Corbyn odmítá jednat s Mayovou o brexitu. Premiérka mu napsala dopis

4 minuty
Události ČT: Změny v migrační politice Londýna a vládní vyjednávání o dohodě
Zdroj: ČT24

Předseda labouristů Jeremy Corbyn se stále odmítá zapojit do mezistranického dialogu o podobě brexitu, ke kterému vyzývá premiérka Theresa Mayová. Corbyn účast na jednání podmiňuje slibem vlády, že Velká Británie z EU neodejde bez dohody. Předseda labouristů už kvůli svému postoji čelí kritice vlastní strany. Premiérka Corbynovi napsala dopis, v němž vysvětluje, proč jeho požadavek vláda splnit nemůže. Mayová hodlá v parlamentu návrh dalšího postupu představit v pondělí 21. ledna, poslanci o něm budou hlasovat v úterý 29. ledna.

Podle Jeremyho Corbyna je dohoda o brexitu mrtvá a premiérčina pozvánka k jednání pouhým „trikem“. „Řeknu to znovu: Jsem připraven jednat, ale na začátku musí být to, že hrozba katastrofického scénáře odchodu bez dohody zmizí ze stolu,“ uvedl Corbyn v projevu ke členům a příznivcům Labouristické strany v jihoanglickém Hastingsu.

Pokud premiérka neřízený brexit bez dohody nevyloučí, prokáže to podle něj jediné: že snahu prosadit svou dohodu v parlamentu nemyslí vážně. Televize Sky News informovala, že Corbyn všem svým poslancům zaslal e-mail s výzvou, aby se vyhýbali kontaktu s vládou, dokud kabinet jeho požadavku nevyhoví.

Corbyn Mayovou vyzval, aby umožnila konání předčasných voleb. Ty jsou totiž podle něj jediným způsobem, „jak najít řešení, které by fungovalo pro celou zemi“.

Pokud se nebudou konat předčasné volby a Mayová ani nepředloží plán B, který by byl pro labouristy přijatelný, bude načase hledat jiné možnosti. Jednou z nich je podle Corbyna i „lidové hlasování“. Druhé referendum o brexitu považuje až za poslední možnost.

Mayová v dopise Corbynovi: Vláda nemůže požadavek splnit

Na Corbynovu podmínku Mayová reagovala dopisem, v němž uvádí, že vláda nemůže jeho požadavek splnit. „Jsou dva způsoby, jak se brexitu bez dohody vyhnout: buď hlasovat pro dohodu…, nebo odvolat článek 50 (Lisabonské smlouvy) a zvrátit výsledek referenda. Mám za to, že zvrátit výsledek referenda by nebylo správné,“ napsala předsedkyně vlády.

K možnosti odkladu data brexitu uvedla, že EU by podle ní členství Británie neprodloužila, jen aby umožnila další debaty na britské scéně.

„Nezbývá mnoho času, než 29. března opustíme EU, takže cestu vpřed je potřeba nalézt rychle,“ vzkázala Mayová. V dopise vyjádřila zklamání nad tím, že Corbyn nepřijal nabídku k setkání, a uvedla, že by s ním ráda jeho návrhy probrala.

7 minut
Jeremy Corbyn: Dohoda o brexitu je passé
Zdroj: ČT24

Pozvání od premiérky se v krizi přijímá, vzkázal Corbynovi Blair

Předseda Konzervativní strany Brandon Lewis označil ve vysílání rádia BBC Corbynův postoj za „pokrytecký“. Labouristé podle něj stejně jako konzervativci v parlamentu podpořili aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, která zahájila proces odcházení Británie z EU, a souhlasili tak s tím, že pokud se nedosáhne dohody, bude brexit neřízený.

obrázek
Zdroj: ČT24

Postoj Jeremyho Corbyna kritizoval také jeho předchůdce v čele Labouristické strany a bývalý premiér Tony Blair. „Pokud premiérka v situaci národní krize požádá hlavního opozičního vůdce o schůzku, tak by na ni měl rozhodně přijít,“ uvedl Blair v rozhlasovém vysílání BBC. Corbyn by podle něj měl co nejdříve vyjasnit svou pozici a další úmysly.

Předseda labouristů si za své trucování vysloužil kritiku i od vlastních poslanců. „Corbyn je zjevně připraven jednat s Hamasem, Hizballáhem, Asadem a Íránem bez podmínek. Ale ne s premiérkou Spojeného království. Proč?“ táže se na Twitteru poslanec Mike Gapes.

Termín brexitu je zatím stále stanoven na 29. března, i když se v britských médiích stále častěji objevují spekulace, že by Mayová mohla Evropskou unii požádat o jeho odložení. Premiérka to opakovaně odmítla. Tony Blair ovšem označil odsunutí termínu brexitu za nevyhnutelné. 

Zástupci vlády jednali s kritiky dohody

Už ve středu večer vyzvala premiérka politiky všech stran, aby „odložili vlastní zájmy stranou“ a zapojili se do jednání o způsobu, jak dosáhnout spořádaného odchodu Británie z Unie.

