Spotřební daň z nafty se zřejmě od srpna vrátí na úroveň před loňským červnem, schválil Senát. Prezident Petr Pavel je připraven podepsat novelu tak, aby začala platit od srpna, sdělila ČT mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Horní komora také navrhla pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení sněmovna.
Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ale chce kvůli nižším cenám a ve snaze o vyšší příjmy rozpočtu zvýšit sazbu daně už nyní. Ministerstvo financí předpokládá, že novela bude účinná už od 1. srpna, sdělil úřad. Po podpisu prezidentem musí vyjít ve Sbírce zákonů. Pro změnu sazby spotřební daně hlasovalo 54 senátorů, čtyři hlasovali proti. Šlo o tři senátory z klubu ANO a Socdem a nezařazenou senátorku Danielu Kovářovou.
Snížení sazby daně loni navrhla vláda kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Zvýšení sazby by mělo státu přinést za každý měsíc asi osm set milionů korun navíc, z toho 727 milionů korun by podle ministerstva financí mělo jít do státního rozpočtu a 73 milionů korun do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Schválit zvýšení daně doporučily plénu Senátu dva jeho výbory. Vláda chtěla navýšení schválit ve sněmovně v květnu ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Tento postup ale vetovala sněmovní opozice. Dolní komora proto změnu zákona schválila až 12. července.
Proti zvýšení daně ve čtvrtek vystoupila senátorka Kovářová. Podobně jako sněmovní opozice argumentovala hlavně tím, že firmy kalkulovaly své náklady podle dosud platné sazby daně. Dodala také, že podle jejího názoru spotřební daň nemá vůbec existovat.
Její argumenty odmítl například předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS a TOP 09) nebo předseda hospodářského výboru Miroslav Plevný (Starostové a nezávislí). Shodně poukazovali na to, že nafta proti začátku letošního roku výrazně zlevnila.
Také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poukazoval na to, že naftu tankují i zahraniční řidiči, a čerpají tak výhodu, která pro ně určena nebyla. Odmítl, že by vláda zvyšovala daň a zdůraznil, že sazba se pouze vrací na původní úroveň. Senátor Ladislav Václavec (ANO a Socdem) navrhoval odložit účinnost na 1. leden příštího roku, ale protože Senát novelu zákona schválil, o jeho návrhu se už nehlasovalo.
Vláda v důvodové zprávě tvrdí, že i kdyby prodejci promítli plně do ceny navýšenou sazbu daně, bude cena nafty v tuzemsku stále nižší, nebo porovnatelná ve srovnání s okolními státy. „Stav zvýšených cen motorové nafty se ovšem razantně změnil v první polovině roku 2023, kdy ceny této komodity pro konečného spotřebitele v České republice výrazně poklesly tak, že jsou v měsíci dubnu 2023 jedny z nejnižších v Evropské unii,“ stojí v důvodové zprávě.
Ceny pohonných hmot loni začaly skokově narůstat po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu na konci února 2022. Letos pohonné hmoty nejprve od začátku února zlevňovaly, zhruba od konce května pozvolna stoupaly. Podle aktuálních údajů společnosti CCS stojí litr nafty v průměru 32,74 koruny, což je o šestnáct haléřů více než před týdnem. Současná cena je nejvyšší zhruba za poslední dva a půl měsíce. Podobně je na tom i benzin, který byl naposledy dražší na konci dubna.
Novela zákoníku práce
V novele zákoníku práce Senát ponechal beze změn obnovení možnosti dobrovolné práce přesčas ve zdravotnictví, která má řešit nedostatek lékařů hlavně v menších zdravotnických zařízeních. Možnost má platit od ledna příštího roku do konce roku 2028. Proti byla Česká lékařská komora a senátorský klub Starostů. Na jeho popud horní komora pouze vyzvala Jurečkovo ministerstvo, aby vyřešilo dlouhodobě neuspokojivou personální situaci ve zdravotnictví a neúměrné množství přesčasů v zařízeních poskytujících nepřetržitou péči.
Bez dohody se zaměstnancem může zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčasů ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři pracují přesčas víc. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle České lékařské komory už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.
