Nemůžeme jim garantovat stejná práva, jako by měli jinde, zdůvodňují firmy, proč někteří LGBT+ lidé nechtějí přijet pracovat do Česka. Potvrzují to i jejich zkušenosti. Velké společnosti v týdnu v otevřeném dopise vyzvaly premiéra Pera Fialu (ODS), aby podpořil manželství stejnopohlavních párů. Firmy uvádějí, že kvůli nerovným podmínkám pro LGBT+ lidi přicházejí o talentované zaměstnance s novými nápady. Pro pořad 168 hodin o tom natáčeli Václav Crhonek a David Sebíň.
Diskuze o rovných sňatcích pro stejnopohlavní páry probíhá už od roku 2016. Naposledy návrh na rovné manželství pro homosexuální páry rozčeřil vody ve sněmovně v červnu, kdy po divoké debatě prošel poprvé v historii do druhého čtení. Jestli a případně v jaké podobě zákon přes poslance projde, je stále nejisté.
Teď se do tématu vložil byznys. Necelých sedmdesát firem podepsalo otevřený dopis, v němž premiéra Fialu žádají o podporu stejnopohlavních svazků. „Dopis podepsalo 66 některých menších, ale i velkých firem, které zaměstnávají desítky tisíc lidí v České republice. A my si myslíme, že i signál z byznysu je pro tuto vládu velmi důležitý,“ uvedl viceprezident Vodafonu ČR Richard Stonavský, jehož firma patří mezi signatáře.
„Děkuji těmto firmám za další podnět k tomuto tématu. Nikdy jsem se nebránil debatě, jak zlepšit život těm, kteří žijí v jednopohlavním partnerství – a posunout legislativu tak, aby měli více práv. Považuji ale za správné, aby o morálně-etických záležitostech rozhodovali poslanci ve volném hlasování na základě vlastního přesvědčení,“ reagoval předseda vlády.
Šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek poznamenal, že jde o výjimečnou aktivitu. Upozornil nicméně také na to, že pod dopisem jsou podepsány převážně velké mezinárodní firmy. „Je to pragmatický krok,“ podotkl.
„Nemůžeme garantovat stejná práva“
Firmy na vládu naléhají kvůli tomu, že v Česku dlouhodobě chybí vysoce kvalifikovaní experti. A když už je společnosti najdou v zahraničí, lidem s jinou než heterosexuální orientací se prý do Česka nechce. „Pakliže jsou špičkoví experti, které potřebujete, součástí nějaké sexuální menšiny, tak se velmi pečlivě koukají na to, jaké je atmosféra a jaká je garance jejich práv v zemi, kam mají jít pracovat. A pokud v tom Česká republika zaostává za některými liberálnějšími zeměmi, tak je potom pro firmy těžké ty talenty do České republiky dostat,“ popsal situaci viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar.
To potvrzuje i členka představenstva společnosti IBM Milena Jabůrková. „Když se člověk rozhoduje, zda k nám půjde pracovat, má partnera, se kterým žije, vychovává dítě, tak my mu nemůžeme garantovat stejná práva. Například když se něco stane dítěti, jehož je podle našich zákonů rodičem jenom jeden z těch partnerů. Takže i toto jsou důvody, pro které někteří z České republiky odešli a někteří sem nechtějí přijít,“ nastínila.
Obchodní ředitelka Microsoftu Alena Sochorová zdůraznila, že firma si za svými zaměstnanci stojí. „Protože víme, že se budou cítit ještě lépe, pokud budeme mít rovnoprávný legislativní rámec i pro ně ve všech ohledech. Takže toto je podpora, která by nám jako firmě rozhodně pomohla,“ dodala.
Například marketingový specialista pro Google Jan Keprta si svého partnera vzal v Londýně, kde žijí, pracují a chtějí adoptovat dítě. Když ho lákali na práci zpátky do Česka, odmítl. „Naše manželství je v Čechách dodnes možné uznat jenom jako registrované partnerství. A ta otázka adopce je pro nás nyní asi nejdůležitějším tématem, kvůli kterému bychom se do Čech ani nemohli stěhovat,“ řekl.
České pobočky popisují přetahovanou i uvnitř firmy. „Pokud jste nadnárodní korporace, tak je daný člověk chtěn v různých částech světa – my o něj bojujeme uvnitř korporace. A pokud si má vybrat, jestli půjde do země, která je liberální, kde práva rovná jsou, tak si tuto zemi vybere. Stalo se nám, že do České republiky přijít nechtěli. Několik takových případů máme,“ sdělila Jabůrková.
