Praha - Těsně před koncem roku 2010 byly v tuzemsku připojeny a licencovány solární elektrárny o instalovaném výkonu 1 650 megawatt. V lednu loňského roku přitom činil instalovaný výkon tuzemských solárů pouhých 463 megawatt. Kvůli téměř čtyřnásobnému růstu výkonu hrozilo, že letos elektřina podraží o více než 10 procent. Tomu se naštěstí podařilo zabránit, další solární elektrárny ale s českou energetickou distribuční soustavou ještě zamávají. Na rychlo se teď připojují ty, které to za výhodných podmínek do konce roku nestihly. Energetickému regulačnímu úřadu navíc přidělává starosti další obnovitelný zdroj - biomasa. Podle předsedy úřadu Josefa Fiřta by se u ní totiž mohl opakovat scénář, kterým v minulém roce prošla právě fotovoltaika.
Výkon solárních elektráren v Česku se už blíží tomu, jaký mají oba bloky jaderné elektrárny Temelín. A další se ještě budou připojovat. Energetický regulační úřad ke konci roku vydal licence na solární elektrárny o výkonu 1 780 megawatt. Investoři ale všechny nestihli do konce roku připojit. Letos je sice realizují za mnohem méně výhodných podmínek, připojit je ale chtějí.
Stála za nepřipojením elektráren nekalá soutěž?
O polovinu nižší výkupní cenu za vyrobenou elektřinu budou dostávat i elektrárny o výkonu přes 100 megawatt, které už mají licenci, připojit se ale před koncem roku nestihly. Česká průmyslová fotovoltaická asociace zatím vidí nekalou soutěž. „Jedná se o drobné podnikatelské záměry a dosud připojeny nebyly. Máme podezření na nekalou soutěž, neboť je velmi zarážející, že velké megalomanské projekty jiných subjektů připojeny byly,“ upozornila generální sekretářka asociace Zuzana Musilová.
Podle Energetického regulačního úřadu ale může být problém ve smlouvách s distributory. „Mohlo dojít právě k tomu, že ten smluvně dohodnutý termín byl až za horizontem roku 2010. Tam bylo potřeba vykupovat pozemky a sjednávat věcná břemena na výstavbu distribučních zařízení, a to jsou věci, které nelze řešit ze dne na den,“ podotkl místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček.
Od března navíc přestanou být finančně podporovány solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowatt postavené na volných plochách. „Čekám určitý tlak od investorů, kteří to nestihli v loňském roce a budou chtít investice dokončit do konce února,“ uvedl Fiřt.
Solární boom naděla v Česku pěknou paseku a vláda musela na poslední chvíli zasahovat. Elektřina totiž mohla kvůli vysokým výkupním cenám solární energie zdražit o více než 10 procent. Nakonec se ale podařilo schválit sérii opatření, která zdražení brzdí. I tak si ale v letošním roce domácnosti připlatí za elektřinu v průměru 4,6 procenta a podniky 5,2 procenta.
Úřad čeká boj s biomasou
Omezení boomu solárních elektráren možná bude mít dohru v podobě soudních sporů a arbitráží. Investoři totiž tvrdí, že vláda nepřiměřeně zasáhla do jejich podnikání, a chtějí se bránit. Krom toho ale bude mít regulační úřad v letošním roce plné ruce práce ještě s jedním obnovitelným zdrojem – biomasou.
Touto problematikou se zabývá odborná skupina s požehnáním vlády. Jedním z jejích hlavních úkolů je zjistit, kolik je v Česku možné vyprodukovat biomasy a zkorigovat to s plánovanými zdroji na využívání této suroviny.
„Připravuje se totiž hodně projektů, a to stojí dost peněz. Chceme, aby investoři dostali včas signál, jaký je tady pro biomasu prostor,“ upozornil Fiřt. Náhlé problémy s biomasou podle Fiřta nehrozí, potíže by ale mohly přijít v následujících letech. Je proto třeba přijmout opatření, která by zabránila opakování nebezpečného scénáře známého z fotovoltaiky.
