V bruselských ulicích oceláři demonstrovali proti oceli z Číny

Nahrávám video
Čeští oceláři odjeli do Bruselu na protesty proti čínské oceli
Zdroj: ČT24

Oceláři z Evropské unie se bojí o svou existenci kvůli čínské oceli. Proti jejímu snazšímu přístupu na evropský trh v Bruselu tak demonstrovalo několik tisíc ocelářů z evropských podniků. Připojila se k nim i zhruba stovka pracovníků moravskoslezských ocelářských firem.

Mezi evropskými oceláři vzbuzuje obavy udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala nebere Brusel debatu jako věc filozofickou, ale odbornou. „Eurokomisaři mají diskusi dokončit v létě. Očekává se, že možná celou věc jenom dál odloží,“ uvedl Vostal.

Demonstrace, kterou svolala průmyslová asociace AEGIS Europe, se měli zúčastnit i ředitelé firem. „Na demonstraci budou pracovníci všech evropských podniků koncernu ArcelorMittal. Dohromady jich bude okolo šestnácti set,“ uvedla mluvčí ArcelorMittal Ostrava (AMO) Barbora Černá Dvořáková.

Vítkovice Steel a AMO vyslaly na bruselskou demonstraci přibližně po dvaceti lidech. Největší zastoupení z kraje mají Třinecké železárny (TŽ), jejichž zaměstnanců odjelo do Bruselu kolem šedesáti. 

Když to srovnám s nedávnými demonstracemi evropských zemědělců, kteří zapalovali barikády a poničili náměstí před sídlem Evropské komise, tak oceláři byli velmi spořádaní. Slyšet a vidět ale byli.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT

Ocelářům vadí rostoucí dovoz dumpingového čínského zboží do Evropy, přičemž udělení statusu tržní ekonomiky Číně by podle nich mohlo české ocelářství úplně zlikvidovat. 

Import z Číny podle ocelářů poškozuje evropské producenty

„Čína během posledních 18 měsíců zdvojnásobila dovoz levné, státem subvencované oceli do EU, což v evropském ocelářském průmyslu vede k uzavírání výrobních kapacit a ztrátám pracovních míst,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva AMO Tapas Rádžerkar.

My nejsme proti konkurenci, ale proti nespravedlivé konkurenci. Chceme rovné podmínky a nebojíme se soutěžit s kýmkoliv.
Ivo Žižka
ředitel pro personalistiku a administrativu, Třinecké železárny

Oceláři podle něj po Evropské komisi žádají především spravedlivý přístup. Udělení statusu tržní ekonomiky Číně má znemožnit využití efektivních antidumpingových opatření. „Prodávají pod náklady a my nebudeme konkurenceschopní,“ připustil.

Generální ředitel TŽ Jan Czudek připomněl, že čínská ocel se na rozdíl od evropské navíc nevyrábí ekologicky. Rádžerkar dodává, že čínský provoz produkuje o 43 procent více emisí.

„Evropa nyní stojí před rozhodováním, zda Číně udělit status tržní ekonomiky. Kdyby byl status udělen, přišli bychom o možnost bránit se proti neférovým dovozům. Pokud máme oceli z Číny na evropském trhu konkurovat, musí pro čínské výrobce platit stejná pravidla hry, a to včetně ekologických aspektů,“ uvedl Rádžerkar.

Krajská tripartita tento měsíc vyzvala českou vládu, aby zasáhla a ochránila české ocelářství a podstatnou část české ekonomiky. Podle tripartity by v Moravskoslezském kraji mohlo být ohroženo 15 tisíc pracovních míst v hutních podnicích a jejich dceřiných společnostech a až 45 tisíc navázaných pracovních míst.

Hlavním poraženým by byla Itálie

Pokud by Čína získala status tržní ekonomiky, pomohlo by jí to jen v některých oblastech, například právě v ocelářství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství či keramice, uvedla analytička Asociace mezinárodních otázek Alice Rezková.

Odhady dopadů na Evropu se liší. Studie Evropské komise zmiňují ohrožení celkem 70 až 180 tisíc pracovních míst, i když některé studie prý odhadují až 3,5 milionu míst, uvedla analytička. Nejvíce by tento vývoj zasáhl Itálii a případně Německo.

Evropská komise bude nyní hodnotit, jak Čína plní určitá ekonomická pravidla, která se týkají volného trhu, například v podpoře exportu či v měnové politice. Podle toho komise doporučí či nedoporučí členským státům EU udělení statusu, řekla Rezková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...