Rusko je agresor, nikoli však teroristický stát, řekl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. V kampani chce připomínat své zkušenosti z disentu, vlády i diplomacie. Nynější vládě vyčítá hlavně ekonomické výsledky, čtvrtina lidí si podle něj může dovolit jen nejlacinější potraviny. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Jaroslavem Baštou vedla Barbora Kroužková.
Pane poslanče, máte kandidaturu díky zákonodárcům. Musel jste připojit i svůj vlastní podpis, aby to číslo (podpisů) bylo dvacet.
V tomto případě je to docela logické, protože kdybych si nevěřil, tak bych si to nepodepsal.
Bál jste se, že byste nenasbíral dostatek podpisů občanů?
Za relativně krátkou dobu, kdy se v SPD rozhodlo, že budeme mít svého kandidáta na prezidenta, asi ne.
Nebyl by to test, jestli oslovíte davy?
Mohl by to být test osoby, ale na druhou stranu, proč dělat věci složité, když jdou dělat jednoduše?
Taky chcete být prezidentem všech, jako chtěl Miloš Zeman? Jak toho případně docílíte?
V tomto případě se domnívám, že přestože mám nominaci stranickou, tak ta funkce je nadstranická. Nemyslím si, že bych patřil k těm, kteří by byli jenom pro určitý druh voličů.
Jak toho chcete docílit, když jste – sám to zdůrazňujete – stranický kandidát, kandidát SPD?
Mimo jiné tím, že již v předvolební kampani budu hovořit o věcech, které se dotýkají většiny našich občanů. Chci kampaň využít k tomu, abych říkal věci, o kterých se většinou mlčí a nemluví.
Také zdůrazňujete svoji „životní všestrannost“. Co si pod tím máme představit?
Jestliže se bavíte o životní všestrannosti, tak se jde podívat na to, čím jsem za ta léta vším prošel, co všechno jsem dělal. Myslím si, že je to víc než u ostatních kandidátů.
Ale jak to chcete lidem říci? Pokud půjdete do kontaktní kampaně, nemusí tam být všichni, kdo si o vás všechno přečetli. Co tou všestranností vlastně zamýšlíte, když ji zdůrazňujete – například před potenciálními voliči?
Chci je přesvědčit, že jsem mimo jiné jeden z mála kandidátů, který má zkušenosti s tím, jaké to je, když jste svým způsobem na okraji společnosti jako bývalý disident. Nebo jaké to je, když se musíte proti své vůli živit fyzicky – prací svých rukou.
Je toho víc, co můžete ve všestrannosti nabídnout?
Samozřejmě mohu nabídnout víc, protože mám zkušenosti jednak z legislativy – už jsem potřetí poslancem – a mám také zkušenosti ze státní správy. Já jsem začínal původně jako náměstek ředitele předchůdce dnešní BIS. Potom jsem byl ministrem ve vládě Miloše Zemana, byl jsem také náměstkem ministra zahraničních věcí. Mám zkušenosti z diplomacie – nejenom jako náměstek, ale také jako velvyslanec v Ruské federaci, v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a pak na Ukrajině.
Doplním ještě, že jste byl šéfem lustrační komise, že jste také pracoval pro Úřad pro ochranu ústavy a demokracie. Takže jste figuroval v porevolučních orgánech.
Pokud jde o takzvanou lustrační komisi, ona se oficiálně jmenovala Nezávislá komise při FMV, byla zřízena podle lustračního zákona pro písmeno c) toho zákona, a tam jsem fungoval od konce roku '91 do konce roku '92, kdy to písmeno a zároveň moji komisi a moji práci na základě mé výpovědi zrušil Ústavní soud.
Chci tím říci, že jste figuroval v porevolučním období, že jste figuroval i ve federálních orgánech. Je otázka, jestli to všechno, co jsme vyjmenovali, pro vás může být spíš devíza, nebo také handicap.
Nechápu, proč by to měl být handicap. Já si myslím, že je to spíš devíza, protože člověk, který má zastávat funkci prezidenta republiky, ten nejvyšší post, by měl mít zkušenosti se vším, s čím se prezident potká. Vemte si, jaké má současný pan prezident problémy s tajnou službou, nebo spíše s jejím ředitelem, a podobně. Tohle jsou všechno věci, které znám.
