Biden oznámil vojenskou pomoc Ukrajině za tři miliardy dolarů. Státníci vyjadřují podporu Kyjevu

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci – zbraně a vybavení za téměř 2,98 miliardy dolarů, které budou poskytnuty prostřednictvím iniciativy bezpečnostní pomoci Ukrajině,“ prohlásil Biden.

Podle prezidenta tato suma Ukrajině umožní získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, aby se mohla i nadále bránit v konfliktu s Ruskem.

„Vím, že tento den nezávislosti má pro mnohé Ukrajince hořkosladkou příchuť, protože tisíce lidí zahynuly nebo jsou zraněny, miliony jsou mimo domovy a další se stali oběťmi ruských krutostí a útoků. Ale šest měsíců neochabujících útoků pouze posílilo v Ukrajincích hrdost, víru v jejich zem a 31 let nezávislosti,“ uvedl americký prezident.

Americká vojenská pomoc Ukrajině už přesáhla deset miliard dolarů.

Scholz: Svoboda je silnější než zpátečnický imperialismus

„Naše srdce jsou s těmi, kteří každý den musí za ruský válečný teror platit svými životy, kteří jsou každý den mrzačeni, a jsme s těmi desítkami nevinných žen, mužů a dětí, kteří každý den utrpí zranění. I dnes. Truchlíme s těmi, kteří ztratili kamarády a rodinné příslušníky,“ řekl ve středu německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že Ukrajinu místo oslav a radosti z nezávislosti halí temný stín války.

Scholz zdůraznil, že vojenská, finanční, hospodářská a humanitární pomoc Ukrajině bude pokračovat, dokud to bude třeba. „Budeme pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků na nejmodernějších evropských zbraňových systémech, budeme pokračovat v sankcích, budeme pomáhat finančně a pomůžeme obnovit zničená města a vesnice,“ přislíbil.

„Svoboda a demokracie ve sjednocené Evropě jsou mnohem silnější než ruský zpátečnický imperialismus. Vaše země temné stíny války vyžene, protože je silná a statečná a protože má přátele v Evropě a po celém světě. Jsme hrdí, že jsme těmi přáteli,“ prohlásil Scholz a projev zakončil v ukrajinštině provoláním „Slava Ukrajini“ (sláva Ukrajině).

S Aliancí počítejte, dokud to bude třeba, řekl Stoltenberg

Podporu válkou zmítané zemi vyjádřila řada světových státníků, osobností a institucí. „Vzdávám hold statečným ukrajinským ženám a mužům, kteří bojují za svoji svobodu a zemi,“ vzkázal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a zdůraznil, že Kyjev může se Severoatlantickou aliancí počítat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Britský premiér Boris Johnson rovněž ujistil Ukrajince, že Spojené království bude stát po jejich boku tak dlouho, jak to bude nutné. Londýn poskytne jakoukoliv humanitární, ekonomickou či vojenskou pomoc, jakou bude Kyjev potřebovat, dodal.

Možná budoucí ministerská předsedkyně Liz Trussová slíbila, že udělá vše, aby oheň ukrajinské svobody nadále jasně plál. Spojenectví přislíbil i druhý kandidát na šéfa toryů Rishi Sunak.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podobně vyřídila Ukrajině, že Evropa je s ní a bude „ještě dlouho“. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová zdůraznila, že Unie nikdy nepřestane podporovat ukrajinskou nezávislost a statečný boj proti ruské agresi.

Polský prezident Andrzej Duda připomněl, že Polsko jako první uznalo ukrajinskou nezávislost. Jménem země vyjádřil naději, že svobodná Ukrajina se po zkáze způsobené válkou obnoví a bude prosperovat v evropském společenství.

Také australský premiér Anthony Albanese řekl, že podpora Canberry zůstává „jednoznačná a neochvějná“ a je zakořeněna v přesvědčení, že pro zachování suverenity všech národů je zapotřebí dodržovat mezinárodní právo.

Papež mluvil o šílenství

Za oběti války na Ukrajině se ve středu modlil papež František. Nevinní podle něj „platí za šílenství všech stran“. Papež mezi „nevinné oběti“ zahrnul i Darju Duginovou, která zemřela při výbuchu bomby v Moskvě.

„Znovu vyzývám k obnově míru pro milovaný ukrajinský národ, který už šest měsíců trpí válkou,“ připomněl papež půlrok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která si zároveň připomíná Den nezávislosti. „Doufám, že se přijmou konkrétní kroky k ukončení války a také k odvrácení rizika jaderné katastrofy v Záporoží,“ dodal František a kritizoval prodejce zbraní, kteří z válek profitují.

Papež také připomněl utrpení „dětí, uprchlíků a sirotků“. „Mnoho ukrajinských a ruských dětí osiřelo, přišly o otce nebo matku. Ať jsou to Rusové, nebo Ukrajinci. Tolik krutosti vůči tolika nevinným lidem, kteří platí za šílenství, protože válka je šílenství,“ zdůraznil.

Johnson potřetí od začátku invaze navštívil Kyjev

Britský premiér Boris Johnson ve středu přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Při své třetí návštěvě Ukrajiny od začátku ruské invaze před půlrokem Johnson Ukrajině slíbil další vojenskou pomoc v hodnotě 54 milionů liber (téměř 1,6 miliardy korun).

Nová britská vojenská pomoc Ukrajině bude zahrnovat dva tisíce dronů a takzvaných sebevražedných dronů, které mají ukrajinské armádě umožnit lépe vyhledávat a zaměřovat invazní síly. „Spojené království bude nadále podporovat své ukrajinské přátele. Věřím, že Ukrajina může tuto válku vyhrát a vyhraje ji,“ uvedl britský ministerský předseda na Twitteru.

Na společné tiskové konferenci se Zelenským Johnson rovněž slíbil, že Británie a spojenci Ukrajiny budou stát „bok po boku“ s Kyjevem a ukrajinským lidem. Podle Johnsona, kterého Zelenskyj oslovil „drahý příteli Borisi“, je životně důležité, aby Evropa pokračovala ve své vojenské a hospodářské pomoci Ukrajiny, i když některé spotřebitele trápí rostoucí ceny energií a potravin. „My také víme, že jestliže my platíme za špatnosti (ruského vůdce) Vladimira Putina v účtech za energie, Ukrajinci platí svou krví,“ zdůraznil Johnson, který se společně se Zelenským prošel centrem Kyjeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...