Brexit by mohl vést k nadměrnému posílení české měny, uvedl člen vedení ČNB Dědek

27 minut
Byznys ČT24: Oldřich Dědek o dopadech brexitu
Zdroj: ČT24

Pokud by se ukázalo, že situace v Británii je ve slepé uličce a hrozí tvrdý brexit, zareagovaly by finanční trhy bouřlivým způsobem, uvedl v pořadu Byznys ČT24 člen bankovní rady ČNB a bývalý národní koordinátor pro euro Oldřich Dědek. Zároveň očekává, že odchod Velké Británie z Evropské unie by zasáhl především britský trh se službami, zejména finančními. Významně může také dopadnout na českou měnu.

Česká měna má při současné nejistotě ve světě pověst bezpečného útočiště a úrokové sazby v Česku jsou relativně vysoké oproti nastavení sazeb v eurozóně, zmínil Dědek.

„To by mohlo přilákat více kapitálu do Česka, což by nám mohlo udělat vrásky, protože koruna by rychle posilovala,“ řekl s tím, že jsou připraveny různé scénáře, jak reagovat. 

Dopady brexitu se podle něj odvozují od toho, kdo je pro koho důležitějším obchodním partnerem. V tomto srovnání si lépe než Británie stojí Evropská unie. Celkově se však Dědek domnívá, že horší by byl nepřímý dopad brexitu než ten přímý, který by se projevil ve formě potíží Británie s exportem, kurzem britské libry či ztrátou prestiže Londýna jako dosavadního světového finančního centra. 

V nepřímém dopadu by se projevila současná značná provázanost jednotného trhu Unie. Dědek to ukázal na příkladu, kdy Česko je významným vývozcem do Německa, to zase vyváží do Británie. „Je velmi obtížné vidět na konec tunelu, jaký to bude mít následek. Ale každý věří, že ten dopad může být významný.“

Současná situace se projevuje i v tom, že Dědek na třech předchozích zasedáních ČNB nezvedl ruku pro zvyšování úrokových sazeb. „ČNB provádí normalizaci měnové politiky, a já vždy argumentoval, že normalizace probíhá v nenormální situaci,“ zdůvodnil svůj postoj. 

Připomněl situaci, kdy Evropská centrální banka udržuje záporné úrokové sazby, hrozí brexit, zpomaluje růst v Číně, která se navíc může dostat do obchodní války se Spojenými státy. V eurozóně jsou pak potíže s Itálií

„My plníme inflační cíl, jsme přesně na (určených) dvou procentech. Nemáme tedy důvod výrazně manipulovat s měnovou politikou,“ řekl Dědek. Zmínil i domácí proinflační rizika: napjatý trh práce, rychlý růst a donedávna ještě oslabující kurz koruny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...