Potýkají se s výrazným nedostatkem munice a mají značné personální omezení, ale pokračují v pokládání minových polí a přípravě nových obranných pozic na okupovaném ukrajinském území,“ popsala Hainesová.

Ani v případě neúspěchu ukrajinské protiofenzivy však Rusko letos nebude mít dostatek sil na významnější útočné operace, věří špičky amerických zpravodajců.

Kreml může zvažovat pozastavení bojů

Vyčerpané ruské jednotky nedokážou naplnit Putinův plán na ovládnutí celé Ukrajiny. Je proto možné, že se Moskva uchýlí ke změně taktiky a pokusí se boje alespoň na nějakou dobu zastavit, domnívá se Hainesová. „Odhadujeme, že Putin pravděpodobně omezil své bezprostřední ambice,“ řekla.

Rozsáhlé ztráty vojáků i vojenské techniky by mohly ruského lídra dohnat k jednacímu stolu. „Putinova ochota uvažovat o vyjednané pauze může vycházet z jeho odhadu, že pauza by ruským silám poskytla oddech. Mohly by se pokusit využít tento čas k obnovení sil před obnovením ofenzivních operací někdy v budoucnu,“ nastínila Hainesová.

Kyjev však tyto podmínky zřejmě nelákají. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně deklaroval, že chce pod kontrolu získat veškerá okupovaná ukrajinská území, a to včetně Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014.

Obnova ruské armády může zabrat i deset let

Je také otázkou, jak dlouhou pauzu by ruská armáda potřebovala k opětovnému nabití sil. Podle představitelů amerických tajných služeb může obnova trvat až deset let. „Odhady se pohybují od pěti do deseti let podle toho, jak je ovlivní sankce a jak budou schopni znovu nasadit techniku,“ přiblížil Berrier.

Kreml by v případě pozastavení bojů zřejmě také spoléhal na to, že dosud intenzivní podpora Ukrajiny západními spojenci zeslábne. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že Západ dodal Kyjevu už více než 1550 obrněných vozidel, 230 tanků a „obrovské množství“ munice.

Jen Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku konfliktu vojenskou pomoc v hodnotě přes 35,7 miliardy dolarů. Ukrajina je na těchto dodávkách silně závislá a eroze západní podpory by vedla k oslabení její armády.

Bezpečnostní experti přitom varují, že spojenci Kyjeva možná nebudou schopní současnou úroveň podpory udržet. A to zvlášť po očekávaném dalším kole bojů, které nevyhnutelně povede k dalším ztrátám na životech obránců i vojenské technice.

Hainesová upozornila, že pokud se pomoc zastaví, získá Kreml převahu v množství vojenského personálu i v dalších zdrojích. Podle Berriera se Rusku „nedaří v pozemních silách“, ale stále je „velmi, velmi schopné ve strategických silách“. Moskva se tak podle Hainesové může stát závislejší na svých kybernetických operacích, ale i na podpoře Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15AktualizovánoPrávě teď

Nejméně pět obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska je na místě nejméně pět mrtvých a neurčený počet zraněných. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
21:40Aktualizovánopřed 5 mminutami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 7 hhodinami
Načítání...