Senátoři odmítli také požadavek svého hospodářského výboru, který doporučoval zavedení takzvaných minidohod o práci vykonávané kratší dobu než tři hodiny týdně nebo zpřesnění náhrad za práci z domova. Souhlasili pouze s úpravami, které přijal ústavně-právní výbor. Kvůli sezonním pracím chtějí zpružnit práci na dohodu tak, aby ji zaměstnavatel nemusel zadávat striktně nejméně tři dny předem.
Novela má podle vlády přinést přesnější vymezení práce na dohodu, která tak má být předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Norma také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Novela vychází ze dvou unijních směrnic – o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Česko je mělo převést do právního řádu už na začátku loňského srpna. Evropská komise kvůli tomu za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, které Česko reálně bez včasného přijetí novely začne platit od září. Kabinet kvůli tomu navrhl účinnost příslušných pasáží novely od září. Podle senátorů ODS a TOP 09 je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Podle Jurečky se ale jeho ministerstvo na podobě vládní předlohy se zaměstnavateli a odbory shodlo a podnikatelé se na zavedení změn už připravují.
Jurečka s úpravami nesouhlasí
Jurečka během čtvrtečního jednání uvedl, že Česko si nyní nemůže dovolit rozvolnění podmínek pro práci na dohody, a to kvůli sankcím ze strany EU. Ministr odmítl i návrh na odklad změn až na začátek příštího roku. „Jsme v situaci, kdy nemůžeme jít dál, nemůžeme to rozvolnit. Nejsme schopni už dále ten systém upravit,“ řekl.
Připomněl, že novela měla do českého právního řádu převést unijní směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny už na začátku loňského srpna. Bez urychleného přijetí bude podle ministra od letošního září Česko muset „reálně platit“ sankce v řádu desítek milionů korun, které mu vyměřila Evropská komise. Ta v dubnu vyměřila Česku sankce v souhrnné výši devadesáti milionů korun.
Sněmovna se podle Jurečky může k pozměňovacím návrhům sejít „ještě v srpnu, nebo na prvním jednání v září“.
Senátor Jaroslav Chalupský (za Svobodné) z klubu ODS a TOP 09 navrhoval zamítnutí novely, kterou označil za „další svěrací kazajku pro podnikatele“ a „písek do podnikatelského motoru“. „Hážeme klacky pod nohy i samotným brigádníkům,“ uvedl senátor k navrhovaným změnám.
Evropské předpisy o kybernetické bezpečnost prošly s výtkami
Senátoři na čtvrtečním jednání také schválili balíček evropských předpisů pro zlepšení kybernetické bezpečnosti. Balíček Evropská komise představila letos v dubnu. Má pomoci účinněji předcházet velkým kybernetickým útokům například díky celoevropské síti operačních center.
Senát se ale ve čtvrtek ztotožnil i s výhradami kabinetu ke sdílení citlivých informací kvůli dopadu na národní bezpečnost. Má obavy z duplikace navrhovaného evropského kybernetického štítu a už fungující spolupráce v rámci existujících struktur.
„Akt o kybernetické solidaritě má přispět k posílení schopnosti Evropské unie detekovat, připravit se a reagovat na kybernetické hrozby a incidenty,“ řekl senátorům Jurečka. Vytvoření panevropské sítě bezpečnostních operačních center, tedy kybernetického štítu, by mělo zajistit včasné sdílení informací o kybernetických hrozbách. „Zapojení do sítě je nicméně podmíněno povinným sdílením značného množství informací, včetně citlivých dat, citlivých údajů o zasažených subjektech, které mohou být součástí kritické infrastruktury státu,“ podotkl ministr.
Senátoři se shodli na tom, že místo vytváření nových iniciativ by bylo efektivnější posilovat už fungující formy spolupráce v rámci kybernetické bezpečnosti, aby se v budoucnu předešlo nejistotám a možné fragmentaci.
Návrh podle Jurečky i senátorů vzbuzuje důvodné pochybnosti, zda dodržuje legislativní pravidla ze strany EU, zásadu nezasahování unijní legislativy do otázek národní bezpečnosti a výlučné odpovědnost členských států či důsledné respektování už existujících pravidel stanovených nařízením o digitální Evropě nebo o programu Digitální Evropa. Problematická je i absence zpracování hodnocení dopadu návrhu.
