Sněmovna podpořila rozšíření povinného ručení i vznik energetických komunit

Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Počítá s tím návrh nového zákona, který v pátek schválila sněmovna. Ukrajinští uprchlíci si také zřejmě budou moci prodloužit o rok dočasnou ochranu, poslanci však omezili dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování a upravili vyhošťování lidí s dočasnou ochranou. Sněmovna rovněž schválila novelu, podle níž budou moci v Česku vznikat energetické komunity.

Nový zákon redefinuje pojem vozidlo – rozšiřuje tím okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově by se tato povinnost měla vztahovat na všechna motorová auta s konstrukční rychlostí přes 25 kilometrů za hodinu a na motorové vozy s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, které váží více než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu.

U elektrických koloběžek by se pojištění mělo sjednávat, pokud jejich nejvyšší konstrukční rychlost je přes 25 kilometrů za hodinu nebo pokud jejich provozní hmotnost je vyšší než 25 kilogramů a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 kilometrů za hodinu. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že počet nehod způsobených koloběžkami za posledních pět let vzrostl desetkrát, přičemž počet nehod způsobený elektrokoloběžkami je víc než dvojnásobný proti běžným koloběžkám.

Pokud policista při kontrole vozidla podléhajícího povinnému pojištění zjistí, že nemá povinné ručení, bude mít právo přikázat řidiči, aby ho odstavil. Výjimku budou mít například elektrokola, protože jejich primárním zdrojem energie je šlapání, a ne pouze přípojný motor. Výjimku budou mít také zahradní traktory, které se pohybují výhradně na soukromém pozemku. V momentě, kdy vyjedou mimo něj na silnici, stávají se vozidlem a musí mít pojištění, upozornilo již dříve ministerstvo financí.

Podle něj se povinnost sjednat pojištění odpovědnosti nově přenáší z vlastníka vozu na jeho skutečného provozovatele. To podle MF znamená, že povinnost pojištění z provozu vozidla se bude týkat vždy provozovatele, nikoli řidiče, který si ho například dočasně půjčil. To platí i při krátkodobém využívání sdílených koloběžek, uvedlo již dříve MF.

Zákon zvyšuje také minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody – ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 35 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.

Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Nabýt účinnosti má prvním dnem druhého kalendářního měsíce po zveřejnění ve sbírce.

Dočasná ochrana uprchlíků se patrně prodlouží

Do Senátu míří i novela takzvaného lex Ukrajina, kterou sněmovna schválila hlasy koalice a opozičního ANO. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí. Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí si tak zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Postup prodloužení bude prakticky stejný jako letos.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, k vzdělání nebo na pracovní trh. Pro její další prodloužení se podle předlohy budou muset Ukrajinci do 15. března příštího roku nejprve elektronicky registrovat. Při tom si zároveň zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště ministerstva vnitra. Obdrží tam vízový štítek, kterým pak budou dočasnou ochranu prokazovat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit podle předlohy do konce září 2024. Potvrzení o ubytování budou muset běženci předkládat nově s úředně ověřeným podpisem vlastníka nemovitosti nebo pronajímatele.

„Základním cílem novely je nastavení mechanismu prodloužení dočasné ochrany do konce března 2025, což je evropské rozhodnutí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová neprosadila usnesení, aby se dočasná ochrana pak již neprodlužovala, postavení běženců by se řídilo cizineckým a azylovým zákonem. „Jsme závislí na rozhodnutí na celoevropské úrovni,“ řekl k tomu Rakušan. Uvedl ale také, že od ledna se bude scházet pracovní skupina k „přechodovému“ lex Ukrajina, který by měl řešit status lidí s dočasnou ochranou po březnu 2025.

Dočasnou ochranu v Česku už nebudou moci využívat podle schválené úpravy opozičního hnutí ANO ti ukrajinští uprchlíci, kteří by byli odsouzeni k vyhoštění. Podle nynějšího znění zákona se výkon trestu vyhoštění odkládá do doby, než dočasná ochrana v tuzemsku odsouzenému skončí.

V bezplatném nouzovém ubytování nyní mohou Ukrajinci s dočasnou ochranou bydlet nejvýše 150 dnů. Výjimku mají takzvané zranitelné osoby, které je mohou využívat bez omezení. Schválený pozměňovací návrh Petra Letochy (STAN) zkracuje dobu od září příštího roku na nejvýše devadesát dnů bez výjimek. „Všechny osoby, které ke dni 1. září 2024 dovrší dobu devadesáti dní, budou muset nouzové ubytování opustit nebo po dohodě s ubytovatelem přejít do standardního smluvního režimu, to znamená si ubytování hradit z vlastních prostředků,“ stojí v důvodové zprávě. Pozměňovací návrh také upravuje posuzování nároku na peněžité podpory lidí s dočasnou ochranou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že v Česku si našlo práci více než šedesát procent ukrajinských uprchlíků od 18 do 65 let věku, jde podle něho o 123 tisíc lidí. Pracovní smlouvy s odvody má podle Jurečky 86 procent z nich.

Dále předloha umožní vládě stanovit pravidla pro peněžitou podporu cizinců, pokud se rozhodnou pro dobrovolný návrat na Ukrajinu. Takzvaný asistovaný dobrovolný návrat budou moci uprchlíci využít pouze jednou.

Novela také přinese změny ve školství. Ruší možnost vyhlásit pro ukrajinské děti a žáky zvláštní, samostatný termín zápisu do mateřské nebo základní školy i možnost zřizovat pro ně zvláštní třídy nebo oddělení. Obsah vzdělávání budou moci školy upravit už jen pro ukrajinské děti, žáky a studenty s dočasnou ochranou kratší než jeden rok.

