Policisté odložili vyšetřování požáru kostela v zahradě Kinských. Viníka neodhalili

Policie neodhalila viníka požáru, který loni zničil dřevěný pravoslavný kostel svatého Michala v pražské zahradě Kinských. Případ proto odložila. Pokud by se ale objevily nové informace, mohou policisté vyšetřování znovu otevřít. 

Požár dřevěného kostela svatého Michala
Zdroj: ČTK Autor: Michaela Říhová

Kostel ze 17. století vyhořel loni 28. října. Hasiči krátce poté sdělili, že požár zřejmě způsobila lidská chyba a že oheň mohl souviset s pohybem lidí bez domova. Technickou závadu vyloučili.

„V uplynulých dnech byl případ odložen. Na základě výsledků znaleckých zkoumání, vyhodnocení zajištěných stop, výslechů vytipovaných osob a veškerého úsilí kriminalistů nebyly zjištěny informace, které by vedly k objasnění případu a k případnému zahájení trestního stíhání vůči konkrétní osobě,“ uvedl nyní policejní mluvčí Jan Rybanský. Doplnil, že policie může případ obnovit, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti.

Podle pražské radnice půjde kostel opravit

Pražský magistrát se v lednu rozhodl zakrýt zbytky kostela provizorní konstrukcí, která má stavbu chránit před povětrnostními vlivy dva roky, než bude hotová rekonstrukce památky. Podle zástupců magistrátu půjde velká část kostela opravit. Oheň nejhůře zasáhl trojici věží kostela, stavba také přišla o značnou část střechy. Požár se rozšířil zejména zvenku stavby, uvnitř hořelo jen na některých místech. Na obnovu památky zřídilo město veřejnou sbírku.

Dřevěný kostel stál v zahradě Kinských od roku 1929, kdy byl do Prahy rozebraný přivezen z obce Velké Loučky u Mukačeva v tehdejší Podkarpatské Rusi. Šlo o dar Rusínů hlavnímu městu. Kostel byl součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.

Podobné požáry se staly i dříve. V srpnu 2017 shořel historický dřevěný kostel v Gutech na Frýdecko-Místecku ze 16. století, v dubnu 2002 plameny zničily dřevěný kostel svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové ze stejného období. V březnu 2014 shořela rovněž dřevěná chata Libušín na Pustevnách v Beskydech, kterou na sklonku 19. století navrhl Dušan Jurkovič.