ČEZ smí převzít Škodu JS, kývl antimonopolní úřad. Uchrání ji to před sankcemi

Škoda JS a také firma Middle Estates budou nově patřit ČEZu. Převzetí odštítí společnost, která vyrábí zařízení pro jadernou energetiku, před sankcemi Evropské unie. Dosud za ní totiž stál ruský kapitál. Případné uvalení sankcí na Škodu JS by mělo potenciální dopad i na zajištění klíčových dodávek pro jaderné elektrárny ČEZu.

Škoda JS dosud patřila do ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Její převzetí ČEZem posuzoval antimonopolní úřad (ÚOHS), který zkoumal možné dopady na trhy výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny i návrhů a konstrukce jaderných ostrovů pro nové jaderné elektrárny a údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren.

„Dospěl k závěru, že spojení nezvýší tržní sílu spojujících se soutěžitelů natolik, že by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména pak v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich,“ uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

ČEZ realizuje transakci ve spolupráci s Wood & Company, které je držitelem akcií do schválení obchodu antimonopolními úřady. To zajistilo, že Škodu JS už přestaly ohrožovat sankce hned od podpisu smlouvy, a ne až po schválení úřady.

Kromě samotné Škody JS převezme ČEZ také firmu Middle Estates. Ta pro Škodu spravuje a pronajímá nemovitosti. Zároveň zvětší svůj podíl v Ústavu jaderného výzkumu Řež z 52,46 na 69,85 procenta. Škodě JS v Řeži patří vědecko-výzkumné pracoviště.

Historie nynější akciové společnosti Škoda sahá do roku 1956, kdy začala v Plzni výroba investičních celků a zařízení pro jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a sklady vyhořelého jaderného paliva. Firma, která dříve měla název Škoda Jaderné strojírenství, dodávala do střední a východní Evropy, Skandinávie, Francie, Německa, USA, Rakouska, Finska, Belgie, Číny, Arménie a dalších zemí. Její technologie jsou v Dukovanech, Temelíně, Jaslovských Bohunicích i Mochovcích.

Do roku 2004 patřila Škoda JS do Škoda Holdingu, její vlastník ji pak prodal spolu s dalšími dvěma firmami skupině OMZ. V současnosti dosahuje Škoda JS ročních tržeb kolem 3,5 až čtyř miliard korun, v roce 2020 činil zisk před zdaněním více než 122 milionů korun při tržbách přes 3,3 miliardy.

Škoda JS má české zaměstnance a ČEZ s ní dlouhodobě spolupracuje, zejména v oblasti jaderného paliva a údržby primárního okruhu jaderných elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...