Brexit by mohl vést k nadměrnému posílení české měny, uvedl člen vedení ČNB Dědek

Nahrávám video

Pokud by se ukázalo, že situace v Británii je ve slepé uličce a hrozí tvrdý brexit, zareagovaly by finanční trhy bouřlivým způsobem, uvedl v pořadu Byznys ČT24 člen bankovní rady ČNB a bývalý národní koordinátor pro euro Oldřich Dědek. Zároveň očekává, že odchod Velké Británie z Evropské unie by zasáhl především britský trh se službami, zejména finančními. Významně může také dopadnout na českou měnu.

Česká měna má při současné nejistotě ve světě pověst bezpečného útočiště a úrokové sazby v Česku jsou relativně vysoké oproti nastavení sazeb v eurozóně, zmínil Dědek.

„To by mohlo přilákat více kapitálu do Česka, což by nám mohlo udělat vrásky, protože koruna by rychle posilovala,“ řekl s tím, že jsou připraveny různé scénáře, jak reagovat. 

Dopady brexitu se podle něj odvozují od toho, kdo je pro koho důležitějším obchodním partnerem. V tomto srovnání si lépe než Británie stojí Evropská unie. Celkově se však Dědek domnívá, že horší by byl nepřímý dopad brexitu než ten přímý, který by se projevil ve formě potíží Británie s exportem, kurzem britské libry či ztrátou prestiže Londýna jako dosavadního světového finančního centra. 

V nepřímém dopadu by se projevila současná značná provázanost jednotného trhu Unie. Dědek to ukázal na příkladu, kdy Česko je významným vývozcem do Německa, to zase vyváží do Británie. „Je velmi obtížné vidět na konec tunelu, jaký to bude mít následek. Ale každý věří, že ten dopad může být významný.“

Současná situace se projevuje i v tom, že Dědek na třech předchozích zasedáních ČNB nezvedl ruku pro zvyšování úrokových sazeb. „ČNB provádí normalizaci měnové politiky, a já vždy argumentoval, že normalizace probíhá v nenormální situaci,“ zdůvodnil svůj postoj. 

Připomněl situaci, kdy Evropská centrální banka udržuje záporné úrokové sazby, hrozí brexit, zpomaluje růst v Číně, která se navíc může dostat do obchodní války se Spojenými státy. V eurozóně jsou pak potíže s Itálií

„My plníme inflační cíl, jsme přesně na (určených) dvou procentech. Nemáme tedy důvod výrazně manipulovat s měnovou politikou,“ řekl Dědek. Zmínil i domácí proinflační rizika: napjatý trh práce, rychlý růst a donedávna ještě oslabující kurz koruny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 5 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 13 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled