Kontroly na hranicích se Slovenskem budou po středeční půlnoci pokračovat nejméně do 3. ledna, rozhodla vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Zdůraznil, že krok reaguje na „migrační domino“ ve střední Evropě a že se Česko vzhledem k rozhodnutím okolních států nemůže zachovat jinak. Kabinet se zabýval i systemizací, která od ledna upravuje počty služebních a pracovních míst na ministerstvech a úřadech.
Policie od říjnového spuštění kontrol na hranici se Slovenskem zkontrolovala téměř čtyři sta tisíc lidí, řekl Rakušan. Odhalila 1167 migrantů a 56 převaděčů.
Jako předsedající země Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) iniciovalo Česko schůzku těchto zemí, na které by se mělo jednat o tom, kdy by mohly kontroly skončit. „Následující pondělí se uskuteční v Maďarsku na popud Česka jednání V4 primárně věnované otázkám migrace v evropském i středoevropském prostoru,“ uvedl Rakušan. Dorazí podle něj i ministři vnitra Rakouska a Německa.
Rakušan hovořil původně o tom, že by vláda mohla ve středu hlasovat o prodloužení kontrol do 5. prosince. Delší období schválila vláda podle něj proto, aby nemusela rozhodovat opakovaně. Kabinet je připravený kontroly zmírnit dříve, pokud to bude možné. „Zatím zcela zodpovědně říkám, že situace k tomu bohužel nenazrála, čísla nelegální migrace jsou stále vysoká. Pokud mají ostatní země zájem udržet kontroly, neumím si představit, že bychom my byli tím státem, který je jako jediný zruší,“ řekl Rakušan.
Opatření totiž zavedly v posledních měsících i další země v regionu. Slovensko naposledy v pondělí oznámilo prodloužení kontrol na maďarské hranici do 23. prosince, Německo minulý týden rozhodlo o prodloužení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem o dvacet dní do 4. prosince.
Česko v koordinaci s Polskem namátkové kontroly spustilo začátkem října původně na deset dní. Akce se opakuje po roce, loni kontroly kvůli přílivu migrantů Česká republika zřídila koncem září a trvaly do začátku února.
Systemizace úřednických míst
K 1. lednu příštího roku ubude meziročně 2636 úřednických míst, což představuje 3,5procentní pokles. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o největší snížení počtu úředníků od roku 2015, kdy začal platit zákon o státní službě. Počet úředníků dosáhne 73 232, uvedl Fiala na tiskové konferenci po středečním jednání kabinetu, na kterém ministři takzvanou systemizaci schválili. Dodal, že současně vláda pracuje na revizi dalších agend.
„Celkově se systemizace týká 234 služebních úřadů a 14 ministerstev,“ uvedl Rakušan. Stejně jako premiér zdůraznil, že vláda tak plní své sliby. V drtivé většině jde o místa, která jsou obsazená, řekl ministr vnitra na dotaz, zda nejde o škrtání neobsazených míst. Na ta se už podle něj ministři zaměřili loni.
Materiál nazvaný první systemizace schvalovala vláda bývalého sociálně-demokratického premiéra Bohuslava Sobotky v červnu 2015. Ve státní službě bylo podle dokumentu od tehdejšího 1. července celkem 68 072 úředníků, kteří podléhali služebnímu zákonu. Spolu s dalšími posty bylo ve státních úřadech celkem 75 275 lidí, pozice spadající dál pod zákoník práce zahrnovaly obslužné činnosti jako řidiče, uklízečky, údržbáře nebo kuchaře, ale i politické náměstky.
Podle ministrů mohou počty úředníků klesat díky digitalizaci či reorganizaci agend. Na ministerstvu práce a sociálních věcí ubude podle jeho šéfa Mariana Jurečky (KDU-ČSL) 1800 míst, a to díky digitalizaci. Na ministerstvu životního prostředí by mělo od ledna ubýt 80 míst, na ministerstvu kultury téměř deset.
