Vláda navzdory nečekaným výdajům slibuje dodržet schodek rozpočtu. Opozice je skeptická

6 minut
UDÁLOSTI: Vláda hodlá dodržet letošní schodek rozpočtu 295 miliard korun
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že udrží schodek letošního státního rozpočtu ve schválené výši 295 miliard korun. Podle něj i dalších koaličních politiků výsledek hospodaření letos nezhorší ani červnová mimořádná valorizace důchodů. Opozice o tom však pochybuje. Očekává, že výdaje budou nakonec tak vysoké, že se nepodaří udržet rozdíl mezi výdaji a příjmy státu pod 300 miliardami. A pochyby, zda se podaří naplnit všechny plánované příjmy, připustil i předseda sněmovního rozpočtového výboru.

I když vláda v parlamentu prosadila změnu výpočtu mimořádné červnové valorizace důchodů, penze se v červnu zvýší, což bude stát 15 miliard korun. Rozpočet schválený koncem loňského listopadu s takovým výdajem však nepočítá. Podle ministra financí Stanjury se ale přesto podaří udržet schodek ve schváleném limitu.

„Naštěstí nevidím žádné vnější šoky, které by mohly přijít horší, než byly v roce 2022. Naším úkolem je zvládnout základní parametry státního rozpočtu. A při přípravě státního rozpočtu 2024 ukázat i legislativní opatření, která budou platit od příštího roku a povedou k trvalému trendu výraznějšího snižování deficitu,“ řekl.

Že schodek nepřekročí 295 miliard, jsou přesvědčeni i další vrcholní koaliční politici. „Pro nás je důležité, abychom nepřekročili 295 miliard korun schváleného deficitu. Budeme se snažit, aby to takto bylo i na konci roku a aby byl deficit ještě nižší,“ řekl předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen, že „stav veřejných financí nutí vládu k tomu, aby dodržela schodek rozpočtu, který je už tak dost šílený“.

Jiný významný koaliční poslanec ovšem připustil, že by mohl vzniknout problém. Nikoli kvůli valorizaci důchodů, ale kvůli některým plánovaným příjmům. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) uvedl, že hrozí, že vláda nebude moci využít asi 50 miliard, které chtěla vybrat díky emisním povolenkám. K tomu je ale potřeba souhlas Bruselu.

„Vypadá to, že Evropská unie neustoupí a že peníze, které se teď převedly na ministerstvo životního prostředí, jsou ohrožené. Nevíme, jestli nám nakonec dohody s Evropskou unií vyjdou,“ přiznal Bernard.

Opozice hovoří i o dalších rizicích a o tom, že se schodek rozpočtu nakonec vyšplhá nad 300 miliard. „Chybějí další peníze, chybějí desítky miliard na Státní fond dopravní infrastruktury, kde jsou uzavřeny smlouvy. Nesedí kompenzace,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Také místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z opoziční SPD je přesvědčen, že bude schodek nad 300 miliardami. Odkázal na výsledky státního hospodaření v prvních dvou měsících, které bylo historicky nejhorší. Ke konci února dosáhl deficit 120 miliard korun.

Ministr Stanjura však věří, že v dalších měsících budou již výsledky podstatně lepší. „Klíčové budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných zisků z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 10 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 17 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...