Vláda navzdory nečekaným výdajům slibuje dodržet schodek rozpočtu. Opozice je skeptická

Nahrávám video

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že udrží schodek letošního státního rozpočtu ve schválené výši 295 miliard korun. Podle něj i dalších koaličních politiků výsledek hospodaření letos nezhorší ani červnová mimořádná valorizace důchodů. Opozice o tom však pochybuje. Očekává, že výdaje budou nakonec tak vysoké, že se nepodaří udržet rozdíl mezi výdaji a příjmy státu pod 300 miliardami. A pochyby, zda se podaří naplnit všechny plánované příjmy, připustil i předseda sněmovního rozpočtového výboru.

I když vláda v parlamentu prosadila změnu výpočtu mimořádné červnové valorizace důchodů, penze se v červnu zvýší, což bude stát 15 miliard korun. Rozpočet schválený koncem loňského listopadu s takovým výdajem však nepočítá. Podle ministra financí Stanjury se ale přesto podaří udržet schodek ve schváleném limitu.

„Naštěstí nevidím žádné vnější šoky, které by mohly přijít horší, než byly v roce 2022. Naším úkolem je zvládnout základní parametry státního rozpočtu. A při přípravě státního rozpočtu 2024 ukázat i legislativní opatření, která budou platit od příštího roku a povedou k trvalému trendu výraznějšího snižování deficitu,“ řekl.

Že schodek nepřekročí 295 miliard, jsou přesvědčeni i další vrcholní koaliční politici. „Pro nás je důležité, abychom nepřekročili 295 miliard korun schváleného deficitu. Budeme se snažit, aby to takto bylo i na konci roku a aby byl deficit ještě nižší,“ řekl předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen, že „stav veřejných financí nutí vládu k tomu, aby dodržela schodek rozpočtu, který je už tak dost šílený“.

Jiný významný koaliční poslanec ovšem připustil, že by mohl vzniknout problém. Nikoli kvůli valorizaci důchodů, ale kvůli některým plánovaným příjmům. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) uvedl, že hrozí, že vláda nebude moci využít asi 50 miliard, které chtěla vybrat díky emisním povolenkám. K tomu je ale potřeba souhlas Bruselu.

„Vypadá to, že Evropská unie neustoupí a že peníze, které se teď převedly na ministerstvo životního prostředí, jsou ohrožené. Nevíme, jestli nám nakonec dohody s Evropskou unií vyjdou,“ přiznal Bernard.

Opozice hovoří i o dalších rizicích a o tom, že se schodek rozpočtu nakonec vyšplhá nad 300 miliard. „Chybějí další peníze, chybějí desítky miliard na Státní fond dopravní infrastruktury, kde jsou uzavřeny smlouvy. Nesedí kompenzace,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Také místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z opoziční SPD je přesvědčen, že bude schodek nad 300 miliardami. Odkázal na výsledky státního hospodaření v prvních dvou měsících, které bylo historicky nejhorší. Ke konci února dosáhl deficit 120 miliard korun.

Ministr Stanjura však věří, že v dalších měsících budou již výsledky podstatně lepší. „Klíčové budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných zisků z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 48 mminutami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 20 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 20 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.