Čtvrteční projednávání daňového balíčku, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu, bude v Senátu obhajovat i premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho účast si vyžádali zákonodárci. Premiér se přitom má ve stejný den účastnit Evropské rady v Bruselu důležité kvůli schvalování unijního rozpočtu. Některé senátorské kluby v úterý avizovaly, že pokud by premiér ze Senátu odešel, navrhnou přerušení.
Předkladatelkou daňového balíčku je ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která jej bude také obhajovat. Přítomnost premiéra je pak podle některých senátorů nutná proto, že ve sněmovně dal k balíčku zásadní pozměňovací návrh (dvě sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent počítané z hrubé mzdy).
Ten pak byl také sněmovnou schválen. Vedle toho však tehdy nečekaně prošel i návrh Pirátů, který byl zamýšlen jako alternativa (zvýšení slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na 34 125 korun). Dohromady by to snížilo příjmy veřejných rozpočtů o zhruba 130 miliard korun. Vedle státního rozpočtu by to výrazně zasáhlo i rozpočty obcí a krajů. Hnutí ANO se nyní snaží dojednat v Senátu kompromis, který by znamenal menší zásah do rozpočtové soustavy.
„Já budu v Senátu tak dlouho, jak bude potřeba. Když bude Senát do půlnoci, tak tam budu do půlnoci, do Bruselu neodletím a požádám polského premiéra, aby mě zastupoval,“ řekl k požadavku senátorů Babiš. Polsko se přitom spolu s Maďarskem chystá vetovat unijní rozpočet kvůli podmíněnosti čerpání financí dodržováním zásad právního státu, Česko ho chce schválit.
Na jak dlouho se jednání v Senátu ve čtvrtek protáhne, nechtěli zákonodárci odhadovat. Horní komora se totiž bude muset vypořádat s řadou pozměňovacích návrhů. Ještě ve středu totiž zasedají další výbory. Osud daňového balíčku, a tedy nejasnosti při rušení superhrubé mzdy, kritizují i zaměstnavatelé.
Co má zatím v Senátu největší podporu
Také čtyři a půl milionu zaměstnanců stále neví, jaké budou – ani ne za měsíc – platit daně. Ministryně financí zatím počítá s návrhem, který prošel hospodářským výborem Senátu. V něm se nadále počítá se sazbami 15 a 23 procent, sleva na poplatníka by ale stoupla jen o tři tisíce korun na 27 840. Kraje a obce by zároveň jako kompenzaci získaly zhruba 20 miliard korun ročně.
„Dopady by se pohybovaly plus minus něco přes 90 miliard. Samozřejmě uvidíme, jak to celé dopadne,“ řekla Schillerová.
Návrh hospodářského výboru má v horní komoře pravděpodobně zatím největší podporu „Tento daňový balíček by stál ještě za větší revizi, teď na to ale není čas ani síla v Senátu,“ řekla k tomu předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková.
Ministryně financí věří, že horní komora projedná ve čtvrtek celý daňový balíček (ten kromě zrušení superhrubé mzdy počítá zejména se zavedením stravenkového paušálu či vyšším zdaněním cigaret). Prosazené změny pak má řešit ještě s hlavou státu. Miloš Zeman několikrát avizoval, že daňový balíček chce vetovat. Důvodem je pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana tím výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.
V Senátu se ale pořád mluví i o dalším – výraznějším – zvýšení slevy na poplatníka. „Zatím to skutečně beru tak, že zrušení superhrubé mzdy pomůže spíše vyšším příjmovým skupinám, kdežto sleva na poplatníka pomůže nízkopříjmovým skupinám,“ řekl předseda klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN21)
Ještě než se daňový balíček začne ve čtvrtek projednávat na plénu horní parlamentní komory, vyjádří se k němu ve středu dva senátní výbory, konkrétně výbor pro územní rozvoj a výbor ústavně právní.
V jednání je i kompenzace pro obce a kraje
I v těchto výborech můžou padnout další návrhy na změny. Často zaznívá, že senátoři chtějí řešit kompenzace pro kraje a obce. Změnit by se proto mělo podle nich rozpočtové určení daní.
„Každý o tom máme nějakou jinou představu. Debata je o výši, ale zatím chci říct, že je důležité, že všude vidíme snahu nějaké kompenzace tam dát,“ řekl předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Představa o celém návrhu zůstává rozdílná i ve vládní koalici. Předseda sociálních demokratů mimo jiné o změně daní jednal v úterý s prezidentem. „Snažil jsem se mu ozřejmit postoj sociální demokracie a kompromis, který jsem dával do diskuse v rámci svých schůzek s šéfy senátorských klubů,“ řekl Jan Hamáček. Sociální demokracie navrhuje sazby 19 a 23 procent a zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 na 30 tisíc korun. Zřejmě pro to však v horní komoře nemá podporu.
