Vláda hodlá v příštím roce nabrat přes 5,5 tisíce nových státních zaměstnanců. Vyplývá to z nové verze státního rozpočtu, kterou kabinet v pondělí pošle do sněmovny. Stát chce přijímat hlavně učitele, nepedagogické pracovníky, policisty, vojáky nebo hasiče. Chystá se naopak seškrtat téměř tři tisíce úřednických míst.
Státních zaměstnanců bude příští rok o 5,5 tisíce víc. Zájem je hlavně o učitele
5 minut
Události: Více státních zaměstnanců
Oproti době před sedmi lety, poslednímu celému roku vlády Petra Nečase, bude stát v příštím roce platit téměř o 50 tisíc lidí více. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale upozorňuje, že největší nárůst, 75 procent, byl u zaměstnanců regionálního školství, tedy učitelů. Státních úředníků pak přibylo přibližně osm procent (4200 osob).
Ještě v červnu vláda počítala s tím, že seškrtá téměř šest tisíc úřednických míst. Po letních vyjednáváních o rozpočtu mezi ministryní financí a šéfy resortů bude nakonec úspora jen asi poloviční.
Místa ve státní správě
Nových policistů chce stát v příštím roce přijmout zhruba tisícovku. Krajští policejní šéfové ovšem připouštějí, že získat do služby nové lidi je v době nízké nezaměstnanosti obtížné.
„Tak jako mají ostatní firmy problém shánět zaměstnance, tak samozřejmě se to týká i policie,“ řekl šéf Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Leoš Tržil. Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček doplnil, že pro udržení České republiky jako bezpečného státu „potřebujeme policisty a potřebujeme i nové profese – specialisty“.
Nejvíc lidí, přes šest tisíc, hodlají příští rok nabrat instituce spadající pod ministerstvo školství. Školy se například chystají přijmout přes dva a půl tisíce nových učitelů. „Roste počet dětí ve vzdělávací soustavě a samozřejmě s tím souvisí i potřeba učitelů,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).
Místa ve státní sféře
Zároveň se vláda chystá zrušit skoro tři tisíce úřednických míst. Podle opozice je to ale málo. Argumentuje třeba tím, že stát stále platí o 23 tisíc lidí víc než jich reálně zaměstnává.
„Vláda se na jedné straně chválí, že škrtá prázdná políčka, ale vyrábí nové pracovní pozice. Připomenu stovky nových úředníků na finančních úřadech kvůli EET,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) považuje za správný trend, kdy se škrtají aspoň neobsazená místa: „Byli bychom rádi, kdyby v tom byli, řekněme, úspěšnější.“
Výdaje na státní úředníky
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný poukazuje na to, že vláda škrtá jen tabulková místa, ale k reálnému snížení počtu úředníků nedochází. Předseda hnutí SPD a místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura se domnívá, že za současné vlády hnutí ANO a ČSSD „a to mluvím už o posledních šesti letech, neuvěřitelným způsobem nabujela státní správa a v podstatě se obrovským způsobem zvýšila rozpočtová byrokratická zátěž České republiky“.
Například Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Senát nebo Poslanecká sněmovna v příštím roce škrtat úřednická místa nemusejí. Počet státních zaměstnanců má v těchto institucích zůstat stejný.
