Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě nové členy vlády. Ministrem se nově stal dosavadní náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který nahradil Mikuláše Beka (STAN) na postu ministra pro evropské záležitosti. Bek se přesunul na resort školství, který se uvolnil rezignací Vladimíra Balaše (STAN). Po pověření vedením nového resortu odjeli Bek s premiérem Petrem Fialou (ODS) na Malou Stranu, aby se ministr úřadu skutečně ujal.
Poté, co pověřil Mikuláše Beka řízením resortu školství, zdůraznil prezident Petr Pavel, že považuje za nezbytné, aby se školství pod novým vedením modernizovalo.
„Pokud nebudeme schopni transformovat náš vzdělávací systém na celoživotní, pokud nebudeme schopni postavit ho na vyšší kvalitativní úroveň, tak tempo doby zkrátka nebudeme stíhat,“ řekl. Zmínil se o umělé inteligenci nebo robotice, které s sebou podle hlavy státu „ponesou obrovskou změnu v přípravě všech lidí“.
Ministr pro evropské záležitosti se bude podle něj spolupodílet hlavně na úsilí Evropské unie o podporu Ukrajiny. „Pokud Ukrajina neuspěje a uspěje Rusko, tak se to negativně promítne do všech součástí našeho života. Takže to bych viděl jako prioritu,“ poznamenal prezident.
Pavel ujistil, že Bek i Dvořák po lidské i odborné stránce naplňují kritéria pro ministry. „Rozhodování bylo snadné,“ podotkl. Po jejich jmenování podotkl, že kromě úkolů v obou resortech od vlády jako celku očekává, že bude veřejnosti srozumitelně vysvětlovat konsolidační balíček.
Bek hovoří o „svižné evoluci“ školství
Poté, co se ujal nového úřadu, uvedl Bek, že cítí, že má před sebou málo času. Vydrží-li vláda a on v ní do řádného termínu voleb, zbývá mu dva a půl roku. Domnívá se proto, že řada změn se nepodaří dotáhnout. „Neslibuji revoluci ve školství, ale něco, čemu říkám pracovně svižná evoluce,“ avizoval.
Kvůli omezenému množství času by chtěl mít plánované změny dohodnuté i s opozicí. „Nabídnu opozici možnost vstoupit do diskuse o směřování vzdělávacího systému a také nabídnu tuto možnost některým neparlamentním stranám,“ předeslal.
Soustředit se chce zejména na dostupnost vzdělávání. „A to jak ve smyslu fyzickém – protože se ukazuje, že v řadě regionů chybí kapacity – tak odstraňování bariér v přístupu ke vzdělávání,“ řekl.
Konkrétními problémy současnosti jsou například časté odklady nástupů do základních škol nebo nepřijetí řady uchazečů na střední školy, kam se hlásili.
Slíbil i dokončení revize rámcových vzdělávacích programů. „Je koneckonců slíbena veřejnosti ve všech strategických dokumentech, je ale jasné, že bude třeba pokročit,“ přiznal.
Premiér Petr Fiala řekl po uvedení Beka do nové vládní funkce, že je nezbytné vzdělávací systém „proměnit tak, aby odpovídal potřebám dnešní doby“. Beka považuje nicméně za toho pravého, kdo může školství posunout dál. „V osobě pana ministra Beka získává tento resort mimořádně kvalitního, motivovaného odborníka,“ zdůraznil.
Ze školství zní volání po změnách přijímaček i zvýšení platů
Velká očekávání mají od nového ministra lidé, kteří ve školství pracují. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová považuje za nezbytné zrychlit práce na elektronizaci přihlášek na střední školy a také zajistit peníze na učební pomůcky.
Podle analytika EDUin Jana Zemana se ale bude muset Bek zabývat i platy učitelů. „Platy učitelů jsou slíbené na 130 procent průměrné mzdy a problém je v tom, že prvotní odhady byly třicet miliard korun k stávajícímu rozpočtu, což jsou velké peníze, a to bude potřeba vyjednat a je potřeba velká politická síla,“ uvedl Zeman. Zmínil, že bude potřeba vyjednávat i platy nepedagogických pracovníků, kteří nyní nedostali přidáno.
Platy se ovšem bude muset Bek zabývat i ve vysokoškolském prostředí. „Platy na základních a středních školách jsou citelně vyšší než mzdy odborných asistentů na školách vysokých,“ uvedl místopředseda České konference rektorů a rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Vybíral.
