Čeští vládní i opoziční europoslanci kritizují prezidenta Miloše Zemana za to, že podporuje udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Podle nich by to poškodilo český průmysl, zvlášť oceláře. Mluvčí prezidenta ale tvrdí, že Čína už dávno tržní ekonomikou je. Evropský parlament ve čtvrtek prohlásil, že pokud Peking nesplní pět kritérií, kterými Evropská unie definuje tržní hospodářství, nemůže jí být tento status automaticky přiznán.
Čeští europoslanci: Prezident se mýlí, uznání Číny tržní ekonomikou poškodí i naše oceláře
Europoslanci kritizují prezidenta. Čína tržní ekonomikou je, tvrdí Hrad (zdroj: ČT24)
Evropská komise nedávno ukončila veřejnou konzultaci v oblasti dopadů případného uznání Číny za tržní ekonomiku a její výsledky by měly být zveřejněny v červnu. Komise totiž musí do prosince rozhodnout, zda Číně status udělí. Europoslancům vadí, že čínská vláda dotuje své firmy a vyváží do Evropy za ceny, které podle nich odporují pravidlům trhu a poškozují evropské hospodářství.
„Pokud prezident hájí zájmy Česka, tak by svůj názor změnit měl,“ říká lidovecký europoslanec Pavel Svoboda s tím, že Čína jednoduše není tržní ekonomikou, protože hospodářství je evidentně stále řízeno centrálně z Pekingu.
Jiří Pospíšil (za TOP 09) zase zmiňuje studii, podle níž by v důsledku udělení tohoto statutu Číně mohlo přijít o práci až 3,5 milionu Evropanů, zejména v ocelářství. Trh by totiž zaplavily levné čínské výrobky s dumpingovými cenami.
A stejně to vidí další pravicový europoslanec Evžen Tošenovský (ODS). „Myslím, že pan prezident hraje o něco jiného, než je náš průmysl a jeho konkurenceschopnost,“ dodává.
Podle Jiřího Maštálky (KSČM) jsou zde dvě hrozby. Jednak ohrožení pracovních míst, ale ve svém důsledku i surovinová závislost. „Protože budeme nuceni výrobky, které jsme schopni vyrobit sami, kupovat z Číny,“ říká Maštálka.
Hrad: Čína už tržní ekonomikou je
„Pan prezident podporuje udělení statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice. Je třeba si uvědomit, že Čína v tuto chvíli tržní ekonomikou už fakticky je,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že udělení statutu už by tak bylo vlastně jen potvrzení faktu.
Jak ale upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek, Čína tržní ekonomikou v tom pravém smyslu slova stále není. „Jedná se o jakousi hybridní ekonomiku, která má stále velmi významný prvek státních intervencí do reálné ekonomiky, do finančního sektoru,“ dodává Marek.
Ekonom Marek: Čína není tržní ekonomikou, je hybridem (zdroj: ČT24)
„Nepochybuji o tom a ostatně jsem o tom byl takto informován, že čínský prezident toto téma při své návštěvě Česka otevřel. Nevím, jestli prezident Zeman změní názor, ale určitě to není názor správný,“ dodává europoslanec Pavel Telička (za ANO).
Přechod má být do konce roku hotový
Když Čína v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), její členové oznámili, že Peking ještě neukončil proces přechodu k tržnímu hospodářství. Čína tehdy umožnila ostatním členům WTO uplatňovat vůči jejímu vývozu opatření vztahující se na netržní hospodářství. V praxi to znamenalo vyšší antidumpingová cla.
Podle Číny ale její přístupový protokol k WTO z roku 2001 stanovuje, že přechod země k tržnímu hospodářství bude po 11. prosinci 2016 automaticky uznaný. Země však v současnosti splňuje jen jediné z pěti technických kritérií EU, kterými Unie definuje tržní hospodářství.
EU uvalila sankce na dovoz oceli za dumpingové ceny v 36 případech, z toho 16 na produkty z Číny. Nadprodukce čínského ocelářského sektoru podle unijních dokumentů činí 400 milionů tun. To je více než dvojnásobek celkové roční produkce oceli v EU, která činí 170 milionů tun. Většina z tohoto přebytku se vyváží do Evropy. Jen loni dovoz oceli z Číny vzrostl o 53 procent, uvádí se v předloze zprávy o problémech ocelářského průmyslu EU.