V bruselských ulicích oceláři demonstrovali proti oceli z Číny

Nahrávám video

Oceláři z Evropské unie se bojí o svou existenci kvůli čínské oceli. Proti jejímu snazšímu přístupu na evropský trh v Bruselu tak demonstrovalo několik tisíc ocelářů z evropských podniků. Připojila se k nim i zhruba stovka pracovníků moravskoslezských ocelářských firem.

Mezi evropskými oceláři vzbuzuje obavy udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala nebere Brusel debatu jako věc filozofickou, ale odbornou. „Eurokomisaři mají diskusi dokončit v létě. Očekává se, že možná celou věc jenom dál odloží,“ uvedl Vostal.

Demonstrace, kterou svolala průmyslová asociace AEGIS Europe, se měli zúčastnit i ředitelé firem. „Na demonstraci budou pracovníci všech evropských podniků koncernu ArcelorMittal. Dohromady jich bude okolo šestnácti set,“ uvedla mluvčí ArcelorMittal Ostrava (AMO) Barbora Černá Dvořáková.

Vítkovice Steel a AMO vyslaly na bruselskou demonstraci přibližně po dvaceti lidech. Největší zastoupení z kraje mají Třinecké železárny (TŽ), jejichž zaměstnanců odjelo do Bruselu kolem šedesáti. 

Když to srovnám s nedávnými demonstracemi evropských zemědělců, kteří zapalovali barikády a poničili náměstí před sídlem Evropské komise, tak oceláři byli velmi spořádaní. Slyšet a vidět ale byli.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT

Ocelářům vadí rostoucí dovoz dumpingového čínského zboží do Evropy, přičemž udělení statusu tržní ekonomiky Číně by podle nich mohlo české ocelářství úplně zlikvidovat. 

Import z Číny podle ocelářů poškozuje evropské producenty

„Čína během posledních 18 měsíců zdvojnásobila dovoz levné, státem subvencované oceli do EU, což v evropském ocelářském průmyslu vede k uzavírání výrobních kapacit a ztrátám pracovních míst,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva AMO Tapas Rádžerkar.

My nejsme proti konkurenci, ale proti nespravedlivé konkurenci. Chceme rovné podmínky a nebojíme se soutěžit s kýmkoliv.
Ivo Žižka
ředitel pro personalistiku a administrativu, Třinecké železárny

Oceláři podle něj po Evropské komisi žádají především spravedlivý přístup. Udělení statusu tržní ekonomiky Číně má znemožnit využití efektivních antidumpingových opatření. „Prodávají pod náklady a my nebudeme konkurenceschopní,“ připustil.

Generální ředitel TŽ Jan Czudek připomněl, že čínská ocel se na rozdíl od evropské navíc nevyrábí ekologicky. Rádžerkar dodává, že čínský provoz produkuje o 43 procent více emisí.

„Evropa nyní stojí před rozhodováním, zda Číně udělit status tržní ekonomiky. Kdyby byl status udělen, přišli bychom o možnost bránit se proti neférovým dovozům. Pokud máme oceli z Číny na evropském trhu konkurovat, musí pro čínské výrobce platit stejná pravidla hry, a to včetně ekologických aspektů,“ uvedl Rádžerkar.

Krajská tripartita tento měsíc vyzvala českou vládu, aby zasáhla a ochránila české ocelářství a podstatnou část české ekonomiky. Podle tripartity by v Moravskoslezském kraji mohlo být ohroženo 15 tisíc pracovních míst v hutních podnicích a jejich dceřiných společnostech a až 45 tisíc navázaných pracovních míst.

Hlavním poraženým by byla Itálie

Pokud by Čína získala status tržní ekonomiky, pomohlo by jí to jen v některých oblastech, například právě v ocelářství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství či keramice, uvedla analytička Asociace mezinárodních otázek Alice Rezková.

Odhady dopadů na Evropu se liší. Studie Evropské komise zmiňují ohrožení celkem 70 až 180 tisíc pracovních míst, i když některé studie prý odhadují až 3,5 milionu míst, uvedla analytička. Nejvíce by tento vývoj zasáhl Itálii a případně Německo.

Evropská komise bude nyní hodnotit, jak Čína plní určitá ekonomická pravidla, která se týkají volného trhu, například v podpoře exportu či v měnové politice. Podle toho komise doporučí či nedoporučí členským státům EU udělení statusu, řekla Rezková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 18 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 22 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...