Chci říci, jestli by to nemohl být handicap v tom smyslu, že část voličů SPD například kritizuje to, co se tu dělo po revoluci. Slova jako „havlista“ a „havloid“ jsou dnes nadávkou. Vy jste byl součástí disentu, byl jste součástí porevolučního budování demokracie. Nemůže vám to uškodit?
Ano, to je pravda, ale to neznamená, že by mě voliči SPD v tomto neuznávali, protože berou v úvahu, že jsem se choval slušně jak před Listopadem, tak po Listopadu.
Ale oni jsou hrubě nespokojeni s tím, co je teď vybudováno. Nemůže být handicap, že jste toho byl na počátku součástí?
Ale já jsem s tím, co se děje teď, hrubě nespokojen taky. A to již delší dobu. Nějakých osm let píšu pravidelně komentáře, většinou o zahraniční politice, ale i o dalších věcech. Myslím si, že ty mluví – podle reakcí, které mám – voličům SPD a potenciálním dalším voličům z duše.
Řekněte mi, jak se z disidenta a bývalého politického vězně stane člověk, který má na facebooku příspěvky lidí, kteří adorují, obdivují, Putina a používají rétoriku minulého režimu. To znamená, používají termíny jako „váleční štváči“, kritizují „prohnilý“ Západ. Změnil jste se ve vnímání tohoto?
V tomto případě vyjádření na facebooku nejsou vyjádření, která by dělala dobrou reklamu tomu, co je teď, tomu, v čem dnes žijeme. Protože ti lidé jsou hluboce zklamáni tím, co se děje. Třeba propadáním do bídy.
Vy se s tím ztotožňujete? Vám ta rétorika nevadí? Zaměřuji se teď čistě na to, co se dá najít na vašem facebooku.
Já beru rétoriku jako rétoriku. Ti lidé prostě hledají způsob, jakým protestovat. A řekl bych, že tady byste taky měla rozlišovat mezi voliči SPD, mezi lidmi, kteří se vyjadřují u nás, a mezi těmi, kteří se vyjadřují na nějakých jiných fórech.
Já se právě záměrně ptám na vaši facebookovou stránku, protože tu můžete spravovat. To znamená, když to tam je, vy těm lidem rozumíte, rétorika vám nevadí. Je to tak?
Já rétoriku těch lidí beru jako výraz nespokojenosti a protestu a hledání alternativy. Je to záležitost, se kterou je třeba počítat, a těm lidem mimo jiné vysvětlovat, že věci nejsou černobílé.
Je Rusko teroristický stát, jak ho označil nejen český parlament?
Rusko se chová v poslední době v té válce tak, že by si zasloužilo různá označení. Ale teroristický stát to není.
Jaká označení?
Je to agresor, to je v tomto případě nepochybné. Ale říkat o nějakém státu, a navíc o jaderné velmoci, že je to teroristický stát, je trochu nadnesené.
Máme mít respekt před Ruskem?
Mají něco přes šest tisíc jaderných hlavic. Tím si sami vymezují teritorium a respekt. A nemůžeme ho obehnat velkou čínskou zdí a nemůžeme ho odeslat z Evropy někam do Asie. Takže s ním musíme jednat jako s něčím, s čím budeme muset žít i v budoucnu.
Jednat – a bát se? Máme se Ruska bát?
Tam platí zásadní věc, že máme usilovat primárně o dobré sousedství. Když se někoho bojíte, tak k tomu to nevede. Takže bychom se měli snažit ho spíš respektovat, ale chovat se tak, abychom se ho bát nemuseli. Díval jsem se, když jste promítali záběry z jednání, které měly špičky naší armády, prezident a ministryně obrany. Platí, že sousedem Ruska může být pouze země, která je silná a může se ubránit.
My v sousedství určitě válku nechceme. Jak ukončit tuto válku – ruskou agresi na Ukrajině?
Tady musíme udělat jedinou věc, která je do budoucna: ukončit tuto válku, která je na Ukrajině, dřív, než se z ní stane válka celoevropská. Protože zrovna minulý týden byl ten případ, kdy několik hodin to vypadalo, že ta válka vypukne, že se válečné akce neomezí jenom na teritorium Ukrajiny. Že se frontovými státy stanou všichni sousedi Ruské federace.
A jak ukončit tuto válku?
Jednáním. Nejdřív příměřím, jednáním. Historie učí, že se dá zastavit každá válka. Víte, kolik bylo takových jednání předtím, než skončila korejská válka? Sto padesát sedm.
