Kvůli videoloterijním terminálům hrozí státu arbitráž o stovky milionů

Praha – Dvě kyperské společnosti, přes které senátor Ivo Valenta ovládá svůj loterijní holding Synot, hrozí státu mezinárodní arbitráží. Důvodem je provozování videoloterijních terminálů, které stát začal po verdiktu Ústavního soudu omezovat – firmy ale měly až desetileté licence. Proto požadují odškodnění ve výši stovek milionů korun. Na případ upozornily Lidové noviny. Pro Valentu navíc podle deníku pracuje bývalý šéf odboru mezinárodní ochrany investic na ministerstvu financí Radek Šnábl.

Nahrávám video

Podle autora článku Adama Junka je vypuknutí arbitráže velmi pravděpodobné, lhůta pro smírné řešení už totiž uběhla počátkem roku a v březnu dostalo ministerstvo financí dopis, že investor pro smír nevidí prostor a arbitráž přijde v dohledné době. „Jedná se o společnosti WCV World Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited, jež na území České republiky investovaly prostřednictvím společností náležejících do skupiny Synot. Dle tvrzení žalobců se výše požadovaného odškodného bude pohybovat ve stovkách milionů korun,“ řekl Lidovým novinám mluvčí ministerstva Radek Ležatka.  

Ve sporu jde o povolení na provozování videoloterijních terminálů, která začalo ministerstvo financí rušit po rozhodnutích Ústavního soudu z let 2011 a 2013. Licence ministerstvo od roku 2004 vydávalo až na deset let, po verdiktech ústavních soudců ale začalo vycházet vstříc obcím, které chtěly hazard na svém území samy regulovat a herny vykázat. Provozovatelé terminálů si tak nyní nárokují údajný ušlý zisk. Pokud by kyperské firmy v arbitráži uspěly, tak je mohou následovat i další provozovatelé videoterminálů.  

Lidové noviny navíc píší, že se Valenta ve sporu spojil s Radkem Šnáblem, který působil na ministerstvu financí ještě v době, kdy stát analyzoval možnosti obrany proti případným arbitrážím od loterijních firem. Podle bývalého šéfa odboru je ale pomoc protistraně po odchodu z ministerstva možná, protože za ministra Jana Fischera dostal z úřadu výpověď bez konkurenční doložky. 

„Můj odchod z ministerstva proběhl tak hloupě, že bych mohl radit veškerým solárníkům – ale všechny tyto nabídky jsem odmítl, přestože se domnívám, že disponuji informacemi, které by šly velmi dobře zpeněžit,“ uvedl Šnábl ve Studiu ČT24. 

Zároveň ale vyloučil, že by měl na ministerstvu financí na starosti arbitráže: „Na ministerstvu financí existuje odbor loterií, který v určité době nezvládl svoji agendu včetně sporů, a tam se stalo to, že aniž bych o to stál, tak za mnou chodili někteří pracovníci tohoto odboru a chtěli pomoct s taktikou sporů. Že by mnou řízená složka řešila agendu mezinárodně-právního sporu, to vylučuji.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 13 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.