Rekonstruované Muzeum Prahy otevřelo. Historii oživuje i dvacetimetrovou projekcí

Po pětileté rekonstrukci se otevřela hlavní budova Muzea Prahy na Florenci. Nová digitální a interaktivní expozice vychází z jednoho z nejcennějších exponátů muzea – Langweilova modelu Prahy.

Muzeum je příspěvkovou organizací hlavního města. Jeho sbírky jsou věnované především pražským dějinám. „V době, které dominují moderní technologie, už nechceme věznit historii ve vitrínách. Umíme ji oživit, rozhýbat a návštěvníky do ní vtáhnout. Na této myšlence jsme postavili celou novou expozici Město v čase,“ uvedl k novinkám v rekonstruované budově ředitel instituce Ivo Macek.

Představovaná expozice se podle něj odlišuje od jiných čistě zábavních interaktivních projektů tím, že vše v ní vychází z historických pramenů. „Vše, co mohou návštěvníci vidět, je podloženo rešeršemi, sbírkovými předměty, historickými dokumenty. Ale chceme to podat velice lehkou formou tak, aby to pro návštěvníky nebylo zatěžující,“ ujistil.

Inspirace Langweilovým modelem

Expozice vychází z Langweilova modelu Prahy, který je jedním z nejcennějších exponátů muzea a nedávno byl prohlášen kulturní památkou. „Chtěli jsme návštěvníkům přiblížit Prahu v první polovině devatenáctého století. Ukážeme, že město bylo relativně tiché, představíme tehdejší společnost na postavách, které se skutečně vyskytují v Langweilově modelu,“ doplnil Macek.

Model byl dříve vystavený v kuse, nyní je rozdělený na dvanáct částí, aby si lidé mohli prohlédnout i detaily. Návštěvníci se seznámí také s životem autora modelu Antonína Langweila.

Imerzivní sál a AI

Vrcholem expozice má být takzvaný imerzivní sál, který podle Macka zatím žádné jiné muzeum v Česku nemá. Promítá se v něm na podlahu a stěny dlouhé dvaadvacet metrů. Návštěvníky obklopuje prostorový zvuk. Sledovat v něm můžou proměny Prahy od devatenáctého století do současnosti, od Vyšehradu až po Holešovice.

Podle ředitele je Muzeum Prahy jediné v Evropě, které má vlastní AI oddělení. Lidé si budou moci vyzkoušet chatbota, kterého oddělení vytvořilo. Prozatím zvládne odpovídat na provozní otázky v několika jazycích. V budoucnu bude umět vyhledat ověřené informace z muzejní databáze, sbírkové dokumentace či vydaných publikací.

Dočasné výstavy i „mraveniště“ pro děti

Novou stálou expozici ve druhém podlaží doplní v dalších prostorách dočasné výstavy a příští rok přibude také expozice určená nejmenším návštěvníkům s názvem Mraveniště Praha. Chce ukázat chování lidí ve městech na analogii chování mravenců.

Muzeum bude jeden den v týdnu otevřené i večer. Ostatní večery chce využít například pro přednášky, besedy, křty knih nebo i přespávání v muzeu pro děti s rodiči. Vstup do muzea bude nejméně několik prvních měsíců bezplatný.

Hlavní budova Muzea Prahy byla podle návrhu architekta Antonína Balšánka postavena v letech 1896 až 1898, pro veřejnost byla společně s expozicemi slavnostně otevřena 27. září 1900. V roce 2020 začala její kompletní rekonstrukce. Zahrnovala obnovu veškerých vnitřních prostor, technických i bezpečnostních zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 15 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...