Průvodce stalinistickou Prahou by měl čtenáře přivést k zamyšlení nad devastující dobou

Justiční palác na náměstí Hrdinů nebo takzvaný hradčanský Domeček jsou místa neodmyslitelně spojená s komunistickou represí v Československu. V těchto budovách byli vyslýcháni, mučeni a souzeni političtí vězni. Jejich temné příběhy shrnuje knižní Průvodce stalinistickou Prahou.

Video Události v kultuře
video

Jiří Padevět vydal Průvodce stalinistickou Prahou

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět se obdobím nacistické a komunistické totality zaobíral už v několika místopisech. Mimo jiné v Průvodci protektorátní Prahou, který ceny Magnesia Litera vyhlásily knihou roku 2013.

„Na počátku stála krádež,“ přiznává Padevět, co jej přivedlo k tomuto způsobu mapování protektorátních a poválečných dějin. „Objevil jsem v Německu podobnou řadu kapesních průvodců, které se týkají nacistické historie. A řekl jsem si, proč něco takového neexistuje o Praze. Původně jsem si myslel, že Průvodce protektorátní Prahou bude mít také jen pár stránek, jenže historie se začala nabalovat – a vznikli z toho takoví knižní otesánci.“

Místo na šampionát do Jáchymova

Nová kniha připomíná z mnoha osudů třeba příběh hokejových mistrů světa z roku 1949. Zlato na šampionátu získal československý tým nedlouho po velké tragédii, kdy šest členů hokejového mužstva zahynulo při letu přes Lamanšský průliv.   

Když se hokejisté vrátili v roce 1949 ze Švédska jako vítězové švédského šampionátu, vítali je lidé s nadšením. Filmové týdeníky mluvily o „velkém kusu práce, který udělali naši hokejisté v cizině pro dobré jméno našeho lidově demokratického Československa“. 

Za pár měsíců se ale z hrdinů stali údajní nepřátelé režimu. Vše začalo zákazem účastnit se mistrovství světa v Londýně, který padl zřejmě z obavy, že by sportovci mohli emigrovat. Část týmu se po oznámení, že nebudou mít možnost obhájit medaile ze Stockholmu, sešla v tehdejší restauraci U Herclíků ve Pštrossově ulici. Zapíjeli narození syna obránce Jiřího Macelise a z frustrace nad zmařeným šampionátem vedli také protirežimní řeči. Do lokálu ještě týž večer vtrhla Státní bezpečnost a přítomné pozatýkala.

Československý hokejový tým na mistrovství světa ve Stockholmu (1949)
Zdroj: ČTK

Hokejisté byli odvedeni do takzvaného Domečku na Hradčanech. „V padesátých letech tu byla jedna z nejobávanějších vyšetřoven. I na poměry ze začátku brutálního komunistického režimu to byla vyšetřovna velmi krutá, vládl jí sadistický dozorce Pergl,“ popisuje Padevět. 

Vyslýchán a mučen zde byl například i generál Heliodor Píka, vůdčí osobnost zahraničního protinacistického odboje. Stejný osud čekal i zatčené hokejisty, cílem vyšetřovatelů bylo dostat z nich přiznání k věcem, které sportovci nespáchali. 

Soudní líčení se konalo neveřejně – do jednací síně nebyli vpuštěni dokonce ani příbuzní obžalovaných – v justičním paláci na Pankráci. „Tady existoval od roku 1948 až 1952 takzvaný Státní soud, který odsoudil více než deset tisíc lidí v politických procesech. Ať už skutečné protikomunistické odbojáře, nebo naprosto nevinné lidi,“ připomíná Padevět. 

Ve vykonstruovaném procesu s hokejovými mistry padly za velezradu a špionáž tresty odnětí svobody od osmi měsíců po patnácti let. Hokejisté byli vězněni na Borech a později posláni do uranových dolů. Až v roce 1955 jim prezident Antonín Zápotocký udělil milost.

Pevně doufám, že Průvodce stalinistickou Prahou bude sloužit především k zamyšlení nad tím, jaká ta doba byla. Mohla být pro spoustu lidí radostná, nicméně pro celé Československo naprosto devastující. Komunistická devastace se týkala všech oborů lidské činnosti, počínaje sportem přes kulturu až po soudnictví nebo policii.

Jiří Padevět

Jiří Padevět už připravuje k vydání další průvodce. Na jaře chce zájemce provést po komunistických lágrech, před Vánoci pak na publikaci Krvavé léto 1945 naváže Krvavým podzimem 1938. „Zabývat se bude jednak bojem Freikorpsu a sudetských Němců proti Československému státu a jednak následnými násilnostmi na obsazených územích,“ prozradil autor knihy.

Praha průvodcovská

Poznávat historii a zajímavosti hlavního města při procházce po konkrétních místech umožňují i další knižní průvodci o Praze:

  • Prvních 100 dnů Charty 77 lze prožít díky průvodci po místech spojených s touto iniciativou, která přerostla v protikomunistickou opozici v Československu.
  • Publikace Pražská kavárna se věnuje existujícím i zaniklým kavárenským podnikům a hostům, kteří do nich chodili.
  • Kniha Neony a světla reklam připomíná Prahu ozářenou neonem, který sloužil jak reklamě, tak později propagandě. 
  • Brutální Praha pomůže v pražských ulicích najít přes dvě stovky staveb ve stylu socialistického realismu, brutalismu nebo moderny. 
  • Příznivci literatury se mohou vydat Prahou Jaroslava Seiferta
  • Praha nepostavená představuje architektonické nápady, které se nikdy nerealizovaly, ale díky nimž mohlo hlavní město vypadat třeba zcela jinak.