Slováci odmítají pomoci Řecku

Brusel – Slovensko nepřispěje k balíku pomoci pro zadlužené Řecko. Po jednání s prezidentem Evropské unie Hermanem Van Rompuyem to zdůraznila nová slovenská premiérka Iveta Radičová. O něco vstřícněji se Slovensko, které tvrdí, že ho členství v eurozóně vyjde draho, staví k záchrannému fondu eurozóny, do kterého mají členské státy nalít 440 miliard eur a který má zabránit opakování dluhové krize. Ten sice Slovensko také zatím neschválilo, premiérka je ale připravena o něm ještě jednat.

„S tím opravdu nesouhlasíme,“ komentovala Radičová slovenský postoj k řecké pomoci. Bývalá slovenská vláda Roberta Fica sice souhlasila, že
Bratislava pomůže Řekům zhruba 800 miliony eur (asi 20 miliard korun), 
avšak nová politická garnitura podobný krok odmítá. Eurozóna bude moci nicméně podat předlužené zemi pomocnou ruku v objemu 110 miliard eur i bez souhlasu Slovenska.

Řecko slovenské „ne“ neohrozí, euro možná ano

„Co se týká té částky, tak ta je málo významná. Slovensko se na pomoci podílí jenom nepatrně. Mnohem větší problém by byl v narušení důvěry investorů v jednotu eurozóny. To by mohlo mít velmi negativní vliv například na kurz eura,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Záchranný fond pro eurozónu se bez slovenského podpisu neobejde

Mnohem nutnější je slovenský souhlas se záchranným fondem eurozóny. Fond měl sice podle původních dohod fungovat již od 1. července, ale kvůli váhání Slovenska zatím existuje jen na papíře. Na Slovensko v tomto ohledu dnes naléhal německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj by slovenské veto znamenalo špatný signál pro finanční trhy, které se vznikem fondu ve výši 440 miliard eur (téměř 11,5 bilionu korun) již počítají.

„Pro jednání tady neexistuje žádný prostor,“ uvedl šéf německé státní pokladny s tím, že schválení fondu je otázkou solidarity a v tomto případě platí jeden za všechny, všichni za jednoho.

V otázce fondu je Radičová mnohem vstřícnější, i když ani zde slovenské „ano“ Van Rompuyovi neslíbila. Podmínila ho souhlasem vlády a parlamentu. Vláda by se podle ní mohla k vytvoření fondu postavit kladně.

Evropští politici věří ve slovenské „ano“

Evropští politici nicméně věří, že Slováci nakonec vznik záchranného fondu schválí. Zejména proto, že s jeho vytvořením souhlasila již předchozí vláda Roberta Fica. „Jsem velmi optimistický a věřím, že nový slovenský ministr financí rozpozná vážnost situace a svůj podpis připojí v příštích hodinách či dnech, aby mohl být celý mechanismus kompletně funkční,“ uvedl rakouský ministr financí Josef Pröll.

Šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker si ale myslí, že Bratislava bude s konečným schválením čekat déle. „Nemyslím si, že Slovensko svůj podpis připojí již v polovině července. Záchranný fond by měl ale ke konci měsíce již plně fungovat,“ dodal.

Pro odborníky není postoj nové slovenské premiérky nijak překvapivý. „Ona v podstatě jen naplňuje to, co opozice říkala už před volbami, a snaží se tak dodržovat sliby, které dala voličům,“ konstatoval Mokráš.

Pokud by Slováci s podpisem dále váhali, záchranný fond, který bude fungovat jako společnost s ručením omezeným se sídlem v Lucemburku, nemůže začít vydávat dluhopisy za 440 miliard eur, což je stejná částka jako schválený příspěvek států eurozóny. Vydané dluhopisy by měly být podle představ eurozóny rozděleny mezi jednotlivé členy měnové unie, Slováci by tak měli převzít zodpovědnost za splacení dluhopisů v hodnotě 4,37 miliardy eur (téměř 114 miliard korun).

Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 3 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 18 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
21. 11. 2026‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
21. 11. 2026Aktualizováno21. 11. 2026‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
21. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.