Průvodce stalinistickou Prahou by měl čtenáře přivést k zamyšlení nad devastující dobou

5 minut
Jiří Padevět vydal Průvodce stalinistickou Prahou
Zdroj: ČT24

Justiční palác na náměstí Hrdinů nebo takzvaný hradčanský Domeček jsou místa neodmyslitelně spojená s komunistickou represí v Československu. V těchto budovách byli vyslýcháni, mučeni a souzeni političtí vězni. Jejich temné příběhy shrnuje knižní Průvodce stalinistickou Prahou.

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět se obdobím nacistické a komunistické totality zaobíral už v několika místopisech. Mimo jiné v Průvodci protektorátní Prahou, který ceny Magnesia Litera vyhlásily knihou roku 2013.

„Na počátku stála krádež,“ přiznává Padevět, co jej přivedlo k tomuto způsobu mapování protektorátních a poválečných dějin. „Objevil jsem v Německu podobnou řadu kapesních průvodců, které se týkají nacistické historie. A řekl jsem si, proč něco takového neexistuje o Praze. Původně jsem si myslel, že Průvodce protektorátní Prahou bude mít také jen pár stránek, jenže historie se začala nabalovat – a vznikli z toho takoví knižní otesánci.“

Místo na šampionát do Jáchymova

Nová kniha připomíná z mnoha osudů třeba příběh hokejových mistrů světa z roku 1949. Zlato na šampionátu získal československý tým nedlouho po velké tragédii, kdy šest členů hokejového mužstva zahynulo při letu přes Lamanšský průliv.   

Když se hokejisté vrátili v roce 1949 ze Švédska jako vítězové švédského šampionátu, vítali je lidé s nadšením. Filmové týdeníky mluvily o „velkém kusu práce, který udělali naši hokejisté v cizině pro dobré jméno našeho lidově demokratického Československa“. 

Za pár měsíců se ale z hrdinů stali údajní nepřátelé režimu. Vše začalo zákazem účastnit se mistrovství světa v Londýně, který padl zřejmě z obavy, že by sportovci mohli emigrovat. Část týmu se po oznámení, že nebudou mít možnost obhájit medaile ze Stockholmu, sešla v tehdejší restauraci U Herclíků ve Pštrossově ulici. Zapíjeli narození syna obránce Jiřího Macelise a z frustrace nad zmařeným šampionátem vedli také protirežimní řeči. Do lokálu ještě týž večer vtrhla Státní bezpečnost a přítomné pozatýkala.

Československý hokejový tým na mistrovství světa ve Stockholmu (1949)
Zdroj: ČTK

Hokejisté byli odvedeni do takzvaného Domečku na Hradčanech. „V padesátých letech tu byla jedna z nejobávanějších vyšetřoven. I na poměry ze začátku brutálního komunistického režimu to byla vyšetřovna velmi krutá, vládl jí sadistický dozorce Pergl,“ popisuje Padevět. 

Vyslýchán a mučen zde byl například i generál Heliodor Píka, vůdčí osobnost zahraničního protinacistického odboje. Stejný osud čekal i zatčené hokejisty, cílem vyšetřovatelů bylo dostat z nich přiznání k věcem, které sportovci nespáchali. 

Soudní líčení se konalo neveřejně – do jednací síně nebyli vpuštěni dokonce ani příbuzní obžalovaných – v justičním paláci na Pankráci. „Tady existoval od roku 1948 až 1952 takzvaný Státní soud, který odsoudil více než deset tisíc lidí v politických procesech. Ať už skutečné protikomunistické odbojáře, nebo naprosto nevinné lidi,“ připomíná Padevět. 

Ve vykonstruovaném procesu s hokejovými mistry padly za velezradu a špionáž tresty odnětí svobody od osmi měsíců po patnácti let. Hokejisté byli vězněni na Borech a později posláni do uranových dolů. Až v roce 1955 jim prezident Antonín Zápotocký udělil milost.

Pevně doufám, že Průvodce stalinistickou Prahou bude sloužit především k zamyšlení nad tím, jaká ta doba byla. Mohla být pro spoustu lidí radostná, nicméně pro celé Československo naprosto devastující. Komunistická devastace se týkala všech oborů lidské činnosti, počínaje sportem přes kulturu až po soudnictví nebo policii.
Jiří Padevět

Jiří Padevět už připravuje k vydání další průvodce. Na jaře chce zájemce provést po komunistických lágrech, před Vánoci pak na publikaci Krvavé léto 1945 naváže Krvavým podzimem 1938. „Zabývat se bude jednak bojem Freikorpsu a sudetských Němců proti Československému státu a jednak následnými násilnostmi na obsazených územích,“ prozradil autor knihy.

Praha průvodcovská

Poznávat historii a zajímavosti hlavního města při procházce po konkrétních místech umožňují i další knižní průvodci o Praze:

  • Prvních 100 dnů Charty 77 lze prožít díky průvodci po místech spojených s touto iniciativou, která přerostla v protikomunistickou opozici v Československu.
  • Publikace Pražská kavárna se věnuje existujícím i zaniklým kavárenským podnikům a hostům, kteří do nich chodili.
  • Kniha Neony a světla reklam připomíná Prahu ozářenou neonem, který sloužil jak reklamě, tak později propagandě. 
  • Brutální Praha pomůže v pražských ulicích najít přes dvě stovky staveb ve stylu socialistického realismu, brutalismu nebo moderny. 
  • Příznivci literatury se mohou vydat Prahou Jaroslava Seiferta
  • Praha nepostavená představuje architektonické nápady, které se nikdy nerealizovaly, ale díky nimž mohlo hlavní město vypadat třeba zcela jinak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...