Evropská komise připravuje návrh očkovacích pasů. Členské státy se na nich zatím neshodnou

3 minuty
Horizont ČT24: Debata o očkovacích pasech v EU
Zdroj: ČT24

Za tři měsíce by mohla mít EU parametry očkovacích unijních pasů. Shoda na nich ale mezi členskými státy nepanuje. Některé země se obávají diskriminace těch, kteří na očkování zatím nemají nárok. Jednotný pohled není ani v tom, zda by měl pas skutečně umožnit oživení turistického ruchu, který v posledním roce strádá.

Takzvané očkovací pasy by mohly být nadějí pro letní sezonu a podnikatele. Turistický ruch tvoří zhruba desetinu ekonomiky EU, v případě jihoevropských zemí je to někdy až pětina. Právě jižní země prosazují nový cestovní dokument především.

Podpořilo je i Rakousko, které také z turismu těží. „Nechceme zůstat v permanentní izolaci. Chceme konečně znovu cestovat po Evropě, ať už za prací nebo na dovolenou,“ prohlásil kancléř Sebastian Kurz.

V pasech by mohly být i provedené testy

Naopak Německo nebo Francie jsou opatrnější. Bojí se diskriminace neočkovaných lidí a upozorňují na riziko vzniku dvou kategorií občanů. Pas by tak podle nich mohl prokazovat například i to, kdy a s jakým výsledkem byl člověk naposledy testován.

„Pokud se nám na jaře podaří některá místa otevřít, nemůžeme jejich přístup podmínit očkováním, když nebudeme schopni zpřístupnit dávky těm nejmladším,“ podotkl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podobný názor má i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Pro Českou republiku zůstává důležité, aby nebyli diskriminováni lidé, kteří se očkovat nestihnou nebo očkováni být nemohou. Dokázal bych si představit, že by v covidpasu měli údaje o provedených negativních testech,“ zopakoval při pondělním videohovoru s ministry zahraničí Rakouska, Slovenska a Portugalska. 

Cílem teď je připravit jednotné parametry digitálního očkovacího certifikátu, na což Evropská komise potřebuje tři měsíce. Vzorem je Izrael, který díky úspěšné očkovací kampani otevřel některé služby. Část z nich právě jen pro lidi se zeleným pasem, tedy ty, kteří nemoc prodělali nebo dostali obě dávky vakcíny.

Některé země už uzavírají dohody o cestování pro očkované

Izrael navíc uzavřel dohodu o cestování s Řeckem a Kyprem. Do obou zemí budou moct naočkovaní Izraelci vyrazit bez testu a bez karantény od poloviny března. Podobnou dohodu zvažují Atény i s Londýnem, který ale stejně jako většina ostatních evropských států zatím nechce lidem dovolenou slibovat a vyčkává na vývoj situace.

Atény ale v pondělí oznámily, že od poloviny května umožní volný vjezd do země lidem, kteří byli naočkováni. Tamní vláda zatím neupřesnila, zda pravidla budou platit pro všechny země a zda budou uznávány i vakcíny, které nejsou registrované v Evropské unii.

Už minulý týden ohlásily Kypr a Portugalsko, že od května umožní příjezd bez dalších povinností obyvatelům Velké Británie, kteří dostali obě dávky očkovacího preparátu registrovaného v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 13 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 16 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...