„V rámci dalšího postupu proto Česká republika bude požadovat dostatečné vyjasnění problematických otázek, vyloučení nepřípustných zásahů do oblasti ve výlučné odpovědnosti členských států, dostatečnou konkretizaci textu, jakož i zakotvení záruk pro soulad návrhu nařízení s unijním právem a relevantní legislativou,“ dodal Jurečka.
Senátoři se zabývali situací v Ústavu pro studium totalitních režimů
Horní komora se také zabývala výroční zprávou Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterou schválila. Senát se však neztotožnil s výzvou svého výboru pro školství a lidská práva k objasnění a uklidnění situace v ústavu. Požadavek, aby se rada ústavu vyjádřila k personálním krokům vedení ÚSTR a zasadila se o pokračování projektu Dějepis plus, podpořilo jen 11 ze 45 přítomných senátorů.
„V žádném případě se nedomnívám, že by současná situace v ústavu byla jakkoli rozbouřená. Ústav je stabilizovaný,“ řekl senátorům předseda rady ústavu Eduard Stehlík. Vedení ústavu podle něj řeší problémy, které zapříčinili jeho předchůdci, včetně zadávání zakázek nebo vydávání publikací se zavádějícím obsahem. Výtky vůči činnosti úřadu podle Stehlíka zveřejnili jejich nespokojení tvůrci. Podotkl, že rada ústavu kromě práva jmenovat a odvolat ředitele nemá jiné personální pravomoci.
Jako příklad uvedl Stehlík revidované vydání učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a gymnázia, od nějž se ústav distancoval. „Nedozvíte se tam vůbec nic o tom, že tady byl nějaký protinacistický odboj zahraniční. Nedozvíte se o Palachovi, nedozvíte se o potlačování lidských práv v době normalizace, nedozvíte se o politických procesech. Doba kolektivizace je doplněna fotografiemi rozjásaných družstevnic,“ uvedl Stehlík. Nakladatelství FRAUS, které učebnici vydalo, se proti výtkám ÚSTR už dříve ohradilo a odmítlo také obvinění z ideologického zaměření učebnice.
K výpovědím zaměstnanců z oddělení vzdělávání Stehlík uvedl, že toto oddělení nebylo schopno za deset měsíců předložit plán dalšího fungování. Jeho zaměstnanci podali výpověď a začali ústav veřejně ostouzet. Místo nich nastoupili kvalitní kolegové s odpovídajícím vzděláním, uvedl předseda rady. Stehlík tak reagoval na tvrzení senátora STAN Pavla Kárníka, podle něhož ústav v nedávné době opustilo 34 zaměstnanců, tedy zhruba čtvrtina. Kárník vytkl ústavu také propad ve vydávání knih. Od rady ústavu chtěl v souladu s doporučením výboru rovněž vyjádření, proč se peticí nespokojených zaměstnanců nezabývala neprodleně.
Předseda výboru Jiří Růžička (za TOP 09) uvedl že ústav za necelý rok opustilo podle odborů na padesát zaměstnanců, výhrady k vedení ústavu vyjádřilo na tři sta renomovaných historiků a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ruší memorandum o spolupráci s ÚSTR. Stehlík k tomu řekl, že ústav loni opustilo pouze šest lidí, z nichž dva dali sami výpověď. Oddělení vzdělávání mělo dvacet zaměstnanců, kteří odmítli s novým vedením spolupracovat. K petici historiků uvedl, že část z nich byla ústavem placena. Filozofická fakulta Karlovy univerzity v pojetí moderních dějin sklouzla k revizionismu a relativizaci minulého režimu, dodal Stehlík.
K projektům Dějepis plus a aplikaci HistoryLab, o jejichž pokračování by se měla rada ústavu podle senátního výboru zasadit, Stehlík řekl, že o jejich zrušení ke konci letošního roku rozhodlo ministerstvo školství, neboť je pokládá za neefektivní a drahé. Podle Růžičky budou projekt postrádat učitelé dějepisu, neboť předpokládal badatelský způsob výuky a kritické myšlení.