Pojďme k současné situaci. Vy byste jednal, přistoupil na to, že by teď bylo vyhlášeno příměří? To ale znamená, že by Rusko zůstalo na území, kde teď je.
V tomto okamžiku může být jediný způsob, jak se domluvit, zastavit. Příměří znamená zastavit boje při nějakém statu quo. Ústup Ruska na levý břeh Dněpru znamená, jestli jsem dobře pochopil třeba jednání tureckého prezidenta Erdogana, jistou nabídku toho, že by se to nějakou dobu mohlo zastavit tam. Pak můžou jít další jednání a výsledek nakonec může být úplně jiný, než je teď. Ale primární je nedopustit rozšíření té války na evropský kontinent.
Když se ale bavíme, jak ukončit tuto válku, tak by to teoreticky potom mohlo znamenat, že si každý může vzít kousek území, které se mu zlíbí. Pak bude příměří, bude jednání, ale stále s vidinou, že nějaké územní zisky zůstanou. Realita toho, že by odešla ruská vojska…
Druhá realita je, válka bude pokračovat, dokud se nerozhodne a dokud Ukrajina nedojde na své hranice z roku 2014. Anebo to taky může být úplně jinak.
Pojďme se konkrétně bavit o tom, kde jsou ruská vojska, o tom, jak by vypadalo příměří, jak by vypadalo jednání o míru. Vy osobně jste přece jako mladý člověk protestoval proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Když se vžijete do nabídky Ukrajincům „pojďte udělat příměří, pojďte jednat o míru“ a s nejistotou, že Ukrajina o další území nepřijde, souhlasíte s tím? Paralelu v tom nevidíte?
Já v tomto případě spíš přemýšlím o České republice a o Evropě.
Co to znamená? Že obětujeme ukrajinské území?
Primárně bude jednání samozřejmě mezi Ukrajinou a Ruskou federací, ale důležitou roli v tom budou hrát Spojené státy a jejich jednání jak s Ruskou federací, tak třeba s Čínou. Geopolitika je daleko složitější.
Vy, pane Bašto, vůbec nepřipouštíte, že by mohli Ukrajinci se západní pomocí válku vyhrát?
Tam je nepoměr mezi 40 a 140 miliony obyvatel obou zemí a tím, že Ruská federace je jaderná velmoc, která je podle počtu jaderných hlavic snad na prvním místě, podle toho, co se o ní říká, tak druhá za Spojenými státy. A má v čele člověka, který se, jak se zdá, v případě, že by prohrával, nebude rozpakovat použít snad úplně všechno. V tomto případě se bavíme opravdu o tom, jestli budeme žít v Evropě dál, nebo jestli tady bude jaderná poušť.
Anketní otázky
Máte důvěru v nového náčelníka generálního štábu Karla Řehku?
Sledoval jsem jeho vyjádření a ano.
Jak byste se zachoval, kdyby vám aktivisté na Hradě vystavili a pověsili červené trenky?
Asi bych se zasmál.
Souhlasíte s dnes udělenou milostí pro občany distribuující psychotropní nápoj?
Ten trest byl nesmyslně přísný.
Má Andrej Babiš šanci na abolici?
Asi ne.
Asi ne?
Já si nemyslím, že by… V tomhle případě spíš věřím ve výsledek spravedlivého soudu.
Zveřejnil byste kompletní zprávu o svém zdravotním stavu?
Klidně.
Kritizujete – stejně jako SPD – vládu za kroky, které dělá v energetické krizi. Jaká je vaše vize? Jakou byste jako prezident chtěl po politicích politiku, jaký záchranný pás pro lidi?
Záchranný pás v tomto případě byl docela jednoduchý, to zastropování energií se mělo udělat u výrobců, nikoli u spotřebitelů, protože takhle sice oficiálně máme patnáctiprocentní inflaci, ale pokud se týče energií, potravin a dalších věcí, tak roste do astronomických výšin. Začíná se to projevovat velmi silně, 25 procent občanů České republiky má peníze jenom na nejlacinější potraviny.
Konkrétně prosím. Komu byste pomáhal a jak? I když pomyslíme na to, že jsou tady dlouhodobě schodky státního rozpočtu.
V tomto případě má prezident pouze cosi, čemu se hezky česky říká soft power, čili taková měkká moc. Může o věcech mluvit a lidé mu naslouchají.