Ministerstvo školství patří mezi resorty, kde se od roku 1992 nejčastěji měnil jeho šéf. Podle Zemana je to jednoznačná nevýhoda. „Máme strategii do roku 2030, kterou se snažíme dodržovat, ale jakmile se změní ministr, tak s sebou přivede i nové pracovníky a ta kontinuita trpí,“ podotkl. Podle něj je ale pozitivem to, že odcházející Balaš během svého jedenáctiměsíčního působení nevymýšlel žádné rychlé kroky a změny, jak někdy ministři školství dělali.
Systém zkoušek na střední školy je nastaven špatně, říká analytik
Zmínil také, že systém zkoušek na střední školy je v Česku nastaven špatně. „My vybíráme úzkou skupinu žáků kvůli tomu, že se nám nevejdou do těch škol, nevejdou se na gymnázia a poté je ty zkoušky vystrkávají na jiné obory. A co se týká složení těch úloh, tak některé vybočují tou obtížností výše, aby rozpoznaly pětinu nebo třetinu vyvolených, kteří se posunou na gymnázium,“ podotkl.
Nový ministr školství by podle něj mohl využít například toho, že CERMAT v současnosti ušetřil desítky milionů na tom, jak se testy zpracovávají, jak se tisknou. „Tím by mohl najmout experty, kteří se začnou věnovat obtížnosti testů. Zároveň tu máme registr žáků, který má být brzy hotový a který by mohl rozřazovat žáky do více škol, mít více přihlášek na střední školy než jen dvě,“ dodává Zeman.
Zmínil, že je potřeba mít více oborů všeobecného vzdělání s maturitou. „V dnešní době je nevýhodné mít málo oborů, jako je gymnázium, a poté nahánět žáky násilím na obory, na které nechtějí. My si myslíme, že to pomůže, když budeme mít víc instalatérů, truhlářů nebo zemědělců, ale ti žáci to dělat nechtějí.“
Dalším problémem je podle něj systém maturit, který podle něj neplní svůj úkol. „Je problematická v tom, že nezjišťuje nové kompetence pro práci, pro život, který po té škole chceme. V současné době se například žáci naučí, o čem byla kniha, kde žil autor a to je celé. My po nich chceme něco, co za nás umělá inteligence udělá za dvacet vteřin, místo toho, abychom po nich chtěli zdůvodnění, kritické myšlení, vyhledávání informací.“
Dosavadní ministr pro evropské záležitosti ve Fialově vládě Mikuláš Bek (STAN) udržuje „tradici“, že rektor Masarykovy univerzity zamíří poté, co skončí v čele školy, do vysoké politiky. A po ohlášené rezignaci Vladimíra Balaše jako druhý rektor v řadě přesedne do křesla ministra školství. O deset let dříve byl šéfem resortu školství i Bekův předchůdce ve funkci rektora Petr Fiala (ODS). Předchozí rektor Jiří Zlatuška má za sebou jedno volební období v Senátu (zvolen za Liberály.cz) a jedno v Poslanecké sněmovně (jako člen ANO).
Rodák ze Šternberka Bek vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě nynější Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita J. E. Purkyně) a na Univerzitě Karlově, poté působil na Univerzitě Palackého, Univerzitě Karlově a nakonec na Masarykově univerzitě. Od roku 1999 vedl Ústav hudební vědy brněnské Filozofické fakulty, od roku 2004 byl prorektorem Masarykovy univerzity a v letech 2011 až 2019 rektorem.
Ještě předtím, než skončil v čele univerzity, vstoupil do vysoké politiky, když byl v roce 2018 zvolen do Senátu Parlamentu České republiky, zprvu jako nestraník za STAN, později do hnutí vstoupil. Když na podzim 2021 vznikala Fialova vláda, STAN si jej vybralo za ministra pro evropské záležitosti a jako takový se významně podílel na českém předsednictví v Evropské radě ve druhém pololetí 2022.
Do funkce ministra pro evropské záležitosti jmenoval Mikuláše Beka tehdejší prezident Miloš Zeman, s nímž měl historicky pošramocené vztahy. Poté, co Bek nenechal Zemana vystoupit na Masarykově univerzitě před parlamentními volbami na podzim roku 2013 – s argumentem, že byl prezident čestným předsedou Strany práv občanů Zemanovců, která měla tehdy ambici vstoupit do sněmovny – odmítl Zeman Beka pozvat na ceremoniál k 28. říjnu. To vyvolalo pobouření i dalších rektorů, kteří později – když se nepozvání Beka opakovalo – vesměs přestali do Vladislavského sálu chodit také. Když ale Bek navštívil Miloše Zemana před jmenováním ministrem, uvedl, že se k vzájemným sporům nevraceli a debata že byla nekonfliktní, týkala se nadcházejícího předsednictví v EU.
