Rekonstruované Muzeum Prahy otevřelo. Historii oživuje i dvacetimetrovou projekcí

Po pětileté rekonstrukci se otevřela hlavní budova Muzea Prahy na Florenci. Nová digitální a interaktivní expozice vychází z jednoho z nejcennějších exponátů muzea – Langweilova modelu Prahy.

Muzeum je příspěvkovou organizací hlavního města. Jeho sbírky jsou věnované především pražským dějinám. „V době, které dominují moderní technologie, už nechceme věznit historii ve vitrínách. Umíme ji oživit, rozhýbat a návštěvníky do ní vtáhnout. Na této myšlence jsme postavili celou novou expozici Město v čase,“ uvedl k novinkám v rekonstruované budově ředitel instituce Ivo Macek.

Představovaná expozice se podle něj odlišuje od jiných čistě zábavních interaktivních projektů tím, že vše v ní vychází z historických pramenů. „Vše, co mohou návštěvníci vidět, je podloženo rešeršemi, sbírkovými předměty, historickými dokumenty. Ale chceme to podat velice lehkou formou tak, aby to pro návštěvníky nebylo zatěžující,“ ujistil.

Inspirace Langweilovým modelem

Expozice vychází z Langweilova modelu Prahy, který je jedním z nejcennějších exponátů muzea a nedávno byl prohlášen kulturní památkou. „Chtěli jsme návštěvníkům přiblížit Prahu v první polovině devatenáctého století. Ukážeme, že město bylo relativně tiché, představíme tehdejší společnost na postavách, které se skutečně vyskytují v Langweilově modelu,“ doplnil Macek.

Model byl dříve vystavený v kuse, nyní je rozdělený na dvanáct částí, aby si lidé mohli prohlédnout i detaily. Návštěvníci se seznámí také s životem autora modelu Antonína Langweila.

Imerzivní sál a AI

Vrcholem expozice má být takzvaný imerzivní sál, který podle Macka zatím žádné jiné muzeum v Česku nemá. Promítá se v něm na podlahu a stěny dlouhé dvaadvacet metrů. Návštěvníky obklopuje prostorový zvuk. Sledovat v něm můžou proměny Prahy od devatenáctého století do současnosti, od Vyšehradu až po Holešovice.

Podle ředitele je Muzeum Prahy jediné v Evropě, které má vlastní AI oddělení. Lidé si budou moci vyzkoušet chatbota, kterého oddělení vytvořilo. Prozatím zvládne odpovídat na provozní otázky v několika jazycích. V budoucnu bude umět vyhledat ověřené informace z muzejní databáze, sbírkové dokumentace či vydaných publikací.

Dočasné výstavy i „mraveniště“ pro děti

Novou stálou expozici ve druhém podlaží doplní v dalších prostorách dočasné výstavy a příští rok přibude také expozice určená nejmenším návštěvníkům s názvem Mraveniště Praha. Chce ukázat chování lidí ve městech na analogii chování mravenců.

Muzeum bude jeden den v týdnu otevřené i večer. Ostatní večery chce využít například pro přednášky, besedy, křty knih nebo i přespávání v muzeu pro děti s rodiči. Vstup do muzea bude nejméně několik prvních měsíců bezplatný.

Hlavní budova Muzea Prahy byla podle návrhu architekta Antonína Balšánka postavena v letech 1896 až 1898, pro veřejnost byla společně s expozicemi slavnostně otevřena 27. září 1900. V roce 2020 začala její kompletní rekonstrukce. Zahrnovala obnovu veškerých vnitřních prostor, technických i bezpečnostních zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 7 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 22 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...