Praha – Nejen rybí a kuřecí maso, ale i vepřovou kýtu lze v řadě supermarketů zakoupit napíchanou vodou. Upozornil na to šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk ve svém pořadu Peklo na talíři. Ten zakoupil v Albertu třeba čerstvé hovězí s tímto složením – maso 80 procent, zbytek pitná voda, jedlá sůl, glukózový sirup, citronan sodný, octan sodný a uhličitan sodný. Jedná se přitom o regulátory nutné k tomu, aby se v mase voda udržela. Informoval o tom Radiožurnál. Na problém se chtějí zaměřit veterinární kontroly.
Vaněk ve svém pořadu Peklo na talíři ukazuje kolegovi kuchaři také složení mletého masa, přesněji výrobku z mletého masa mix. „Je to výrobek z mletého masa. Už tohle může člověka trknout. Je to výrobek,“ zdůrazňuje. „V tomto mletém mase je 33,2 procenta vepřového masa, pak 20 hovězího masa. A tím maso končí. A zbylých 50 procent je voda, tuk, pšeničná vláknina, vepřový protein, toho jsou tam dvě procenta,“ upřesňuje Vaněk.
Maso, ve kterém je až pětina vody, se prý také často prodává za takzvanou výhodnější cenu. Společnost Ahold, která v Česku provozuje prodejny Albert, ovšem tvrdí, že je všechno v souladu se zákonem. Na všechny její prodejny trvale dohlíží Státní veterinární správa a potravinářská inspekce. „Maso se napíchává vodou, aby nám prodali nejdražší vodu našeho života,“ podotkl Vaněk.
Zákazníci během krize takové potraviny chtějí, tvrdí Ahold
„Zařazením masných polotovarů do nabídky jsme reagovali na poptávku ze strany našich zákazníků. Jedná se o jedny z nejprodávanějších položek v této kategorii potravin, a to nejen v prodejnách Albert, ale napříč celým trhem,“ prohlásila mluvčí společnosti Judita Urbánková.
Vyjádření firmy ovšem stojí doslova na vodě. Takto upravené maso totiž nebývá výrazně levnější než kus skutečného masa. „Uvažujeme o tom, že jedna z dalších mimořádných kontrolních akcí by mohla být zaměřena třeba na tuto problematiku,“ poznamenal Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy ČR.
Lidé by měli v první řadě pečlivě číst složení potravin, které je často uvedeno malými písmeny. „Je lepší této zkušenosti předejít a chodit do obchodů s brýlemi, v některých obchodech mají k dispozici lupu,“ konstatoval Josef Duben.
Většina takových polotovarů pochází z Polska. Ani Polsko podle kritiků obchodních řetězců ale za podvody nemůže. „Polsko se prostě v této zemi stalo synonymem “šmakulád„. A teď mi řekněte, kdo to sakra od těch Poláků objednává? To jsme my Češi, pozor,“ řekl Vaněk. Další zlatý důl je pak pro obchodníky vzduch. Když se přidá do našlehaných sýrů, margarínů nebo zmrzliny, dá se za něj utržit i několik korun na balení.
Častým prohřeškem českých obchodů jsou i prošlé potraviny
Podle zákona se v Česku sice zboží s delší trvanlivostí i po vypršení data minimální spotřeby prodávat může, mění se ale jeho chuť a vzhled, a proto musí být jasně označeno. Třeba plzeňská Billa ale klamala zákazníky, když prošlé sušenky nabízela pospolu s těmi čerstvými.
Teprve poté, co se o případ začala zajímat Česká televize i potravinářská inspekce, pochybení přiznali. „Zřejmě bude finanční postih jak prodavačky, jejíž chování bylo nepřiměřené, tak člověka, který regál neoznačil,“ podotkla zástupkyně Billy Gabriela Bechynská. Vedení plzeňské Billy se za svou chybu zákazníkovi omluvilo a zboží mu nakonec bylo bez problémů vyměněno.
Neoznačení prošlých potravin patří přitom mezi nejčastější prohřešky obchodníků v Česku. Pro prošlé mléčné výrobky či uzeniny platí přísnější pravidla. „V takovém případě nesmí být uváděno do oběhu po tomto datu,“ řekl Jan Žáček, mluvčí ministerstva zemědělství. Obchody to ale obcházejí přelepením etiket nebo tím, že datum neuvedou vůbec.
