Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.
Postavila se komunistům a skončila ve vězení. V Praze odhalili pamětní desku Růženy Vackové
„Jejím umístěním (pamětní desky) symetricky k pamětní desce Jana Palacha bychom chtěli ocenit statečnost a osobní integritu členů naší akademické obce, studujících či vyučujících,“ uvedla Lehečková. Dále řekla, že chce fakulta zároveň připomenutím profesní dráhy Růženy Vackové upozornit na význam žen ve vědě a na vysokých školách.
Vacková se původně chtěla věnovat archeologii a umění, nakonec zasvětila svůj život boji proti zlovůli moci. S nespravedlností se nesmířila ani za mřížemi, například v roce 1954 s dalšími ženami držela ve věznici protestní hladovku a dva roky nato jako jedna z 12 žen napsala osobní dopis generálnímu tajemníkovi OSN Dagu Hammarskjöldovi, který se chystal navštívit Československo.
Odsouzena byla za vyzvědačství a velezradu
Vacková se narodila v roce 1901 ve Velkém Meziříčí, vystudovala klasickou filologii a dějiny umění na UK v Praze, od roku 1930 působila jako soukromá docentka archeologie. V roce 1947 byla jmenována mimořádnou profesorkou na FF UK.
Ovšem 25. února 1948 se jako jediná z profesorského sboru UK přidala k protestnímu studentskému pochodu na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem a v zimě 1950 už nesměla přednášet. Začátkem roku 1952 byla zatčena a v červnu téhož roku odsouzena ve vykonstruovaném procesu za vyzvědačství a velezradu ke 22 letům vězení. Podmíněně propuštěna byla až v dubnu 1967.
Poté se Vacková angažovala ve skupině politických vězňů K 231 a jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. V roce 1992 jí byl udělen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka a poté zlatá medaile Univerzity Karlovy. V roce 1999 vyšla publikace Vězeňské přednášky, která shrnuje přednášky z dějin umění pořádané Vackovou pro její spoluvězeňkyně.
