Bylo to očekávané rozhodnutí, hodnotí exguvernér Singer krok ČNB

26 minut
Interview ČT24: Exguvernér ČNB Miroslav Singer
Zdroj: ČT24

Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.

Bankovní rada České národní banky jednala ve čtvrtek poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb a ponechala je beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

„Myslím, že rozhodování by bylo více nakloněno zvýšení úrokových sazeb, kdyby ty trhy nereagovaly poměrně v klidu,“ podotkl Singer a dodal, že se důsledky tohoto rozhodnutí uvidí už během srpna. „Trhy reagují všude a vidíme, že sazby ještě stoupají ve většině teritorií, že inflace se zatím nezastavuje, ale známky ochlazování už vidět jsou.“ 

Podle něj je vidět, že si v nynější situaci může bankovní rada dovolit trochu počkat. „Že situace není tak dramatická, aby bylo potřeba něco činit,“ konstatoval. Dodal, že kdyby nyní rozhodovalo složení minulé bankovní rady, sazby by rostly dramaticky. „Všechny ukazatele tvrdí, že rizika narostla,“ uvedl.

Podle Singera poměrně zásadní informací je také to, že rada prodloužila horizont, na který se dívá. „Nesnaží se inflaci dostat k tomu cíli za rok a půl, ale spíše za dva roky,“ podotkl. 

Zásadní je podle něj také chování lidí. „Jestli si lidi řeknou, že je načase přestat šetřit a začít nakupovat, nebo nikoliv. To teď banka neví a situaci to významně ovlivní. (…) To už není centrální banka schopna ovlivňovat pákou úrokových měr nebo něčeho jiného. Záleží na tom, jak si to každý vyhodnotí.“

Klíčová je podle Singera komunikace centrální banky. „Nemůžete říkat lidem, aby šetřili, když jim dramaticky stoupají náklady na energie a na teplo. Spíše je to o tom, je dokázat přesvědčit, že ty peníze budou mít stabilní hodnotu po přečkání určitého období. To nebude snadná komunikace,“ míní.

Pokud podle něj budou ukazatele v nejbližší době stále vysoké a proinflační, tak se bude opět rozhodovat. „V září půjde o to, jestli bude třeba udělat více nebo méně, nebo jestli se situace stabilizuje,“ zmínil a dodal, že úrokové sazby mohou případně růst donekonečna. „Prostor pro růst sazeb je neomezený,“ podotkl a zmínil 70. léta v USA, kdy se sazby zvedly na dvacet procent. 

Koordinace vlády a centrální banky

„Pokud se manévr nepovede, pokud se začnou roztáčet inflační očekávání, mzdové požadavky, nezbyde nic jiného než inflaci zastavit tímto způsobem,“ vysvětlil s tím, že druhou možností je pak sledovat, jak „inflace začne akcelerovat způsobem, který je v Čechách nevídaný a politicky nepřijatelný.“

Zdůraznil rovněž potřebu koordinace vlády a centrální banky. Pro to, aby inflace nenarostla do závratných výšin, pak podle něj vláda musí především „šponovat rozpočet.“ „Je to strašně těžké, protože všichni, co hovoří o potřebě snižovat inflaci, současně zmíní něco o potřebě se vyzbrojit, podpořit Ukrajinu, zachránit rodiny, což jsou věci, které jdou proti sobě,“ podotkl s tím, že rozhodování je o prioritách.

„Já si myslím, že priorita je skutečně snížení inflace. Nelze to roztáčet dál. Je to odpovědnost vlády a i za cenu, že to bude bolet,“ dodal. 

Prohlásil, že vláda nemůže pomoci s energiemi všem. „Budou muset konat, pakliže chtějí snížit inflaci. Pokud konat nebudou, pak ale bude muset ČNB dříve nebo později mít úroky podstatně výše. To je hra, která se nyní hraje.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...