Průvodce stalinistickou Prahou by měl čtenáře přivést k zamyšlení nad devastující dobou

Nahrávám video

Justiční palác na náměstí Hrdinů nebo takzvaný hradčanský Domeček jsou místa neodmyslitelně spojená s komunistickou represí v Československu. V těchto budovách byli vyslýcháni, mučeni a souzeni političtí vězni. Jejich temné příběhy shrnuje knižní Průvodce stalinistickou Prahou.

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět se obdobím nacistické a komunistické totality zaobíral už v několika místopisech. Mimo jiné v Průvodci protektorátní Prahou, který ceny Magnesia Litera vyhlásily knihou roku 2013.

„Na počátku stála krádež,“ přiznává Padevět, co jej přivedlo k tomuto způsobu mapování protektorátních a poválečných dějin. „Objevil jsem v Německu podobnou řadu kapesních průvodců, které se týkají nacistické historie. A řekl jsem si, proč něco takového neexistuje o Praze. Původně jsem si myslel, že Průvodce protektorátní Prahou bude mít také jen pár stránek, jenže historie se začala nabalovat – a vznikli z toho takoví knižní otesánci.“

Místo na šampionát do Jáchymova

Nová kniha připomíná z mnoha osudů třeba příběh hokejových mistrů světa z roku 1949. Zlato na šampionátu získal československý tým nedlouho po velké tragédii, kdy šest členů hokejového mužstva zahynulo při letu přes Lamanšský průliv.   

Když se hokejisté vrátili v roce 1949 ze Švédska jako vítězové švédského šampionátu, vítali je lidé s nadšením. Filmové týdeníky mluvily o „velkém kusu práce, který udělali naši hokejisté v cizině pro dobré jméno našeho lidově demokratického Československa“. 

Za pár měsíců se ale z hrdinů stali údajní nepřátelé režimu. Vše začalo zákazem účastnit se mistrovství světa v Londýně, který padl zřejmě z obavy, že by sportovci mohli emigrovat. Část týmu se po oznámení, že nebudou mít možnost obhájit medaile ze Stockholmu, sešla v tehdejší restauraci U Herclíků ve Pštrossově ulici. Zapíjeli narození syna obránce Jiřího Macelise a z frustrace nad zmařeným šampionátem vedli také protirežimní řeči. Do lokálu ještě týž večer vtrhla Státní bezpečnost a přítomné pozatýkala.

Československý hokejový tým na mistrovství světa ve Stockholmu (1949)
Zdroj: ČTK

Hokejisté byli odvedeni do takzvaného Domečku na Hradčanech. „V padesátých letech tu byla jedna z nejobávanějších vyšetřoven. I na poměry ze začátku brutálního komunistického režimu to byla vyšetřovna velmi krutá, vládl jí sadistický dozorce Pergl,“ popisuje Padevět. 

Vyslýchán a mučen zde byl například i generál Heliodor Píka, vůdčí osobnost zahraničního protinacistického odboje. Stejný osud čekal i zatčené hokejisty, cílem vyšetřovatelů bylo dostat z nich přiznání k věcem, které sportovci nespáchali. 

Soudní líčení se konalo neveřejně – do jednací síně nebyli vpuštěni dokonce ani příbuzní obžalovaných – v justičním paláci na Pankráci. „Tady existoval od roku 1948 až 1952 takzvaný Státní soud, který odsoudil více než deset tisíc lidí v politických procesech. Ať už skutečné protikomunistické odbojáře, nebo naprosto nevinné lidi,“ připomíná Padevět. 

Ve vykonstruovaném procesu s hokejovými mistry padly za velezradu a špionáž tresty odnětí svobody od osmi měsíců po patnácti let. Hokejisté byli vězněni na Borech a později posláni do uranových dolů. Až v roce 1955 jim prezident Antonín Zápotocký udělil milost.

Pevně doufám, že Průvodce stalinistickou Prahou bude sloužit především k zamyšlení nad tím, jaká ta doba byla. Mohla být pro spoustu lidí radostná, nicméně pro celé Československo naprosto devastující. Komunistická devastace se týkala všech oborů lidské činnosti, počínaje sportem přes kulturu až po soudnictví nebo policii.
Jiří Padevět

Jiří Padevět už připravuje k vydání další průvodce. Na jaře chce zájemce provést po komunistických lágrech, před Vánoci pak na publikaci Krvavé léto 1945 naváže Krvavým podzimem 1938. „Zabývat se bude jednak bojem Freikorpsu a sudetských Němců proti Československému státu a jednak následnými násilnostmi na obsazených územích,“ prozradil autor knihy.

Praha průvodcovská

Poznávat historii a zajímavosti hlavního města při procházce po konkrétních místech umožňují i další knižní průvodci o Praze:

  • Prvních 100 dnů Charty 77 lze prožít díky průvodci po místech spojených s touto iniciativou, která přerostla v protikomunistickou opozici v Československu.
  • Publikace Pražská kavárna se věnuje existujícím i zaniklým kavárenským podnikům a hostům, kteří do nich chodili.
  • Kniha Neony a světla reklam připomíná Prahu ozářenou neonem, který sloužil jak reklamě, tak později propagandě. 
  • Brutální Praha pomůže v pražských ulicích najít přes dvě stovky staveb ve stylu socialistického realismu, brutalismu nebo moderny. 
  • Příznivci literatury se mohou vydat Prahou Jaroslava Seiferta. 
  • Praha nepostavená představuje architektonické nápady, které se nikdy nerealizovaly, ale díky nimž mohlo hlavní město vypadat třeba zcela jinak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
včera v 16:50‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánovčera v 16:14‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
včera v 14:13‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.