České firmy žádají tisíce pracovníků z Ukrajiny, konzulát nestačí vyřizovat žádosti

Nahrávám video

Hospodářská komora ČR už zpracovala víc než dva tisíce žádostí tuzemských firem o pracovníky z Ukrajiny. Tím jsou vyčerpané počty do konce dubna. Vyřizování zaměstnaneckých karet se ale zadrhává – téměř tři měsíce trvá jen to, než je požadavek vůbec registrován. Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory.

Do firmy Seko Group by už za týden mělo přijet z Ukrajiny pětadvacet pracovníků. Především technici, ale i automechanici. Dohromady jich bude v závodech podniku pracovat během roku až padesát.

Mnozí budou obsluhovat elektroerozivní obráběcí stroje, kde vznikají rozváděcí kruhy pro parní turbíny na celém světě, uvedl ředitel firmy Vlastimil Sedláček.  Pracovní smlouvu dostali na tři roky.

Konzulát ve Lvově nestíhá

Od podání žádosti do příjezdu uběhly tři měsíce. Podobně čekají i další podniky. Podle Hospodářské komory se lhůty postupně prodlužují. Jen na zařazení žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká až 86 dnů. Na vině je prý nedostatečná kapacita konzulátu ve Lvově.

Ukrajina1
Zdroj: ČT24

Pokud nebude kapacita posílena, tak systém během ledna, února zkolabuje, tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. 

Skutečnost, že poptávka ze strany podnikatelů po pracovnících z Ukrajiny převyšuje momentálně kapacity našeho konzulátu, potvrzuje i mluvčí ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová. 

O případném posílení konzulátu bude nejdříve jednat tripartita. Pokud by návrh pak schválila i vláda, do Česka by mohlo zamířit až dvakrát tolik ukrajinských pracovníků – tedy přes 7 a půl tisíce.

Ukrajina2
Zdroj: ČT24

Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory. Podle odborářů o tato místa není mezi Čechy zájem, protože jsou špatně placená. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v polovině června prohlásil, že je nejprve třeba, aby mzdy byly vyšší než sociální dávky.

Českému průmyslu podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanáka chybí 140 tisíc zaměstnanců. „Potřebujeme tisíce Ukrajinců, protože trh práce to neřeší,“ uvedl Hanák na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.  

Legálně i nelegálně

Podle prosincové zprávy Českého statistického úřadu pracovalo koncem roku 2015 v Česku legálně téměř 42 tisíc Ukrajinců. Právě jejich počty se v absolutních číslech nejvíce zvýšily.

Neznámý počet Ukrajinců pak v zemi pracuje nelegálně, často jsou zaměstnaní přes zahraniční agentury. Právě tomuto problému se v prosinci věnoval také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při návštěvě pražského inspektorátu práce.

„Čelíme problému nelegálního zaměstnávání v ČR. Zejména agentury práce z Polska tu nelegálně zaměstnávají Ukrajince,“ uvedl premiér.

Kam by chtěli Ukrajinci vycestovat

Podle loňského průzkumu by 30 procent Ukrajinců chtělo natrvalo vycestovat ze země a usadit se v zahraničí. Uvedla to agentura ČTK s odkazem na průzkum, o němž informoval Interfax. Víc než polovina z nich chce v cizině hledat lepší životní podmínky a třetina je odhodlána cestovat za prací. 

Krátkodobě by chtělo za výdělkem do zahraničí vycestovat 40 procent obyvatel Ukrajiny. Každý pátý z nich je ochoten podstoupit rekvalifikaci a hledat práci v novém oboru. Mezi trojicí zemí, které pro vycestování připadají nejvíc v úvahu, jmenuje Interfax Polsko, Maďarsko a Českou republiku.

Ukrajina měla koncem roku 2015 podle Wikipedie přes 44 milionů obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hútíjský útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí.
08:05Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 7 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 9 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 19 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.