České firmy žádají tisíce pracovníků z Ukrajiny, konzulát nestačí vyřizovat žádosti

Nahrávám video

Hospodářská komora ČR už zpracovala víc než dva tisíce žádostí tuzemských firem o pracovníky z Ukrajiny. Tím jsou vyčerpané počty do konce dubna. Vyřizování zaměstnaneckých karet se ale zadrhává – téměř tři měsíce trvá jen to, než je požadavek vůbec registrován. Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory.

Do firmy Seko Group by už za týden mělo přijet z Ukrajiny pětadvacet pracovníků. Především technici, ale i automechanici. Dohromady jich bude v závodech podniku pracovat během roku až padesát.

Mnozí budou obsluhovat elektroerozivní obráběcí stroje, kde vznikají rozváděcí kruhy pro parní turbíny na celém světě, uvedl ředitel firmy Vlastimil Sedláček.  Pracovní smlouvu dostali na tři roky.

Konzulát ve Lvově nestíhá

Od podání žádosti do příjezdu uběhly tři měsíce. Podobně čekají i další podniky. Podle Hospodářské komory se lhůty postupně prodlužují. Jen na zařazení žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká až 86 dnů. Na vině je prý nedostatečná kapacita konzulátu ve Lvově.

Ukrajina1
Zdroj: ČT24

Pokud nebude kapacita posílena, tak systém během ledna, února zkolabuje, tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. 

Skutečnost, že poptávka ze strany podnikatelů po pracovnících z Ukrajiny převyšuje momentálně kapacity našeho konzulátu, potvrzuje i mluvčí ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová. 

O případném posílení konzulátu bude nejdříve jednat tripartita. Pokud by návrh pak schválila i vláda, do Česka by mohlo zamířit až dvakrát tolik ukrajinských pracovníků – tedy přes 7 a půl tisíce.

Ukrajina2
Zdroj: ČT24

Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory. Podle odborářů o tato místa není mezi Čechy zájem, protože jsou špatně placená. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v polovině června prohlásil, že je nejprve třeba, aby mzdy byly vyšší než sociální dávky.

Českému průmyslu podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanáka chybí 140 tisíc zaměstnanců. „Potřebujeme tisíce Ukrajinců, protože trh práce to neřeší,“ uvedl Hanák na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.  

Legálně i nelegálně

Podle prosincové zprávy Českého statistického úřadu pracovalo koncem roku 2015 v Česku legálně téměř 42 tisíc Ukrajinců. Právě jejich počty se v absolutních číslech nejvíce zvýšily.

Neznámý počet Ukrajinců pak v zemi pracuje nelegálně, často jsou zaměstnaní přes zahraniční agentury. Právě tomuto problému se v prosinci věnoval také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při návštěvě pražského inspektorátu práce.

„Čelíme problému nelegálního zaměstnávání v ČR. Zejména agentury práce z Polska tu nelegálně zaměstnávají Ukrajince,“ uvedl premiér.

Kam by chtěli Ukrajinci vycestovat

Podle loňského průzkumu by 30 procent Ukrajinců chtělo natrvalo vycestovat ze země a usadit se v zahraničí. Uvedla to agentura ČTK s odkazem na průzkum, o němž informoval Interfax. Víc než polovina z nich chce v cizině hledat lepší životní podmínky a třetina je odhodlána cestovat za prací. 

Krátkodobě by chtělo za výdělkem do zahraničí vycestovat 40 procent obyvatel Ukrajiny. Každý pátý z nich je ochoten podstoupit rekvalifikaci a hledat práci v novém oboru. Mezi trojicí zemí, které pro vycestování připadají nejvíc v úvahu, jmenuje Interfax Polsko, Maďarsko a Českou republiku.

Ukrajina měla koncem roku 2015 podle Wikipedie přes 44 milionů obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026
Načítání...