Mikuláš Bek nebyl sice členem KSČ, ale v roce 1988 se stal kandidátem členství. V listopadu 1989 kandidaturu zrušil a stal se jedním ze zakladatelů stávkového výboru na Filozofické fakultě UK.
Dvořák chce využít úspěch předsednictví a také propagovat EU v Česku
Nový ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák by se měl podle premiéra Fialy věnovat mimo jiné tomu, jak Evropská unie reaguje na rusko-ukrajinskou válku. „Je potřeba zachovat jednoznačný, jasný postoj EU,“ uvedl předseda vlády.
Fiala odmítl, že by nebylo ministerstvo pro evropské záležitosti potřeba – což zní od opozičních ANO i SPD. Podle premiéra je to důležitý vládní post nezbytný k tomu, „abychom dobře dokázali prosazovat naše zájmy, naše pohledy, naše představy o dalším směřování EU“ a ke komunikaci s dalšími unijními státy. Podle samotného Martina Dvořáka je důležitá i symbolika. Odkázal na své zkušenosti z diplomacie, z nichž podle něj vyplývá, že ministři z jiných zemí jsou spíše ochotni sejít se rovněž s ministrem, a ne se státním tajemníkem nebo náměstkem.
Dvořák uvedl, že by chtěl ve své práci využít úspěchu českého předsednictví z loňského druhého pololetí. „Po předsednictví prestiž naší země neskutečně vzrostla. Bylo by dobře, kdybychom to dokázali využít jednak pro větší váhu Česka při debatách a také pro větší zastoupení našich odborníků ve strukturách EU,“ podotkl.
Chce se také pokusit o „posílení prestiže EU pro domácí scénu“. „Po 20 letech našeho členství je nejvyšší čas svlékat kabát věčných odpíračů – těch, kteří říkají: EU vymýšlí kulaté banány, kazí náš rozvoj a naše spalovací motory. To všechno jsou chiméry a fámy, se kterými jsem připraven bojovat a postavit se na stranu, že EU jsme opravdu my,“ prohlásil Dvořák.
Martin Dvořák je od prosince 2021 politickým náměstkem ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). V letech 1990 až 1998 byl prvním porevolučním primátorem Hradce Králové. V té době byl také členem předsednictva a později místopředsedou Svazu měst a obcí. V letech 1990 až 2006 a poté znovu od roku 2010 do roku 2012 byl členem zastupitelstva Hradce Králové.
V letech 1999 až 2002 působil jako administrátor OSN v kosovském Istogu, následně byl ředitelem odboru rozvoje místní samosprávy v západním Kosovu, poté působil jako administrátor v kosovské Djakovici. V roce 2001 vydal knihu reportáží Kosovo na vlastní kůži, která vyšla také v anglickém překladu. V roce 2005 získal jako první zahraniční pracovník čestné kosovské občanství, když se stal čestným občanem města Istog. V roce 2003 přesídlil do Iráku, kde byl politickým poradcem při sestavování dočasných místních vlád.
Od dubna 2004 je zaměstnancem ministerstva zahraničí. Od roku 2005 pracoval na ekonomickém oddělení české ambasády ve Washingtonu, po dvou letech se stal vedoucím oddělení. V září 2012 začal působit jako český generální konzul v New Yorku.
V září 2017 se stal velvyslancem v Kuvajtu a Kataru. V květnu 2021 si jej kuvajtské ministerstvo zahraničí předvolalo poté, co na svém osobním instagramovém účtu zveřejnil selfie s izraelskou vlajkou a popiskem „stojím za Izraelem“. Dvořák se později v otevřeném dopise omluvil. Napsal, že vyvolal „pochopitelné pobouření a rozhořčení mezi mnoha lidmi, pokud jde o současnou, velmi dramatickou situaci v Pásmu Gazy“. Velvyslaneckou misi ukončil v červnu 2021.
V politice začínal v listopadu 1989 v Občanském fóru. V období 1992 až 1998 byl členem ODA, ze strany vystoupil z důvodu nesouhlasu se způsobem, jímž řešila problémy se svým financováním a v srpnu 1998 se stal předsedou nově vzniklé strany Volba pro město. V současnosti je členem hnutí STAN.
