Nejefektivnější kampaň na sociálních sítích měly ANO a Úsvit

Praha - Volebnímu víkendu předcházely týdny kampaně stran také v kyberprostoru. V něm se ukázala síla nováčků na politické scéně a zejména pak hnutí ANO, které fenomenálním nástupem na konci září zastínilo všechny ostatní strany. V celkovém počtu fanoušků se Babišově hnutí sice nepodařilo předstihnout TOP 09, která svou velmi vydařenou kampaní před prezidentskými volbami nabrala velký počet internetových příznivců, úspěch kampaně ANO na sociálních sítích jde však i tak považovat za jednoznačný.

Důvod přitažlivosti Babišovy kampaně na sociálních sítích, zejména Facebooku a Twitteru, lze přiřknout několika faktorům. „Předně nebyla kampaň ANO tak úzce zaměřena jako například kampaně KDU-ČSL nebo Strany zelených,“ vysvětluje spolupracovník Nových médií ČT a pedagog Josef Šlerka. Fanoušci ANO se tím pádem nerekrutují pouze z přísného výseku populace, ale představují obyvatele jak venkova, tak měst, s rozdílným věkem i vzděláním. „Babiš rovněž umně využil především Twitteru, kde některé jeho tweety jako například 'zítra něco koupím' už zlidověly,“ dodává Šlerka.

Podobným dojmem všeobjímající zátoky pro voliče působilo Okamurovo hnutí Úsvit. „Fanoušci Úsvitu nemají příliš společných prvků,“ tvrdí Šlerka. Dokazují to dle něj data ze sociálních sítí. Afinita (náklonnost) fanoušků Úsvitu k ostatním politickým figurám nebo populárním facebookovým stránkám ukazuje na to, že vedle osobnosti Tomia Okamury se zastánci hnutí většinově shodnou pouze na podpoře SPOZ a konspirativních informačních portálů. 

Afinitou se myslí vztah fanoušků zmíněné strany (jejího účtu na Facebooku) k ostatním stránkám. Počítá se poměrem mezi fanoušky zkoumané stránky a celkovými fanoušky v ČR.

Například mezi fanoušky stránky hnutí ANO je 21 % lidí, kteří dali „like“ zároveň i facebookové stránce jankraus.cz. Tu v ČR má mezi oblíbenými 197 360 obyvatel, což reprezentuje cca 8 % facebookové populace (při zhruba 2,5 milionech aktivních uživatelů této sítě v ČR). „Při porovnání mezi fanoušky stránky jankraus.cz u hnutí ANO a na českém Facebooku proto vyjde, že 21 % / 8 % = 2,5 a tuto stránku tedy “lajkuje„ mezi fanoušky ANO 2,5krát více lidí než obecně,“ vysvětluje autor výzkumu Jan Schmid.

Úplně naopak tomu je u ČSSD, KSČM či zelených. Zastánci každé zmíněné strany se totiž dělí o úzký výsek témat, která se nějak vztahují k samotné politické organizaci nebo agendě, kterým se tato věnuje. Fanoušci KSČM proto hojně „lajkují“ například stránky politiků Miroslava Grebeníčka či Jiřího Dolejše nebo stránku Haló novin. Fanoušci zelených zase diskutují o energetické soběstačnosti nebo o atomové energii. 

Výjimkou se stala strana SPOZ. Ta se na jednu stranu vyznačuje vysokými afinitami s ostatními tématy, na druhou stranu se však tato témata převážně týkají prezidenta Miloše Zemana, přímé volby hlavy státu či určité podezřívavosti k politickému systému znázorněné podpory „politického vězně“ Davida Ratha. 

Afinita fanoušků SPOZ k ostatním stránkám na Facebooku
Zdroj: ČT24/Vojta Rejl/Josef Šlerka

Z rozdílu mezi podobnostmi fanoušků jednotlivých stran lze proto vyčíst i úspěšnost kampaní těchto stran. „Některé strany jako ČSSD nebo zelení sice vykazovaly vysoký počet fanoušků. Tyto skupiny však byly poměrně homogenní a partajím se tak nepodařilo proniknout do skupiny hůře přesvědčitelných voličů,“ ilustruje Šlerka.