Energetické komunity si mohou sdílet místně vyrobenou elektřinu

Poslanci podpořili rovněž novelu energetického zákona, která má umožnit vznik energetických komunit. Ty si budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Novinka má také omezit závislost na fosilních palivech. Pro novelu, jíž také ještě k posouzení dostanou Senát i prezident, hlasovalo všech 162 přítomných poslanců ze všech stran.

Schválená novela zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, která se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.

Hlasovací práva členů komunit budou omezena. Každý z nich bude mít maximálně desetinový podíl. Sněmovna odmítla návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který chtěl prolomit navrhované pravidlo, že žádný člen energetické komunity nesmí mít víc než deset procent hlasovacích práv. Šimek naopak chtěl umožnit, aby obce, města, kraje i dobrovolné svazky obcí mohly mít vyšší podíl. Stejně tak by vyšší podíl mohly mít i jejich příspěvkové organizace. Sněmovna ale umožnila, aby členy mohly být i takové obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem.

Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na tisíc odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026. „Jsme pro to, zavádět sdílení elektřiny postupně, protože vyúčtování a výměna dat bude vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu,“ řekl v pátek poslancům ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Podle Síkely se předpokládá, že datové centrum zajístí úplné datové výměny až v polovině roku 2026. Podle definice z hospodářského výboru půjde o budovu nebo její část, kde bude příslušná výpočetní technika. Bude muset kvůli své vysoké energetické náročnosti splňovat zákonem stanovené požadavky na hospodaření s energií vyplývající z nové evropské směrnice.

Novela energetického zákona zavádí i institut takzvaného zranitelného zákazníka, který bude ve srovnání s jinými odběrateli více chráněný. Půjde o lidi, kteří ve svém bydlišti využívají zařízení vyžadující nepřetržitou dodávku elektřiny, jehož využívání je nezbytné pro zachování základních životních funkcí. Přesný výčet těchto pomůcek stanoví vláda nařízením. Sněmovna proti původnímu vládnímu návrhu upravila definici tak, že například zvyšuje horní hranici ročního odběru elektřiny v těchto místech z 20 na 30 megawatthodin. Zpřesňuje se také ustanovení, kdo bude zranitelným zákazníkům vydávat patřičné lékařské potvrzení. Součástí potvrzení bude i osvědčení faktického stavu kritické zdravotní závislosti na této pomůcce.

Zranitelný zákazník bude mít například právo na bezplatné upozornění, pokud nebude řádně platit. Má také právo na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny kvůli plánovaným pracím, a to nejpozději 15 dní předem.

Sněmovna odmítla návrh předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka na změnu způsobu řízení Energetického regulačního úřadu, naproti tomu schválila navzdory Síkelovu nesouhlasu provozní podporu výroby elektřiny v nových bioplynových stanicích, jak navrhl Josef Kott (ANO). Podpora má podle zdůvodnění umožnit rozvoj malých bioplynových stanic a pomoci k decentralizaci elektrizační soustavy.

„Bioplynové stanice mají navíc mezi ostatními výrobnami elektřiny z obnovitelných zdrojů nezastupitelnou úlohu, protože umožňují načasovat výrobu podle momentálních potřeb soustavy,“ stojí v důvodové zprávě návrhu, který ale zároveň ruší provozní podporu tepla z bioplynu.

Vězni mají mít po propuštění finanční rezervu

Podle poslanců se také změní pravidla pro nakládání s příjmy vězňů. Vést by měla k tomu, že se každému vězni s příjmem bude tvořit rezerva na dobu po propuštění.

Odsouzený s příjmem má mít každý měsíc aspoň minimální částku na nutné potřeby, například zdravotní či hygienické. Období těsně po propuštění je – právě mimo jiné i s ohledem na nedostatek finančních prostředků odsouzených – prý z hlediska recidivy nejkritičtější.

Vládní novelu o výkonu trestu schválila sněmovna hlasy všech přítomných poslanců, teď rovněž zamíří do Senátu. Nová pravidla se mají podle předlohy týkat také chovanců v detenčních ústavech a lidí ve vazbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, rozhodla dle Okamury koalice

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Po jednání lídrů vládních uskupení to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Šéf Poslanecké sněmovny dříve uvedl, že letouny sice mají aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, jejich bojová hodnota je ale vysoká. Od prodeje odrazoval i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), mimo jiné s ohledem na záměr kabinetu posilovat protivzdušnou obranu.
10:18AktualizovánoPrávě teď

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřela žena, čtyři lidé jsou ranění

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku podle předběžných informací zemřela žena, zranění utrpěli čtyři lidé, včetně policisty. Kriminalisté střelce eliminovali, je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, počty zraněných budou aktualizovat, uvedli na síti X.
10:40Aktualizovánopřed 9 mminutami

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 15 mminutami

Do Dyje se na Znojemsku dostala kejda, hasiči vyslali laboratoř

U Podmyč na Znojemsku mohly z protržené jímky uniknout až tři tisíce metrů krychlových kejdy, část do Dyje. Hasiči vyslali i mobilní chemickou laboratoř. Jímka měla podle mluvčího Jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových statkového tekutého hnojiva.
10:28Aktualizovánopřed 37 mminutami

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali hlasování o důvěře vládě

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o důvěře pro vládu ANO, SPD a Motoristů, kterou jí v týdnu vyslovila Poslanecká sněmovna. Debata se týkala i jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska či návratu Čecha vězněného ve Venezuele Jana Darmovzala zpět do Prahy. Hovořilo se i o podobách městského osvětlení. Diskuse se účastnili ekonom a politický analytik Marek Koten, advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, umělec a bývalý politik František Ringo Čech, vedoucí komentářů Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 2 hhodinami

Přechod vymáhání na celníky ušetřil peníze, pokut dle NKÚ ale nepřibylo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
před 2 hhodinami

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami
Načítání...