- „Já nic nechci.“ – „Co to? Nic nechcete?“ – „Ne.“ – „Takže pozor. V tuhletu chvíli jenom jedna důležitá věc. Pane, vy jste dneska bez oběda.“ Člověk by si mohl myslet, že pro zákaz přísunu potravy, odejmutí občanského průkazu nebo fyzického napadení by musel provést něco kardinálně horšího, než jen odmítnout podepsat kupní smlouvu na předražené a často nefunkční zboží. Prodejci na předváděcích akcích pro seniory jdou ale přes mrtvoly. Jsou to Šmejdi.
Jednoduché pravidlo: pokud svým nesouhlasem rozkládáte morálku přítomných potenciálních kupujících, pokud se odvážíte vyslovit nepříjemný názor, čelíte potupnému trestu a stane se z vás ukázkový příklad, jak se zachází s těmi, co neposlouchají. Totalitní ideologie? Kdepak, jen typický obrázek z předváděcích akcí, které se v dokumentu Silvie Dymákové stávají ukázkou hyenismu první kategorie.
Třicetiletá Dymáková se na obdobnou akci dostala náhodou jako doprovod své babičky. Průběh události však předčil i její nejčernější očekávání. „Nikdy by mě nenapadlo, o jak propracovanou manipulaci jde,“ vysvětluje důvod, proč se rozhodla „předváděčky“ objíždět se skrytou kamerou. „Došlo mi, že nechci být tím, kdo svou tolerancí či ignorancí připustí, aby se taková zvrácenost stala normou,“ dodává.
Z natočených záběrů sestříhala dokument, který chtěla nabídnout seniorským pečovatelským domům coby osvětový materiál. Snímek proto nemá žádné umělecké ambice a informace v něm se dost často opakují (právě kvůli hlubšímu pochopení cílové skupiny). „Seniory, kteří prodejní akce opakovaně navštěvují, jsem považovala za hloupé. Ale nejsou. Zdravý člověk v produktivním věku, který má rodinu, kamarády, práci, nemůže odsuzovat někoho, komu je osmdesát, žije sám, selhává mu zdraví a navíc je na akci pod neuvěřitelným nátlakem,“ prohlásila autorka.
Salám a nádobí „zadara“
Možná vám do schránky také přišly - barevné letáky slibující výlet za památkou, dárky zdarma a příjemné posezení v hospůdce. Jenže místo naslibovaných darů zůstane hrstka důchodců mnohdy zavřená v kulturním domě, kde několik hodin poslouchá propagační řeči zástupců odlišných firem. Během toho ze strany prodejců podstupují psychický nátlak, ponižování, agresi a manipulaci. Každý prohřešek se trestá, např. výše zmíněným odejmutím jídla, což může být pro starší občany s cukrovkou či jinými zdravotními komplikacemi zásadní.
Předváděcí agenti se neštítí vůbec ničeho. Do očí vám řeknou, že jste idiot, krypl a stará bába, pokud jste celou filozofii daného produktu nepochopili. Dymáková byla i svědkem události, kdy jeden ze seniorů dostal infarkt a „ochranka“ k němu odmítala kohokoliv pustit, aby mu poskytl první pomoc. Snímek zachycuje také výpověď staršího člověka, kterého na akci agent napadl a způsobil mu trvalou újmu na zdraví.
Mladí lidé mají na podobné akce pochopitelně přístup zakázán. Ačkoliv byla autorka dokumentu převlečená za sociálně slabší osobu, i tak působila podezřele. „Jednou jsem sahala pod stůl do tašky pro kapesník a řečník kvůli mně přerušil prezentaci, sledovali každý můj pohyb,“ řekla Dymáková.
Bez ambicí, avšak s odezvou
Při sledování dokumentu vám možná naběhne krev do hlavy a pocítíte vlnu agrese. Vstát tak ze sedačky a vrazit těm drzounům pořádnou facku… Je neuvěřitelné, co se může v dnešní době dít, a stejně zoufale působí vratká morálka hlavních aktérů, kteří pro vysokou cifru na své výplatní pásce neváhají týrat ty, kteří se už nemohou bránit.
Film nezůstal bez odezvy - Policie ČR začala vyšetřovat některé z firem pro překročení zákona. Společnosti se ke kauze však odmítly vyjádřit.
Šmejdi nemají umělecké ambice právem. Co uměleckého chcete vydolovat ze záběrů skryté kamery? To ale vůbec nevadí, hlavní je zde poselství a autentičnost, která diváka posadí na zadek. Dymákové se podařilo získat unikátní záběry nepříjemné reality dnešní kapitalistické společnosti, což má mnohem větší váhu než jakýkoliv smyšlený děj.
Film vznikl v koprodukci České televize, která chtěla lidem v Česku a hlavně divákům ČT přinést znepokojivou podívanou. „Máme obrovskou radost, že se film Šmejdi setkal s tak mimořádnou reakcí. Titulní stránky novin, vášnivé internetové debaty, vyjádření předních politiků, to všechno je důkazem toho, že problém předváděcích akcí pro seniory je opravdu velmi bolavý a že se skrz naše rodiče a prarodiče dotýká opravdu každého z nás,“ uvedla Ivana Pauerová Miloševič z Filmového centra ČT. Lidé starší 65 let mají vstup na film zdarma.
