O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Danuše Nerudová. Ekonomka v minulosti vedla z pozice rektorky Mendelovu univerzitu v Brně, působila také v Komisi pro spravedlivé důchody a iniciativě KoroNERV-20. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámila na konci května. Je občanskou kandidátkou, svými podpisy ji podpořilo přes osmdesát tisíc lidí.
Osobní a profesní život
Narodila se 4. ledna 1979 v Brně. Je vdaná a má dva syny. Vystudovala obor hospodářská politika a správa na dnešní Mendelově univerzitě (MENDELU), kde získala i doktorát. Na své alma mater pracovala v ústavu účetnictví a daní i ve vedení provozně ekonomické fakulty. Postupně zastávala funkce proděkanky, prorektorky a rektorky MENDELU. V době, kdy zastávala pozici rektorky, se na provozně ekonomické fakultě objevily případy plagiátorství a rychlostudia. Nerudová odmítá, že by na tomto pochybení nesla vinu. „Postupovala jsem učebnicově,“ řekla Aktuálně.cz v červnu.
Dosavadní politická kariéra
Danuše Nerudová není členkou žádné politické strany a nezastávala ani žádnou volenou politickou funkci. Do veřejného prostoru vstupovala skrze funkce na MENDELU i mimo akademické prostředí. V lednu 2018 se stala za předchozí vlády předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody. V dubnu 2020 společně s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, která se snažila zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku.
Politické postoje
Nerudová podporuje členství v EU i NATO i nadstandardní vztahy s USA. Souhlasí s principy Green Dealu, který vnímá jako příležitost k inovacím. Při jeho naplňování však musí být brána v potaz bezpečnostní situace, uvedla pro ČTK. Aktuálně.cz sdělila, že by na Hrad pozvala zástupce SPD, pokud by byli ve sněmovně, nikoliv však představitele KSČM. V rozhovoru pro Forum 24 řekla, že podporuje manželství i možnost adopce dětí pro stejnopohlavní páry. „Všichni by měli mít stejná práva,“ uvedla pro Aktuálně.cz.
Volební program
Danuše Nerudová ve volebním programu napsala, že se zasadí o zemi s „dobře fungující ekonomikou vytvářející bohatství“. Vymezila se také proti rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými, zásadní je podle ní i důraz na vzdělání a rovný přístup k němu. Vyslovila se také pro ochranu životního prostředí a vybudování země „moderního západního střihu“. Prosazuje rovné příležitosti pro ženy a muže i pro společnost založenou na spravedlnosti a právu.
Ekonomika
Nerudová je profesí ekonomka, dlouhodobě se věnuje tématu daní a jejich propojení s evropským právem, důchodům i rovným příležitostem mužů a žen. Vymezila se proti návrhům na zastropování cen komodit, považuje je za „extrémně nebezpečné“, řekla pro Forum 24. Vedou podle ní k „nedostatku a frontám na banány“. Ceny energií by podle ní měly být regulovány tak, aby motivovaly ke snížení spotřeby, „protože krize je z nedostatku“. Podporuje přijetí eura, v současnosti pro krok však nejsou vhodné podmínky. Před případným zvyšováním daní by se podle ní nejdříve měla prověřit efektivita výdajů.
Válka na Ukrajině
Konflikt označila Nerudová pro ČTK jako „neomluvitelnou ruskou agresi na území suverénní a svobodné Ukrajiny“. Ruské jednotky se podle ní během invaze dopouštějí válečných zločinů. Za napadenou zemí proto stojí a podporuje i dodávky zbraní Kyjevu, Ukrajinci podle ní brání i bezpečnost Česka. Budoucnost Ukrajiny vidí v EU a NATO. „K této budoucnosti však vede ještě kus cesty,“ míní.
Postoj k současné vládě
V době ekonomické krize vyčítá vládě špatnou komunikaci směrem k občanům, uvedla v srpnu pro Lidovky.cz. Kabinet by podle ní měl také vytvořit střednědobý plán konsolidace státního dluhu a zavázat se, že dluh bude snižovat. „Nic takového nevidím,“ řekla pro Forum 24. Během přípravy rozpočtu podle ní také vláda uměle nadhodnotila příjmy.
Kabinet naopak ocenila za naplnění plynových zásobníků – „podařilo se téměř neskutečné“. Pozitivně hodnotí i působení vlády na mezinárodní scéně, která podle ní udává tón v zahraniční politice EU. Oceňuje také přístup k Rusku, které označila za nepřítele, proti němuž musíme bojovat. Se současnou vládou podle ní také přišla „změna politické kultury“.
Role prezidenta
„Jsem člověk, který umí hledat kompromisy na místech, kde je jiní nevidí,“ řekla Nerudová v červnu v DVTV ke své představě naplňování funkce hlavy státu. Česko podle ní potřebuje prezidenta, „který rozumí současným výzvám“ jako jsou ekonomická nebo klimatická krize, stejně tak by měl prezident připomínat vládě, „aby nezapomínala na určité skupiny obyvatel“.
V rozhovoru pro Forum 24 řekla, že tíhne k „civilnímu modelu prezidentství“ a věří v přímý kontakt s lidmi. Pražský hrad by využívala jen jako úřad, otevřela by jej veřejnosti. Udělila by také vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému a z pozice prezidentky by se omluvila v kauze Ferdinanda Peroutky, vyjmenovala pro Aktuálně.cz. Posílení pravomocí by podle ní vedlo k prezidentskému režimu, s čímž by nesouhlasila, řekla ČTK.
Kampaň
Prezidentskou kandidaturu zvažovala od roku 2021, oficiálně ji oznámila 31. května 2022. Přihlášku ke kandidatuře podala 2. listopadu společně s 82 tisíci podpisy občanů. V boji o Hrad Nerudovou, ale i Petra Pavla a Pavla Fischera, podpořila koalice SPOLU. Nerudová krok vládních stran ocenila, vzkázala však, že chce být nadstranickou prezidentkou.
Svou kampaň financuje z darů podporovatelů. Vede ji Jan Králík, který pracoval pro Rekonstrukci státu a šéfoval i prezidentské kampani Michala Horáčka v roce 2018. Na začátku ledna podle údajů na transparentním účtu evidovala příjmy přesahující 30,7 milionu korun, její výdaje přesáhly 17 milionů korun. Serveru Seznam Zprávy řekla, že předpokládá plné využití zákonného limitu na kampaň.
Mezi větší sponzory patří například investor Jiří Hlavenka, spoluzakladatel Partners Financial Services Petr Borkovec, někdejší šéfka společnosti Deloitte ČR Diana Rádl Rogerová, Constantin a Marie Kinští, majitel sítě restaurací Ambiente Tomáš Karpíšek či Kateřina Zapletalová, spolumajitelka firmy Moser.
