Práce na dohodu by měla být pro takto zaměstnané předvídatelnější a nově by měli mít také za určitých podmínek nárok na dovolenou. Vyplývá to z návrhu úpravy zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda. Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatele dostávat paušál na náhradu nákladů. Rodiče s dětmi do devíti let by měli mít nárok na kratší úvazky či práci na dálku.
Novela zákoníku práce chce zlepšit pozici dohodářů. Upravuje i náhrady za home office
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že do nové úpravy zákoníku práce se promítá digitalizace tak, aby mohl zaměstnanec se zaměstnavatelem lépe oficiálně komunikovat elektronicky. Na návrhu se podle něj ministerstvo shodlo se zástupci odborů i zaměstnavatelů.
„Definujeme základní parametry práce z domova, aby byly zajištěny i otázky případné úhrady nákladů, které zaměstnanec má,“ uvedl Jurečka. Lidé, kteří pracují z domova či na dálku, by měli dostávat náhradu nákladů. Tvořil by ji vedle prokazatelných výdajů i paušál za plyn, elektřinu, vodu či odvoz odpadu, když se upraví v dohodě o home office či ve firemních předpisech.
„Je možné využít dosavadní instrument vykazování práce z domova nebo zjednodušený paušál, který celkově usnadní celou organizaci nákladů,“ vysvětlil Jurečka. Hodinovou částku má stanovit ministerstvo práce podle údajů statistiků vždy od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce.
V navrhované novele je nyní 2,80 koruny za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel může ale platit i víc. „Je tam i třetí varianta. Může být práce z domova bez úhrady. Jsou tu všechny tři varianty,“ uvedl ministr.
Mimořádně se paušál změní, pokud se náklady zvýší proti zákonné částce či proti částce ve vyhlášce nejméně o dvacet procent. Náhrady si mohou domluvit i dohodáři.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Předvídatelnější práce na dohodu
Podle novely by práce na dohodu měla být předvídatelná. Zaměstnavatel by u ní měl nejméně tři dny předem rozvrhnout pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Takzvaní dohodáři by mohli od příštího roku také dostávat dovolenou podle počtu odpracovaných hodin.
Návrh zahrnuje také příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci či ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů by měli pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by mohli lidé pracující na dohodu žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké by měli mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.
Tyto změny vychází ze dvou směrnic Evropské unie o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou a měly začít platit do začátku loňského srpna. Protože se je Česko chystá přijmout až po třech letech, hrozí státu pokuty od Evropské komise.
Ministři na jednání kabinetu se také shodli na konci povinné sedmidenní izolace kvůli nemoci covid-19. Ta skončí v týdnu po velikonočních svátcích, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Předcházel tomu krok vlády, která na jednání schválila vyřazení zaviněného šíření této nemoci z kategorie trestných činů.
Místopředsedou v NSA bude Roman Brandýs
Kabinet také rozhodl o tom, že místopředsedou Národní sportovní agentury se stane manažer a trenér Roman Brandýs. Členem rady agentury pak bude zastupitel Olomouckého kraje František Horák. „Předsedou zůstává Ondřej Šebek, kterému se už podařila řada významných kroků,“ oznámil na tiskové konferenci premiér Fiala. Od prosincového nástupu se šéfovi NSA podle Fialy podařilo stabilizovat sportovní prostředí a zlepšit činnost agentury.
Nové vedení vybírala vláda na základě novely zákona o podpoře sportu, kterou v únoru podepsal tehdejší prezident Miloš Zeman. NSA podle ní řídí tříčlenná rada v čele s předsedou, její členy jmenuje a odvolává vláda na návrh premiéra. Na činnost agentury pak podle novely dohlíží desetičlenná dozorčí komise volená rovným dílem poslanci a senátory.
Na stáže zaměstnanců státní správy v institucích EU půjde 80 milionů korun
Na stáže zaměstnanců české státní správy v institucích Evropské unie od příštího roku půjde podle návrhu vlády osmdesát milionů korun ročně. Dosud příspěvek činil šedesát milionů ročně, podle premiéra však má Česko unikátní příležitost podpořit lidi se zkušenostmi z nedávného předsednictví v Radě EU.
Česko podle Fialy ve věci dlouho zaostávalo, výsledkem čehož je nižší zastoupení v institucích EU. „Hůře se nám potom pracuje s evropskou legislativou už ve fázi, kdy vzniká v jednotlivých orgánech,“ řekl Fiala.