Erste Group i České spořitelně klesl v pololetí čistý zisk

Čistý zisk rakouské finanční skupiny Erste Group, která ovládá Českou spořitelnu, klesl v prvním pololetí meziročně o 25,8 procenta na 624,7 milionu eur (zhruba 16,2 miliardy korun). Rostl objem úvěrů i klientských vkladů, čisté úrokové výnosy se ale snížily o 2,3 procenta na 2,14 miliardy eur (asi 55,6 miliardy korun). Příčinou byl mimo jiné nižší výnos ze státních dluhopisů.

Provozní náklady firmy podle očekávání vzrostly, a to přibližně o procento na dvě miliardy eur (52 miliard korun). Jde o důsledek zvýšení ostatních administrativních nákladů, depreciace a amortizace, zatímco náklady na zaměstnance zůstaly téměř beze změny. Provozní zisk i kvůli tomu meziročně klesl o 3,5 procenta na 1,29 miliardy eur (33,47 miliard korun).

Generální ředitel Andreas Treichl považuje výsledek prvních šesti měsíců za pozitivní, ale upozornil, že bance i přes silné výkony v úvěrování a získávání vkladů klesají čisté úrokové výnosy. „Pozornost musíme věnovat nízkým úrokovým sazbám a snižování portfolia cenných papírů. Naše výnosy z poplatků a provizí pomalu stoupají, což je dobře. Považuji to za úspěch vzhledem k tomu, že jsme i nadále opatrní v tom, jaké produkty a služby poskytujeme naší široké klientské základně,“ uvedl Treichl.

Erste
Zdroj: ČT24/www.erstegroup.com

Úvěry klientům vzrostly v pololetí meziročně o 3,4 procenta na 135,1 miliardy eur (3,5 bilionu korun). Vklady klientů se zvýšily o 5,5 procenta na 145,6 miliardy eur (3,8 bilionu korun). Nejvýrazněji rostly vklady v Rakousku a České republice.

„Pokud jde o výhled, potvrzujeme náš cíl dosáhnout návratnosti vlastního kapitálu očištěného o nehmotný majetek nad deset procent,“ dodal Treichl. Předpokladem k dosažení tohoto cíle jsou například v nejlepším případě stabilní výnosy při více než pětiprocentním růstu čistých úvěrů nebo pozitivní změna v ostatním provozním výsledku díky nižší bankovní dani v Rakousku. Rizikem mohou být expanzivní měnové politiky centrálních bank včetně negativních úrokových sazeb, volby v klíčových ekonomikách EU, geopolitická a globální hospodářská rizika nebo iniciativy na ochranu spotřebitele.

Erste je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Vedle České republiky a Rakouska působí v Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku, v Chorvatsku a v Srbsku. Česká spořitelna je největší tuzemská banka podle počtu klientů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zisk klesl i České spořitelně, o 6,9 procent

České spořitelně klesl v letošním prvním pololetí meziročně čistý zisk o 6,9 procenta na 7,7 miliardy korun. Podle banky je za tím loňský jednorázový výnos z prodeje akcií společnosti Visa Europe. Bez tohoto vlivu by se meziroční čistý zisk zvýšil o 8,3 procenta. Provozní zisk se kvůli poklesu čistých úrokových výnosů a výnosů z poplatků a provizí a zvýšení provozních nákladů snížil oproti loňskému pololetí o 7,8 procenta na 9,4 miliardy korun.

Podle předsedy představenstva České spořitelny Tomáše Salomona se bance dařilo obchodně v hypotékách i ostatních úvěrech. „Zejména díky rychlosti vyřizování hypotečních úvěrů jsme dokázali poskytnout hypotéky v objemu 31,7 miliardy korun. Spotřebitelských úvěrů jsme poskytli téměř 80 tisíc v celkovém objemu 17,4 miliardy korun,“ uvedl. Celkový objem hrubých klientských úvěrů se za posledních 12 měsíců zvýšil o 8,8 procenta na 619,2 miliardy korun. Vklady klientů vzrostly o 9,5 procenta na 835,8 miliardy korun.

Čistý úrokový výnos klesl meziročně o 3,4 procenta na 12,3 miliardy korun. Čisté výnosy z poplatků a provizí se v souvislosti s klesajícími příjmy z finančních služeb snížily o 3,7 procenta na 4,5 miliardy korun. „Klienti stále více využívají levnější formy obsluhy a zvýhodněné programy a produkty,“ uvedla banka.

Česká spořitelna
Zdroj: ČT24

Čistý zisk z obchodních operací se zvýšil o 10,1 procenta na 1,4 miliardy korun. Banka zvýšila zisk z obchodování s cizími měnami a z prodejů derivátů v cizích měnách.

Celkové provozní náklady se oproti loňskému pololetí zvýšily o 2,7 procenta na devět miliard korun, a to především kvůli růstu mezd. Konsolidovaná bilanční suma dosáhla k letošnímu 30. červnu 1,25 bilionu korun, a byla tak meziročně vyšší o 20,3 procenta.

Česká spořitelna je největší banka v Česku podle počtu klientů, kterých má 4,7 milionu. Hlavním akcionářem je rakouská Erste Group. Konkurenční Komerční bance stoupl v pololetí čistý zisk meziročně o 15 procent na 7,7 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v prvním pololetí čistý zisk 4,1 miliardy korun, což je meziroční růst o 22,7 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 7 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 20 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 21 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.