Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.
„Málo míst na středních školách není, obecně je kapacit v Česku naprostý dostatek. Je jich nadmíra, školy by byly naplněné i při tomto silném ročníku maximálně na 60 procent. Problém je v jednotlivých krajích – největší ve středních Čechách a v Praze. Bohužel tam v posledních dvaceti letech přibylo celkem 400 tisíc nových obyvatel a samosprávy na to dostatečně nezareagovaly,“ je přesvědčený Gazdík.
Dalším problémem podle něj je, že se studenti mezi těmito dvěma regiony přelévají, stejné potíže jsou zejména v okolí větších měst. „Kraje měly 15 let na to, aby se připravily na tento silnější ročník – některé tak učinily, jinde je situace horší,“ tvrdí exministr.
S jeho argumentací v zásadě souhlasí i poslankyně Berkovcová. Zároveň ale upozornila, že ač ANO vládlo osm let, problém nynějšího populačně silného ročníku je ještě starší. „Můžeme se ptát, proč krajské politické reprezentace – a nebylo to vždycky hnutí ANO – s tím něco nedělaly,“ konstatuje.
Někde dokázali zareagovat
Podle Gazdíka je ideální místa pro silné ročníky zřizovat pár let předem, počítat s nimi a například navýšit kapacity či postavit nové školy. „Některé samosprávy a kraje dokázaly zareagovat, na jižní Moravě se za poslední dva roky dařilo navyšovat kapacitu nejenom v Brně, ale i v ostatních okresech,“ upozornila redaktorka Deníku N Jana Ustohalová.
Domnívá se, že obecně řečeno je míst na středních školách dostatek, ale potíž je podle ní ve složení oborů a také v tom, po jakých je poptávka. Strukturální problém vidí i Hřebecký z organizace EDUin.
„A to není jen otázka krajů, ale i ministerstva – jaké obory máme, které se snažíme držet. Z doby socialismu jsme zdědili velmi silnou soustavu odborného školství (například průmyslovky, učiliště), sedmdesát procent dětí studuje odborné školy,“ upozornil Hřebecký, podle nějž podobný poměr jinde v Evropě není. Naopak je běžné, že asi polovina škol je odborných a zbytek všeobecných.
„Určitě nemá smysl na jednotlivé populační výstřelky reagovat hned stavbou nových škol, které pak budete bourat, spíše je to otázka změny struktury,“ má jasno odborník z EDUin. Gazdík dodal, že už neplatí dřívější poučka, že lidé, kteří se něčím vyučili, vydrželi s těmito znalostmi až do důchodu.
„V nejrychleji se rozvíjejících oborech se dnes už několik měsíců po studiu musíte dovzdělávat. A teď je tu nástup umělé inteligence. Jak svět s ní bude za deset, dvacet let vypadat, dokáže odhadnout jen málokdo,“ tvrdí exministr.
„Pokud je poptávka po všeobecném vzdělávání, nechť ji naplníme. Lycea jsou podle mě ideální variantou k získání jak odborného, tak všeobecného vzdělávání. A uspokojí zájem po gymnaziálním typu vzdělávání,“ míní Berkovcová. S tím v zásadě souhlasí Hřebecký, velký problém ovšem vidí v tom, že v Česku je „ohromné množství“ velmi úzce specializovaných oborů studia.
Dvanáct druhů elektrikářů
„Teď jsem to počítal a máme dvanáct různých druhů elektrikářů, které vychováváme. Takže krok zpátky ve prospěch všeobecného (vzdělání) je lepší,“ domnívá se. Podle Ustohalové je systém velmi rigidní a snaží se patnáctileté děti dotlačit k tomu, aby si zvolily, čemu se budou věnovat po zbytek života. „Proto je tak velký zájem o všeobecné směry vzdělávání,“ dodala.
Podle Hřebeckého potřebuje systém středního školství hlubokou reformu, v jejímž rámci by si děti mohly nejprve vybrat obecnější směr – humanitní, technický či přírodovědný a až následně se úžeji specializovat. Případně i přestoupit do jiné „uličky“, pokud zjistí, že jim ta původně zvolená nevyhovuje.