Žaluji a vyhrávám

Nejlépe si proto dle něj vedla nová hnutí ANO a Úsvit - pouze ta se dokázala zásadně rozkročit nad celou společností a zároveň zapojit svoje příznivce do dění na svých stránkách. Tomio Okamura nejen pilně odpovídal na dotazy fanoušků a avizoval veškerý program kampaně, ale poskytoval také - mezi ostatními politiky - vzácnou zpětnou vazbu ze setkání.

Téměř legendární se staly jeho příspěvky, v nichž bezprostředně informoval o proběhlém rozhovoru s novinářem a psal, že pokud o něm nakonec vyjde něco „špatného“, dává svým fanouškům možnost si to s dotyčným žurnalistou vyřídit. Na facebookovém profilu pro tyto účely zveřejnil telefonní číslo a e-mail na novináře a redakci inkriminovaného média.   

Andrej Babiš pak svými charakteristickými tweety a viditelnou kampaní v ulicích docílil mj. toho, že v posledních třech týdnech před volbami nalákal až 2 000 nových fanoušků nebo zvědavců, kteří jej chtěli sledovat, denně. A podařilo se mu zájem udržet. Některé jeho příspěvky nebyly daleko od sdílení tisícem lidí, což je na český internet vysoké číslo.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve středu 28. října

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 6 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 27. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 27. října 2026.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Okamura by souhlasil, pokud někdo navrhne zrušení ČT a ČRo

Předseda SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura by souhlasil, pokud by někdo navrhl zrušení České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), řekl serveru Aktuálně.cz. Podle šéfa ODS Martina Kupky tak Okamura dává najevo, že chce víc prostoru pro manipulace a kremelskou propagandu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů v noci na sobotu ve sněmovně poslala do druhého čtení převedení financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Opozice záměr označuje za útok na nezávislost veřejnoprávních médií.
před 16 hhodinami

Část studentů v Praze, Brně a Ostravě vyhlásila kvůli ČT a ČRo stávkovou pohotovost

Akademická obec divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vyhlásila časově neomezenou stávkovou pohotovost, obává se o nezávislost kultury a veřejnoprávních médií. Připojí se 3. listopadu ke stávce pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). K obdobnému kroku přistoupili také studenti Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI a studenti Ostravské univerzity. Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vláda řeší něco, co voliči nežádají, říká Smoljak. Hysterie je zvláštní, míní Schiller

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.
včera v 11:36‌‌

Video„Neuvěřitelně špatné,“ říká k projednávání poplatků Chudárek. Zavoral vyzval Babiše k diskusi

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo) Reného Zavorala, aby s ním o záměru koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky jednal veřejně. ANO, Motoristé a SPD usilují o to, aby Česká televize (ČT) a ČRo spadaly pod státní rozpočet. Předseda vlády Zavorala také označil za „aktivistu“. Dle Zavorala schůzka na Úřadu vlády probíhala jako „jednostranný diktát toho, co se stane a jak to bude“. Proto prý volá po veřejné diskusi, která ale měla přijít mnohem dříve než nyní. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek doplnil, že s předsedou vlády jednal dvakrát, kroky s Rozhlasem prý koordinují. Zákon, který má změnit financování obou médií, prošel prvním čtením dle Chudárka „hurá stylem“, dění označil za „neuvěřitelně špatné“. Návrh je pro ČT prý nepřijatelný, poukázal zejména na rozsah rozpočtu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:14‌‌

SOUHRN: Zásadní události pondělí 26. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 26. října 2026.
26. 10. 2026Aktualizováno26. 10. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali možnou změnu financování ČT a ČRo

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o možné změně financování veřejnoprávních médií. Převod poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet prosadila v prvním čtení ve sněmovně vládní koalice. Diskuse se dále týkala možného příměří na Ukrajině, nepokojů ve Francii či neposkytnutí dotace ministerstvem kultury pro oslavy 17. listopadu. Pozvání do debaty přijali komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, komentátor Echa 24 Jiří Peňás, bývalý ministr financí Ivan Pilný, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová a matematik a sociální inovátor Karel Janeček. Pořadem provázela Jana Fabianová.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.