Stejnou otázku řešili ve Švédsku. To se připojilo k zemím s manželstvím stejnopohlavních párů v roce 2009. V Evropě je takových států dvacet. „Základní rozmanitost na pracovišti je pro zaměstnavatele jednoznačně zásadní. Když to mít nebudete, nenarazíte na takové talenty a nápady. Tak to prostě je,“ poznamenal ředitel vztahů v rámci EU při švédském svazu průmyslu Fredrik Sjögren.
„Signál o kulturní vyspělosti Česka“
Český byznys upozorňuje i na to, jak navenek působí česká veřejná debata. Viceprezident Vodafonu Stonavský upozornil, že to, jak mluví politici o jakékoliv menšině, vysílá jasný signál o kulturní vyspělosti a otevřenosti České republiky. „A čím víc budeme otevření, tím více budeme lákat talenty – a tím více přispějeme k prosperitě České republiky,“ míní.
Například kardinál Dominik Duka život dětí v takzvaných duhových rodinách přirovnal k údělu ukrajinského vojáka. „Je hrozné utrpení těch, kdo jsou vydáni vojenské agresi. Ale nejohroženější na světě není ukrajinský voják, ale dítě, které nemá oporu v matce a otci. Židé a křesťané jsou opět jako za nacismu a komunismu pod tlakem, protože hájí manželství muže a ženy,“ prohlásil.
Poslanec KDU-ČSL Šimon Heller zase v červnu v Poslanecké sněmovně k tématu pronesl, že „na jihu Čech je hovězí hovězí, kuřecí je kuřecí. Všechno má svoje názvy“. „Pokud bude dítě vychováváno v gay vztahu stylem, že je normální, když muž má anální sex s mužem, tak je do budoucna cosi špatně,“ řekl poslanec Jan Síla (SPD).
Neshoda napříč spektrem
A jak se poslanci staví k výzvě byznysu? Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) jde o další apel, který ukazuje, že Česká republika je na změnu připravena. Názory se ale různí.
Místopředseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek prohlásil, že firmy Vodafone a T-Mobile, které dopis podepsaly, by raději měly zlevnit volání. „Jsem hodně konzervativní člověk, takže jsem pro to, aby to zůstalo tak, jak to je. Nicméně samozřejmě práva všech homosexuálních párů by se určitě měla rozšířit,“ řekla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Podle šéfa resortu dopravy Martina Kupky (ODS) jde do jisté míry o kulturní válku. „Já ji ale popravdě příliš hrát nechci,“ dodal. Ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou (TOP 09) výzva byznysu překvapila. „Protože si myslím, že ty firmy hrají trochu jinou roli v našem systému,“ podotkla.
„Existují různé formy soužití, ale pro mě bude manželství vždycky svazek muže a ženy,“ řekl místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) by si naopak přál, aby byl zákon na podzim schválen. „Ale stejně za pět, za deset let to prostě bude, to je jasná věc,“ věří.
37,6 miliardy korun
Zákon v červnu prošel do druhého čtení. To ho čeká v listopadu. „Byznys je pragmatický, umí si věci spočítat, umí si dát na stůl argumenty. A to přesně udělal u těch 66 firem, které poslaly dopis premiéru Fialovi. Prostě si řekly: My tady tyhle lidi potřebujeme, pojďme jim pomoct,“ zhodnotil šéfredaktor Forbesu Šimůnek.
„Je to asi nejdelší diskuze, která ve sněmovně nad takovýmto tématem probíhá. A možná právě proto, že k takovému tématu často přistupujeme emocionálně a na základě extrémních příkladů, tak se nám nedaří tu diskuzi zavřít,“ podotkl Dvořák.
Pod výzvu firem se podepsaly vedle nadnárodních telekomunikačních a počítačových společností jako Vodafone, T-Mobile či Microsoft a IBM také kosmetické, potravinářské, přepravní či poradenské firmy, některé banky a pivovary. Patří mezi ně Komerční banka, Moneta Money Bank, L'Oréal, Johnson & Johnson, Ikea, Liftago, Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Coca-Cola ČR či automobilka Škoda Auto.
Signatáři a signatářky poukazují na náklady a ekonomické ztráty kvůli nerovnostem. Odvolávají se na analýzu výzkumné organizace Open For Business, která zastřešuje nadnárodní konzultační firmy. Píší, že podle zjištění kvůli nerovnému postavení přichází česká ekonomika ročně až o 37,6 miliardy korun. Podle analýzy jsou za dopady výdaje ve zdravotnictví, diskriminace i neutracené peníze ve svatebním byznysu.
Autoři počítají s rozpětím podílu LGBT+ lidí v populaci. Zohledňují případný počet párů, zájem o sňatky, náklady na českou svatbu, poplatky za ni, výskyt depresí, počty hlášených případů napadení, výdaje na léčbu či produktivitu práce kvůli obtížím. V závěrečné zprávě uvádějí, že diskriminace LGBT+ lidí může každý rok v Česku stát 0,1 až 0,7 procenta HDP.