Co za konkrétní kroky byste tedy po politicích požadoval? Když i SPD dlouhodobě kritizuje schodky státního rozpočtu, tedy je jasné, že na plošnou pomoc všem, ve všech dávkách, nemáme.
Bylo by zapotřebí především udělat kroky, které by pomohly zvednout ekonomiku, abychom se vrátili zpátky ke konjunktuře, a pak by se pomalu věci daly udělat. Ale samozřejmě, máme před sebou velmi obtížné období, ve kterém je možné pouze se snažit, aby to nepostihovalo ty, kteří jsou bezbranní.
Vy jste kdysi osobně praktikoval jenom čtyřdenní pracovní týden. Někde jste řekl, že to pro vás bylo docela příjemné. Čtyři dny byste pracoval i na Hradě, nebo byste takový benefit chtěl pro nás pro všechny?
Samozřejmě že především pro všechny. Když jsem mluvil o čtyřdenním pracovním týdnu, tak to bylo v době, kdy jsem fyzicky stavěl mosty. A protože jsem měl zaměstnání, na kterém záležely technologické postupy, tak všichni stáli hlavně o to, abych byl s tou prací co nejdříve hotov. Takže jsem se snažil, abych s ní byl hotov do čtvrtka, abych měl pátek volný a mohl ho věnovat archeologii. To byl můj život před Listopadem.
Koho byste po volbách jako prezident pověřil sestavením vlády? Vítěze voleb, anebo někoho, kdo vám slíbí, a spočítáte si, že dokáže sehnat nadpoloviční většinu poslanců?
Pravidla mají platit a vítěz voleb má mít první šanci. Prezident má dvě možnosti někoho pověřit, takže kdyby se mu to nepovedlo, pověřil by pak toho, kdo by měl nadpoloviční většinu.
Jmenoval byste premiérem trestně stíhanou osobu?
Asi by záleželo na tom, jakého charakteru by to trestní stíhání bylo. Já o stíhání bývalého premiéra mám své vážné pochybnosti.
Kdybyste byl v situaci, že vám premiér přinese návrh na ministra, budete ho posuzovat, budete chtít toho kandidáta lustrovat, nebo ho jmenujete bezpodmínečně?
Dělali to všichni prezidenti. Tím, že jsem byl ve vládě a byli jsme menšinová vláda, takže se muselo vyjednávat i s prezidentem, tak samozřejmě že prezident posuzuje všechny kandidáty na ministry ze všech možných úhlů. Když má nějaké výhrady, řekne je premiérovi.
Co profesoři, generálové, soudci? Tam byste bez výhrad jmenoval návrhy, které přijdou ze škol a také od ministrů?
Tam se domnívám, že pokud by tam nebyly takové věci, které by poškozovaly pověst nebo charakter toho člověka, tak určitě bych s tím neměl žádný problém.
Komu byste jako prvnímu udělil státní vyznamenání?
To by opravdu záleželo na situaci, která by nastala.
Co to znamená? Máte nějakého hrdinu, který ještě vyznamenán nebyl, nebo ne?
Já nepatřím k lidem, kteří se zabývají věcmi, které svým způsobem jsou jenom takové pozlátko nahoře. A já si myslím, že státní vyznamenání je sice jedna z velmi mediálně probíraných agend prezidenta, ale má na starosti mnohem důležitější věci.
Koho budete chtít mít v týmu na Hradě? Řeknete alespoň jedno jméno?
Nebudu říkat žádné jméno. Řeknu ho, když se dostanu do druhého kola. Pak by to bylo čestné. Teď by to znamenalo, že bych toho člověka mohl vystavit zbytečným řečem.
- Od roku 2021 zasedá v dolní komoře, vedl kandidátku SPD v Pardubickém kraji, ve sněmovně je členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Působí také ve stálé komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
- Poslanecký mandát Bašta vykonával už v letech 1996 až 2000 jako člen ČSSD. V letech 1994 až 2019 byl členem ČSSD, poté se angažoval v hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita. Loni vstoupil do SPD.
- Jako ministr bez portfeje zasedal v letech 1998–2000 ve vládě Miloše Zemana.
- Byl velvyslancem v Rusku (2000 až 2005) a na Ukrajině (2007 až 2010).
- Jeho kandidaturu oznámilo hnutí SPD, které má potřebných dvacet poslanců.
- Zdroj: ČTK/ČT24