Resort životního prostředí podle ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) sníží počet míst o 80. Docílilo toho zjednodušováním administrativy, rušením některých agend a digitalizací. „Ušetřené finance investujeme do lidí, budeme posilovat platy v České inspekci životního prostředí nebo Agentuře ochrany přírody a krajiny,“ uvedl. Jde podle něj o reálné propouštění. „Prázdná tabulková místa jsme na resortu kromě běžné fluktuace neměli,“ dodal.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že na jeho ministerstvu by mělo ubýt osm či devět míst. „Je to důležité, snižování počtu úředníků jde ruku v ruce s narůstající digitalizací,“ uvedl. Snižovat stavy podle něj však není jednoduché, na ministerstvu kultury to bude tentokrát znamenat zrušení některých neobsazených míst, částečnou reorganizaci, ale i odchod úředníků.
Důchody pro disidenty
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má do 15. prosince spolu s dalšími ministry připravit a předložit návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných důchodů pro disidenty a disidentky. Uložila mu to dnes vláda. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj tak kabinet odstranil důvody k protestu signatáře Charty 77 a zakladatele knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda. Ten kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku a požaduje Jurečkovo odstoupení.
„Dnes na jednání vlády jsme rozhodli, že do 15. prosince pan ministr Jurečka ve spolupráci s dalšími členy vlády předloží návrh legislativy a popřípadě dalších opatření, která by zajistila přiznání důstojných důchodů a poskytnutí odpovídajícího zajištění ve stáří,“ uvedl premiér. Podle něj kabinet rozhodl jednomyslně. „Myslím, že jsme tady odstranili důvody, kvůli kterým pan Gruntorád drží hladovku. Za sebe i vládu chci říct, že ze situace nemáme žádnou radost. Vážíme si činnosti pana Gruntoráda i dalších lidí, kteří se stavěli proti komunistickému režimu,“ řekl předseda vlády.
Na návrhu mají s Jurečkou spolupracovat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr pro legislativu Michal Šalamoun (za Piráty). Podle vládního usnesení mají novela i další opatření zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, resorty obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
Novela zákona o GIBS
Kabinet rovněž schválil novelu zákona Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která přináší právní zakotvení mezinárodní spolupráce či zavedení služebních stejnokrojů. Oproti původnímu návrhu novela neobsahuje oprávnění inspektorů vstupovat bez předchozího upozornění do všech prostor užívaných policií, celní správou nebo vězeňskou službou. Na základě připomínek některých úřadů vnitro ustanovení vypustilo.
„Zákon o GIBS je účinný jedenáct let a za celou tuto dobu nebyl komplexněji novelizován. Některá jeho ustanovení se ukazují jako nedostatečná nebo v praxi problematicky využitelná, což v některých případech může vést ke ztížení plnění zákonných úkolů inspekce,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.
V mezinárodní spolupráci dosud zákon o inspekci odkazoval na zákon o Policii ČR. Podle návrhu vnitra by ale byla úprava vtělena přímo do zákona o GIBS. Novela tak výslovně uvádí, že inspekce při plnění úkolů spolupracuje s organizacemi jako Interpol či Evropský policejní úřad, na žádost zahraničního sboru může použít operativně pátrací prostředky nebo že příslušník zahraničního sboru může za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou vykonávat oprávnění a povinnosti příslušníka inspekce.
Dohled krajů nad vykopávkami
Kraje zřejmě budou moct dohlížet na archeologické výzkumy na svém území. Vládou ve středu přijatá novela také umožní digitalizaci v památkové péči. O přijetí návrhu, který mimo jiné zajistí, že v katastru nemovitostí budou nově vidět údaje o památkové ochraně, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo kultury.
„Zavedení evidence památkově chráněných území v základním registru povede k jejich sdílení celou veřejnou správou, umožní moderní způsob jejich aktualizace a zajistí jejich aktuálnost,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Kraje by díky novele mohly jako vlastníci většiny archeologických nálezů dostat víc pravomocí v dohledu nad archeologickými výzkumy na svém území. Nově by mohly nařízením upravit požadavky na zpracování movitých archeologických nálezů a dokumentace k nim i způsob jejich předání. Měly by mít také možnost kontrolovat činnost organizací, které na jeho území výzkumy provádějí. Ministerstvo kultury by pak dostalo širší možnost odebírat oprávnění k provádění výzkumů.
