Elektronická evidence tržeb míří také na Slovensko. Start se předpokládá v dubnu 2019

Slovensko plánuje v příštím roce zavést plnohodnotnou elektronickou evidenci tržeb (EET) podnikatelů. Navrhlo to slovenské ministerstvo financí jako další krok v boji proti daňovým únikům. Elektronické registrační pokladny, ve kterých podnikatelé už léta musejí zaznamenávat přijatou tržbu, tak nově budou muset být v rámci připravovaného projektu e-Kasa on-line napojeny na systém finanční správy.

Slovensko se při EET inspirovalo Českou republikou a Chorvatskem, hodlá ale připravit vlastní technické řešení projektu. Daňoví kontroloři na Slovensku v současnosti nemají nepřetržitý přístup k údajům v registračních pokladnách podnikatelů, data o hotovostních tržbách se ukládají do paměti pokladen.

Jenže slovenská finanční správa už v minulosti odhalila více případů manipulace s uloženými údaji, kterými si podnikatelé snižovali vykázané tržby. I z tohoto důvodu se finanční správa již loni vyslovila za zavedení systému e-Kasa.

Slovenské ministerstvo financí spočítalo, že jednorázové náklady podnikatelů na přechod na nový systém evidence tržeb dosáhnou téměř 41 milionů eur (1,1 miliardy Kč). Úřad zároveň očekává, že ve srovnání se stávajícími pokladnami ušetří podnikatelé na provozních nákladech včetně poplatků za servisní prohlídky zhruba deset milionů eur (259 milionů Kč) ročně.

  • Po schválení novely příslušného zákona se mají do EET na Slovensku jako první zapojit hotely, restaurace, kavárny a čerpací stanice, a to od dubna 2019. 
  • K nim se pak o další tři měsíce později podle návrhu ministerstva přidají další podnikatelé.
  • Zdroj: ČTK

Projekt e-Kasa podle odhadu ministerstva přispěje ke zvýšení příjmů státu z daní o 118 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ročně. Ministerstvo chce elektronickou evidenci spustit v dubnu příštího roku. 

Jenže Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která sdružuje většinu provozovatelů čerpacích stanic na Slovensku, upozorňuje, že na zavedení nového systému evidence tržeb potřebují provozovatelé čerpacích stanic asi 12 měsíců. Termín by se tak nestihl. Podnikatelé na Slovensku v současnosti používají více než 230 tisíc registračních pokladen. 

 V České republice začala elektronická evidence tržeb platit na začátku prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení, od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodě a maloobchodě. Ústavní soud loni zrušil plánovaný náběh třetí a čtvrté etapy EET.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...