Už za týden bude jasné, kteří finalisté se utkají v druhém kole prezidentské volby. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak a čím může prezident spojovat rozdělenou společnost. Kandidáti také odpovídali na to, jak by komunikovali o svém zdraví a nejbližších spolupracovnících na Pražském hradě.
Na podzim roku 2021 čelil Pražský hrad kritice, že o zdravotním stavu nejvyššího ústavního činitele informuje nedostatečně. Po dřívější hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana přijel tehdy začátkem října do Lán šéf Ústřední vojenské nemocnice. V neděli po volbách se Zeman do nemocnice vrátil sanitkou.
Současní uchazeči o post hlavy státu se ale shodují, že by o svém zdravotním stavu chtěli komunikovat transparentně. Podobně se kandidáti vyjadřují ve věci spolupracovníků prezidenta.
Kandidát na prezidenta Petr Pavel odpověděl, že hlava státu by měla o svém zdravotním stavu a spolupracovnících informovat otevřeně.
„Já si myslím, že o těchto dvou věcech má prezident komunikovat transparentně,“ míní prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.
„Já jsem vždycky komunikoval o mém zdravotním stavu. Mám to napsané ve volebních novinách, je to jejich součástí. A moji spolupracovníci jsou taky známí,“ dodává kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO).
Od některých kandidátů rovněž zaznívá, že otevřenost je důležitá kvůli důvěře občanů. I proto, aby měli jistotu, že daný člověk zvládne zastávat úřad hlavy státu.
„O svém zdravotním stavu může prezident komunikovat sám, já v tom osobně žádný problém nevidím. Jak u vás v televizi, tak i v médiích, jsem se vyjádřil o mém zdravotním stavu,“ uvedl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.
„Když jste hlava státu, jste vrchní velitel ozbrojených sil, tak si myslím, že veřejnost má právo vědět téměř cokoliv o vás, i co se týká zdravotního stavu,“ míní prezidentský kandidát Karel Diviš.
„Jsme jenom lidé. Může se nám něco přihodit, něco stát. To není nic nelidského a zakrývat to, si myslím, že není ten nejlepší způsob,“ vysvětluje kandidát na prezidenta Josef Středula.
„Neměl by kolem sebe mít osoby neprověřené, osoby trestně stíhané nebo osoby, které nemají pracovní smlouvu nebo dokonce nesplňují kvalifikační požadavky,“ myslí si prezidentský kandidát Pavel Fischer (nestr.).
„Mělo by být jasné, kdo jsou jeho poradci, takže to by mělo být transparentní, aby bylo vidět třeba, jaké zájmy se tam můžou promítat,“ domnívá se kandidát na prezidenta Marek Hilšer (MHS).
„Pokud jsou to lidé, kteří fungují ve veřejném prostoru, tak se na ně musí vztahovat všechno ostatní, co se vztahuje na státní úředníky a politiky,“ doplňuje prezidentský kandidát Jaroslav Bašta (SPD).
Řada kandidátů už mluví o konkrétních lidech, kteří by v případě volebního úspěchu patřili do jejich nejbližšího týmu.
Podoba ceremoniálů i cesty do regionů
Některé otázky položila Česká televize kandidátům formou dotazníku. Všichni oslovení se shodli, že na ceremoniál, který se každoročně koná 28. října na Hradě, by v případě svého zvolení zvali všechny ústavní činitele bez výjimky.
Pokud jde o pravidelné cesty za občany do regionů, i tady byla stoprocentní shoda. Kandidáti s nimi určitě počítají. Na třetí otázku, zda by v roli prezidenta propagovali nějaký konkrétní politický subjekt, uvedli všichni jednoznačné ne.
Diskuze ve společnosti očima kandidátů
Společnost často rozdělovala například i dosavadní hlava státu Miloš Zeman. Setkávání s občany mnohdy provázel potlesk i pískot. Řada kandidátů nyní i proto zdůrazňuje, že právě prezident by měl lidi spojovat.
„Je to jeho role. Třeba i ty znesvářené strany dát na jedno místo, sednout si s nimi, anebo odděleně a hledat způsob, aby se dohodly,“ sdělil Josef Středula.
„Má možnost dát jak koaliční, tak opoziční politiky k jednomu stolu, dát k jednomu stolu představitele vlády, představitele krajů, měst, s hledáním řešení,“ navrhuje Tomáš Zima.
„Záleží také na druhé straně, takže by se prezident měl mimo jiné snažit o to, aby vytvořil dialog mezi těmi znepřátelenými stranami,“ míní Jaroslav Bašta.
Část kandidátů ale také zmiňuje, že hlava státu ke spojování společnosti nemá jasný nástroj a může se tak jen soustředit na zmíněnou komunikaci a v některých případech být třeba prostředníkem.
„Lehce říká, hůř dělá. Ale především tím, že bude prezident otevřeně s veřejností komunikovat, bude naslouchat tomu, co veřejnost pálí, a bude se snažit hledat to, co nás spojuje, než to, co nás rozděluje,“ doplňuje Petr Pavel.
„Jak spojovat dnešní společnost, na to recept je, který bohužel nemá v rukou prezident, ale má ho v rukou především jakákoliv zvolená vláda,“ říká Karel Diviš.
Společnost často rozdělují názory nejen na politiku, ale i na celkové směřování země. A v poslední době i na boj s koronavirovou či energetickou krizí.
„Po parlamentních volbách téměř milion voličů nemá zastoupení ve sněmovně a je potřeba vlastně mluvit i s lidmi, kteří chodí na Václavák. Ano, je jasné, že někteří tam chodí, většina tam chodí, protože jsou zoufalí a protože nemají řešení,“ myslí si Andrej Babiš.
„Prezident může spojovat tím, že je nezávislý, tím, že se těší důvěře, a tím, že není nějakou jakousi figurkou různých zákulisních lobby, zákulisních hráčů a mocensko-ekonomických skupin, protože tak jedině se může vlastně těšit důvěře,“ říká Marek Hilšer.
Podle některých kandidátů může hlava státu spojovat společnost také tím, že půjde dobrým příkladem.
„Může spojovat tím, že bude natahovat ruku k lidem, kteří jsou z jiných názorových skupin, a bude vysvětlovat, že se nesmíme nálepkovat a že je normální mít odlišné názory,“ sdělila Danuše Nerudová.
„Prezident je tady pro všechny, to znamená, že by neměl urážet ani novináře, ani menšiny, ani ty, kteří ho nevolili, nebo někoho, kdo se mu zrovna nelíbí. Mám za to, že je na čase, abychom se k sobě začali chovat slušně,“ uvedl Pavel Fischer.