Zástupci kabinetu Mayové se celý čtvrtek setkávali s kritiky zamítnuté rozvodové dohody, kterou připravili britští a unijní vyjednavači, ve snaze najít řešení, jež by mohla podpořit většina dolní komory parlamentu. Rozhovory probíhaly jednak v Downing Street přímo s premiérkou, samostatnou větev vládní operace mají podle všeho na starosti nejbližší spolupracovníci ministerské předsedkyně a ministr životního prostředí Michael Gove.

Navzdory výzvě stranického šéfa Corbyna na úřadu vlády byli i labourističtí poslanci Yvette Cooperová a Hilary Benn. Jejich kolega Chuka Umunna řekl Sky News, že brexit „je nadřazený stranické politice“ a že se členy vlády bude i nadále ve styku s cílem zabránit neřízenému odchodu z Unie. Televize také citovala labouristického poslance, který Corbynovu výzvu tvrdě kritizoval. „Je řada lidí, u kterých hledám rady ohledně toho, s kým mluvit a s kým nemluvit. Jeremy Corbyn k nim nepatří,“ uvedla nejmenovaná osoba.

Kromě opozičních poslanců se premiérka během čtvrtka sešla i se zákonodárci z řad své vlastní Konzervativní strany, kteří nesouhlasí s jejím brexitovým plánem, a s poslanci severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která v Dolní sněmovně její menšinovou vládu toleruje.

Premiérka odmítá vyloučit tvrdý brexit a prodlužovat lhůtu pro vyjednávání

Poslankyně za Stranu zelených Caroline Lucasová během dne serveru Independent řekla, že Mayová i nadále odmítá požadavek opozice vyloučit možnost opuštění Evropské unie bez dohody. „Znovu a znovu jsem ji vyzývala, aby možnost tvrdého brexitu smetla ze stolu, protože to zásadně ovlivňuje jednání, když víte, že jste u hrany útesu,“ uvedla Lucasová s tím, že premiérka nadále odmítá i možnost požádat o prodloužení lhůty pro odchod z Unie.

Zatím není jasné, zda čtvrteční jednání vedla k nějakým změnám v postoji Mayové. Její mluvčí odpoledne uvedla, že schůzky byly konstruktivní. Stejné slovo použil na Twitteru také konzervativní euroskeptik John Whittingdale. Mluvčí Mayové dodala, že premiérka bude nejspíše v následujících dnech po telefonu hovořit s lídry EU.

V britských médiích byla před úterním hlasováním o brexitové dohodě nejrozšířenější teorie o tom, že premiérka bude i po prvotní porážce trvat na prosazení připravené dohody. Tyto spekulace v podstatě potvrdil generální prokurátor Geoffrey Cox, který v poslední den rozpravy Dolní sněmovny o dohodě prohlásil, že „se bude muset vrátit ve skoro stejné podobě se skoro stejným obsahem“.

3 minuty
Mayová: Zajištění brexitu je má povinnost
Zdroj: ČT24

Mayová je jako šváb v nukleární zimě, komentují média udržení důvěry

Středeční výsledek hlasování o důvěře britské vládě a vývoj kolem brexitu jsou hlavními tématy všech tamních médií. „Mayová přežila hlasování, ale Británie zůstává v brexitovém patu,“ napsal na titulní straně deník The Guardian.

Server Independent v komentáři označil premiérku Mayovou za „nezničitelnou“. „Je švábem v nukleární zimě. Je chaluhou, která přežije v sirném plynu vylučovaném podmořskými sopkami sedm mil pod denním světlem. Je Nokií 5210,“ napsal s odkazem na mobilní telefon považovaný mnohými uživateli za synonymum nezničitelnosti.

Deník Metro zveřejnil na titulní stránce fotografie premiérky Mayové a předsedy labouristů Corbyna a svůj úvodní článek nadepsal titulkem „Brexican stand-off“, který je slovní hříčkou odkazující na „Mexican stand-off“. Výraz „mexický pat“ přitom označuje střet, který nemůže vyhrát ani jedna ze soupeřících stran.

Sporu Mayové s Corbynem se na titulních stránkách věnují i další britské listy. Například bulvár Daily Express dává Corbynovi za pravdu a Mayové s odkazem na průzkum veřejného mínění vzkazuje, že ztratila „respekt národa“.

Prestižní švýcarský list Neue Zürcher Zeitung v reakci na vítězství Mayové při hlasování o nedůvěře upozornil, že premiérka ještě není „z nejhoršího venku“, neboť labourista Corbyn teď využije každé její porážky ve svůj prospěch. Ani lídr opozice ale nemá podle švýcarského titulu lehkou situaci: „Labouristický sjezd pověřil na podzim vedení strany, aby v případě neúspěšného pokusu o vyjádření nedůvěry vládě pracovalo na vypsání druhého referenda nebo zrušení brexitu, a to je cesta, které se Corbyn bojí.“

Kriticky vidí situaci v Británii francouzský list L'Opinion, podle kterého se kdysi „velký“ britský národ nachází v „sebezničujícím módu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...