Důvěra v českou ekonomiku v říjnu znovu mírně povyrostla a dosáhla nejvyšší hodnoty od ledna. Mezi podnikateli důvěra setrvala na příznivé zářijové úrovni, u spotřebitelů dále rostla a dosáhla své druhé nejvyšší hodnoty v historii, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
Důvěra v českou ekonomiku v říjnu meziměsíčně mírně stoupla o 0,4 bodu na 97,5 bodu. Rostla již čtvrtý měsíc v řadě, a je tak nejvyšší od ledna. Ještě výrazněji se zvýšila důvěra v hospodářství v meziročním srovnání, oproti loňskému říjnu stoupla o 2,4 bodu.
Relativně dobrá je podle analytiků situace ve všech sektorech, v meziročním srovnání rostla důvěra ve všech z nich, kromě stavebnictví. To nadále trpí nedostatkem investic ze strany veřejného sektoru.
Zlepšuje se ale situace spotřebitelů, ačkoliv na soukromé spotřebě v HDP to není tak patrné. „I když nezaměstnanost dosahuje rekordně nízkých hodnot a růst mezd akceleruje, soukromá spotřeba roste pouze pozvolna. Domácnosti totiž začaly ve velkém investovat do nemovitostí, což se rychle projevilo ve vývoji jejich cen,“ konstatuje ekonom Investičního bankovnictví Komerční banky Viktor Zeisel.
Sektor, ve kterém se růst spotřeby přece jenom projevuje, jsou služby. Důvěra v tomto sektoru se i nadále drží vysoko.
Podnikatelé těží z posupně rostoucí poptávky na zahraničních trzích, jež se projevuje na rekordních přebytcích zahraničního obchodu. Průmyslníci ale vidí v budoucnu zpomalení zahraniční poptávky. Potýkají se také s nedostatkem pracovní síly. „Celkově však očekávají, že produkce i zaměstnanost poroste v následujících třech měsících konstantním tempem,“ dodává Zeisel.
Většímu růstu produkce brání nedostatečná poptávka
Důvěra mezi podnikateli tak byla v říjnu ovlivněna především růstem důvěry v obchodě a ve stavebnictví, zatímco důvěra ve službách po silném zářijovém růstu stagnovala a důvěra v průmyslu nepatrně klesla. I přesto zůstává důvěra v průmyslu a ve službách nad svým jednoletým průměrem.
Využití výrobních kapacit v průmyslu se ve srovnání s minulým čtvrtletím mírně zvýšilo a činí 84,7 % (maximum ve výši 90,8 % bylo na začátku roku 2008). „Hlavní bariérou růstu produkce v průmyslu zůstává dle 34 procent respondentů nedostatečná poptávka. Postupně se však stává stále významnější bariérou růstu nedostatek vhodné pracovní síly. Oznámilo ji již 22,6 procent respondentů, což je nejvyšší hodnota od přelomu let 2007 a 2008, kdy dosáhla svého maxima 25 procent,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Zajištění práce zakázkami odhadují respondenti na 8,1 měsíce, což je více než v předchozím čtvrtletí.
Aktuální hodnoty by měly podle analytiků potěšit ČNB, jelikož silný spotřebitelský sentiment bude působit ve směru rychlejšího růstu inflace a stejně tak rostoucí nedostatek vhodné pracovní síly bude dále tlačit na rychlejší růst mezd. „To bude další důležitý faktor, který posune inflaci blíže dvou procentům a umožní dle našeho názoru centrální bance v první polovině příštího roku ukončit režim kurzového závazku,“ dodává Seidler.
